Hranatá bašta (České Budějovice)
Hranatá bašta je původně gotická věž vnější hradby městského opevnění Českých Budějovic, jedna ze dvou dochovaných.
| Hranatá bašta | |
|---|---|
 od Slepého ramene | |
| Účel stavby | |
obranný | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, přestavěna |
| Výstavba | středověk |
| Přestavba | opakovaná, 1833–1835 |
| Materiál | kámen |
| Poloha | |
| Adresa | Zátkovo nábřeží, České Budějovice,  Česko |
| Souřadnice | 48°58′27,12″ s. š., 14°28′18,48″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradební věž editovat
Parkánová zeď, jíž byla bašta součástí, vznikala pravděpodobně ve 14.–15. století.[1] Podle vedut ze 17. a 18. století šlo o nezastřešenou pravoúhlou baštu,[2] která byla dovnitř parkánu otevřená.[3] Sloužila pravděpodobně k posílenému střežení Solní branky a solního skladu.[2]
Novodobý stav editovat
Bašta byla od svého vzniku opakovaně přestavována. Soudobý stav je důsledkem přestavby v letech 1833–1835, kdy se stala součástí komplexu patřícího k nově postavené empírové budově c. k. hlavního celního úřadu – Kamerálu (k němu náležela i Kruhová bašta). Oproti původní podobě je užší.[2]
Historie využití editovat
Původní obranné účely ztratily budějovické hradební věže na přelomu 18. a 19. století, kdy začala éra jejich přestaveb a bourání. Hranatá bašta byla ve 30. letech 19. století uzpůsobena potřebám Kamerálu. Po roce 1918 začalo jeho sídlo využívat Okresní finanční ředitelství. 1949 následovalo zrušení finančních úřadů a o rok později areál převzalo ředitelství Jihočeských cihelen a vápenic. Ty byly 1952 rozděleny, takže objekt zůstal až do roku 1975 v užívání n. p. Jihočeské cihelny. Baštu následně držel ve svém majetku Kovopodnik. Po roce 1989 se zde vystřídalo několik institucí – od Kovopodniku transformovaného v akciovou společnost přes Plynoservis, Svaz žen, stavební spořitelnu, reklamní agentury, realitní kancelář, okresní výbor ČSSD a jiné, až do poslední rekonstrukce, od níž je objekt využíván restaurací.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - opevnění města [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SCHINKO, Jan; BINDER, Milan. Věže a věžičky Českých Budějovic. 1. vydání. vyd. České Budějovice: Karmášek, 2006. 111 s. ISBN 80-903636-2-8. Kapitola Hranatá bašta, s. 27.
- ↑ SCHINKO, Jan. České Budějovice údajně měly pobřeží. denik.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2011-03-26 [cit. 2020-11-28]. Dostupné online.
Související editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hranatá bašta na Wikimedia Commons
