Hromnice (okres Plzeň-sever)

obec v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji

Hromnice (název v jednotném čísle) je vesnice v jihovýchodní části okresu Plzeň-sever, 12 km severovýchodně od Plzně. V celé obci, do které patří také Chotiná, Kostelec, Nynice, Planá a Žichlice, žije přibližně 1 300[1] obyvatel, její katastrální území je 3622,45 ha a PSČ všech adres je 330 11. V samotné Hromnici žije okolo 420 obyvatel a její katastrální území je 1568,83 ha.

Hromnice
Restaurace v Hromnici
Restaurace v Hromnici
Znak obce HromniceVlajka obce Hromnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřemošná
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 305 (2023)[1]
Rozloha36,23 km²[2]
Nadmořská výška350 m n. m.
PSČ330 11
Počet domů512 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduHromnice 60
330 11 Třemošná u Plzně
hromnice@hromnice.cz
StarostaMilan Brož
Oficiální web: www.hromnice.cz
Hromnice
Hromnice
Další údaje
Kód obce558915
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vsí protéká říčka Třemošná, do které se zleva vlévá Býkovský potok (též nazýván Hromnickým potokem).

Historie editovat

První písemná zmínka pochází z roku 1180 (Gromnicae).

Těžba břidlice a její pozůstatky editovat

Kraslický podnikatel Johann David Starck přenesl v roce 1802 své podnikatelské aktivity do minerálního závodu v Hromnicích. Prvním správcem dolů a chemické továrny v Hromnicích se stal v létech 1802–1830 jeho bratr Anton Starck (4. březen 1781 – 19. září 1830), Sichtmeister in Hromitzer Mineralbergwerke, a následně i jeho synovec Franz Anton Starck (24. únor 1815 – 21. července 1864), ředitel v Hromnicích od roku 1832 do 1864. Po ukončení těžby břidlice koncem 19. století se dochovala šedesát metrů hluboká těžební jáma, na jejímž dně se vytvořilo Hromnické jezírko, chráněné jako přírodní památka.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hromnici (okres Plzeň-sever).
  • Sousoší třech svatých – bylo postavené roku 1814 v souvislosti s těžbou a nachází se při cestě k Hromnickému jezírku. Tato pozdně barokní památka, která měla chránit horníky z nedalekého dolu před neštěstím, byla v roce 2007 restaurována. Tvoří ji socha Krista v životní velikosti uprostřed. Oděn je ve splývavé roucho s pokrčenou levou nohou, v levé ruce drží zeměkouli, pravá ruka je pozdvižena k žehnání. Vlevo stojí socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti s křížem před levým ramenem. Vpravo od Krista stojí v poutnickém oděvu socha svatého Jakuba staršího. Ten je opatrovníkem, s mořskou škeblí ve znaku, ruce pozvednuty dopředu, pravá ruka drží hůl, nese vodu pro žíznivé a pomáhá lidem. Socha Spasitele je vyšší, stojí na lehce konvexním soklu s patkou a římsovou hlavicí, na trnoži zkřížená kladiva a na dříku nápis: IESUS DU WELT HEILAND SEGNE DIESES MINERALWERK BEHUTE ES VOR ALLEN UNGLUCK UND LEITE ALLE S ZU DESSEN BESTEN, což v překladu zní: „Ježíši, spasiteli světa, žehnej tomuto dolu, chraň ho před veškerým neštěstím a řiď všechno k jeho prospěchu“.
  • Zemědělský dvůr Býkov
  • přírodní památka Hromnické jezírko

Rodáci editovat

Antonín Liška (1911–1998), pilot 312. československé stíhací perutě RAF[4][5]

Okolí editovat

Hromnice na severu sousedí se samotou Třebekov, na severovýchodě s hospodářským dvorem Třemošnice, na východě s Chotinou, na jihovýchodě s Žichlicemi, na jihozápadě s Českou Břízou a Třemošnou a na severovýchodě s hospodářským dvorem Býkov.

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Generálmajor v. v. Antonín Liška [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 
  5. Antonín Liška [online]. Encyklopedie Plzně [cit. 2022-12-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat