Ignác Josef Porges

Ignác Josef Porges, do roku 1856 Isak Josef Porges, od roku 1873 Ignác Josef Boresch (27. června 1812 Jevíčko[1]10. července 1890 Praha[2]) byl český malíř a fotograf.

Ignác Josef Porges
Narození27. června 1812
Jevíčko
Úmrtí10. července 1890 (ve věku 78 let)
Praha
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Ignác Josef Porges: Vilem Karel Karpeles (1836)
Ignác Josef Porges: Portrét mladé dámy, 1838
Tisk František Šír (1804–1864), podle Ignáce Josefa Porgese: Solomon Judah Loeb Rapoport (1841)

Život editovat

Narodil se v Jevíčku jako Isak Josef Porges, toto jméno užíval i během pobytu v Praze, do svého křtu v roce 1856.[3] V letech 1829–1832 studoval malířství na pražské Akademii u Františka Kristiana Waldherra. Působil v Krásné Lípě (pokřtěn 1856), Karlových Varech (1848 zaznamenán jako portrétista a daguerrotypista), Hořicích (1857 zde narozen syn Karel) a v Praze.[4]

V roce svého sňatku (1856) požádal o změnu příjmení, ta mu byla úředně povolena až roku 1873 z Porges na Boresch[5].

Zemřel v Praze.

Rodinný život editovat

Dne 5. srpna 1856 byl pokřtěn (jeho nastávající manželka byla katolička) a přijal křestní jméno Ignác (Ignatz) Josef.[5], 18. listopadu téhož roku se v Broumově oženil.[6] Byl ženat s Terezií, rozenou Dittingerovou (1832–1878)[7], se kterou měl šest dětí.[8]

Dílo editovat

Ignác Porges byl miniaturista a patřil mezi nejlepší české židovské portrétisty. Jeho portréty osobností též byly reprodukovány jako litografie (rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý, pražští rabíni Solomon Judah Loeb Rapoport a Samuel Landau.[4][9]

Zajímavost editovat

Karel Poláček vyprávěl v Židovských anekdotách tento příběh:

Předkové Ignáce Porgesa byli také izraelité. Ale Ignác Porges je katolík. Když se přišel nějaký pan Thierfelder ucházet o jeho dceru Vlastu, tu řekl mu pan Porges: „Milý pane Thierfelder, z toho nebude nic. Za prvé jste žid a my křesťani. Za druhé nemáte peníze, a to je u nás židů to hlavní!“[10]

Není zřejmé, zda příběh narážel na život Ignáce Josefa Porgese (který neměl dceru Vlastu) nebo jeho potomků, či zda spisovatel pouze využil častá židovská jména.

Odkazy editovat

Poznámky editovat


Reference editovat

  1. Matrika narozených (židovská), Jevíčko 1784-1846, snímek 24 [online]. Badatelna.eu [cit. 2021-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-23. 
  2. Matrika zemřelých, sv. Štěpán, 1851-1896, snímek 375 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  3. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 479, obraz 441 [online]. Národní archiv [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  4. a b Ignác Porges (Ignatz Joseph Boresch) (1812-1890) [online]. Praha: Židovské muzeum [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  5. a b Soupis pražských obyvatel: Boresch (Porges), Ignatz Joseph [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  6. Matrika oddaných, Broumov, 1836-1864, snímek 281 [online]. [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. Matrika zemřelých, sv. Štěpán, 1873-1881, snímek 173 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 
  8. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 44, obraz 175 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. 
  9. HEILANDOVÁ, Lucie. Počátky brněnské a pražské litografie. Brno, 2018 [cit. 2021-05-24]. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Radka Nokkala Miltová. Dostupné online.
  10. POLÁČEK, Karel. Židovské anekdoty, s. 21 [online]. Městská knihovna Praha, 2016 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat