Wikipedie

Interleukiny

Interleukiny jsou skupinou cytokinů, které se podílejí na regulaci imunitních dějů. Z biochemického hlediska se jedná o několik skupin proteinů (např. interleukiny rodiny IL-10 nebo IL-1). Interleukiny byly pojmenovány podle zjištění, že se jedná o látky produkované leukocyty (bílými krvinkami), které regulují jejich vzájemné interakce. Další výzkumy odhalily, že interleukiny nejsou produkované pouze bílými krvinkami, ale celou řadou dalších buněk (např. různé epiteliální buňky). Jednotlivé interleukiny působí různě na mnoho typů buněk a vzájemně se jejich akce doplňují a překrývají.

Některé interleukiny můžeme podle souhrnu jimi vyvolaných reakcí označit za prozánětlivé (např. IL-1,2) nebo naopak protizánětlivé (tlumivé - např. IL-10).

Při výzkumu role interleukinů bývá důležité stanovit, zda jednotlivé interleukiny jsou druhově specifické (existuje mezidruhová bariéra a nelze je použít ke studiu na jiných živočišných druzích), nebo druhově nespecifické (bez mezidruhové bariéry). Převážně se zkoumá specifita myších a lidských interleukinů.

Seznam interleukinů [1],[2],[3],[4]
název buňky jimiž je produkován buňky na které působí funkce další
IL-1 makrofágy, B-lymfocyty, monocyty, dendritické buňky TH, B-lymfocyty, NK buňky, makrofágy, endothelia, ... prozánětlivý interleukin, kostimulační faktor (sám o sobě není růstovým faktorem, pouze zvyšuje účinky jiných), maturace a proliferace, aktivace v nízkých koncentracích vyvolává akutní fázi zánětu, ve vyšších funguje jako pyrogen (vyvolává horečku), bez mezidruhové bariery
IL-2 TH1 T-lymfocyty, působí i na B-lymfocyty, makrofágy, monocyty, NK-buňky základní růstový faktor T-lymfocytů, na ostatní buňky působí až při vyšších koncentracích částečná mezidruhová bariera
IL-3 aktivované T-lymfocyty, mastocyty, NK-buňky, endothelia, eosinofily hematopoetické kmenové buňky růst a diferenciace buněk kostní dřeně (neutrofily, bazofily, lymfatické prekurzory) (spolu s IL-7 a IL-9) druhově specifický, využití v medicíně po transplantaci kostní dřeně
IL-4 TH2-lymfocyty, paměťové CD4+ buňky, mastocyty, makrofágy T-lymfocyty, aktivované B-lymfocyty, endothelia základní diferenciační faktor pro TH2-lymfocyty, podpora růstu a diferenciace B-lymfocytů a stimulace přesmyku tvorby protilátek z IgM na IgG1 a IgE druhově specifický, spolu s IL-4 a IL-12 rozhoduje o typu imunitní odpovědi (protilátková (IL-4, 10) x makrofágová (IL-12))
IL-5 TH2, mastocyty, eosinofily eosinofily, B-lymfocyty diferenciace B-lymfocytů a produkce IgA -
IL-6 makrofágy, TH2, B-lymfocyty, astrocyty, endotheliem aktivované B-lymfocyty, plazmocyty, T-lymfocyty, buňky kostní dřeně, ... aktivace B-lymfocytů (jejich přeměna na plazmocyty) zvýšení sekreci protilátek prozánětlivý, vyvolává akutní fázi, hematopoezi, diferenciace buněk imunitního systému, zvyšuje sekreci protilátek
IL-7 (hematopoetin) stromatální buňky thymu (brzlíku) a kostní dřeně podpora růstu buněk kostní dřeně, hlavně preB-lymfocyty hlavní růstový faktor buněk kostní dřeně (spolu s IL-3 a IL-9) prozánětlivý , bez mezidruhové bariery
IL-8 makrofágy, lymfocyty, epiteliální buňky, endothelia neutrofily, bazofily, lymfocyty chemotaxe neutrofilů do místa zánětu, antivirové účinky, zvýšení fagocytózy -
IL-9 mastocyty, Th2, Th17, Treg, ILC2, Th9 T-lymfocyty, B-lymfocyty, buňky kostní dřeně stimulace B-lymfocytů, zvýšení sekrece IgM, IgG a IgE), podpora růstu T-lymfocytů, B-lymfocytů a buněk kostní dřeně -
IL-10 TH2, monocyty, CD8+ buňky, mastocyty, makrofágy, B-lymfocyty TH1, makrofágy, B-lymfocyty, mastocyty, TH2 hlavní tlumivý cytokin (inhibuje sekreci IL-1, 2, 12 a INF-γ), inhibice TH1 lymfocytů, aktivace B-lymfocytů a TH2 , spolu s IL-4 a IL-12 rozhoduje o typu imunitní odpovědi (protilátková (IL-4, 10) x makrofágová (IL-12))
IL-11 stromatické buňky kostní dřeně velké množství buněk ( produkce proteinů akutní fáze, ovlivnění kostí (formování osteoklastů) -
IL-12 dendritické buňky, makrofágy, B-lymfocyty, T-lymfocyty aktivované T-lymfocyty, NK-buňky determinující faktor pro TH1, podobné účinky jako IL-2 (stimulace růstu NK-buněk, T- a B-lymfocytů, zvýšení koncentrace INF-γ, IL-2 spolu s IL-4 a IL-12 rozhoduje o typu imunitní odpovědi (protilátková (IL-4, 10) x makrofágová (IL-12))
IL-13 aktivované TH lymfocyty, mastocyty, NK-buňky TH2, makrofágy, B-lymfocyty stimulace růstu a diferenciace B-lymfocytů (přesmyk protilátek z IgM na IgE), inhibice TH1 a inhibice sekrece cytokinů IL-1, 6, 8, 10, 12 -
IL-14 T-lymfocyty a určité maligní B-lymfocyty aktivované B-lymfocyty kontrola růstu a proliferace B-lymfocytů (inhibice sekrece imunoglobulínů) -
IL-15 mononukleární fagocyty a viry infikované makrofágy T-lymfocyty a aktivované B-lymfocyty stimulace vzniku NK-buněk, proliferace T-lymfocytů -
IL-16 lymfocyty, epiteliální buňky, eosinofily, CD8+ T-lymfocyty CD4+ T-lymfocyty (např.TH1 a 2) chemoatrakce CD4+ lymfocytů -
IL-17 CD4+ T-lymfocyty epitely, endothelia ovlivnění kostí (vznik osteoklastů), angiogeneze, zvýšení produkce prozánětlivých cytokinů -
IL-18 makrofágy TH1, NK-buňky stimulace produkce INF-γ, stimulace NK-buněk -
IL-19 - - - -
IL-20 - - reguluje proliferaci a diferenciaci keratinocytů -
IL-21 - - - -
IL-22
IL-23
IL-24
IL-25
IL-26
IL-27
IL-28
IL-29
IL-30
IL-31
IL-32
IL-33
IL-34
IL-35

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Lippincott's Illustrated Reviews: Immunology. Paperback: 384 pages. Publisher: Lippincott Williams & Wilkins; (July 1, 2007). Language: English. ISBN 0-7817-9543-5. ISBN 978-0-7817-9543-2. Page 68
  2. ↑ Noosheen Alaverdi & David Sehy (2007-05-01). Cytokines - Master Regulators of the Immune System. eBioscience. Retrieved on 2008-02-28.
  3. ↑ http://microvet.arizona.edu/Courses/MIC419/Tutorials/cytokines.html Archivováno 2. 2. 2008 na Wayback Machine. Cytokine tutorial] The University of Arizona
  4. ↑ Hořejší, Bartůňková, Základy imunologie. 2. vyd., Praha : Triton, 2001

Literatura editovat

  • Hořejší, Bartůňková, Základy imunologie. 2. vyd., Praha : Triton, 2001

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Interleukiny&oldid=22793657“