Housenice červená
Housenice červená (Cordyceps militaris) je vřeckovýtrusá houba, která parazituje na kuklách motýlů. Z hlediska taxonomie patří do čeledi Cordycipitaceae, do rodu Cordyceps. Byla popsána v roce 1753 Carlem Linné a dostala jméno Clavaria militaris. V roce 1833 byl druh přejmenován německým mykologem J. H. F. Linkem na nynější Cordyceps militaris.[1]
 Housenice červená | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) |
| Třída | Sordariomycetes |
| Řád | masenkotvaré (Hypocreales) |
| Čeleď | Cordycipitaceae |
| Rod | Cordyceps |
| Binomické jméno | |
| Cordyceps militaris Fr.; 1818 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie editovat
Rod Cordyceps byl historicky řazen do čeledi Clavicipitaceae na základě morfologické podobnosti válcovitých vřecek se zesílenými vrcholy, vláknitých askospor, které se často rozpadají. Na základě fylogeneze došlo k oddělení čeledi Cordycipitaceae, do které patří housenice červená a většina dalších druhů Cordyceps, které vytvářejí jasně zbarvená, dužnatá stromata. Nedávno byla navržena čeleď Ophiocordycipitaceae, která zahrnuje druh housenice čínská a další druhy, které se vyznačují tmavě pigmentovanými, tuhými stromaty.[2]
Charakteristika editovat
Makroskopická charakteristika editovat
Houba vytváří dva až pět centimetrů vysoké, kyjovité, žlutooranžové plodnice, které vyrůstají z kukel motýlů. Stélka je obalena stromatem, v němž jsou uloženy vlastní plodnice, perithecia. To dává povrchu hrubý, skvrnitý vzhled. Vnitřní houbová tkáň má bělavou až světle oranžovou barvu.[3]
Mikroskopická charakteristika editovat
Vřecka jsou dlouhá, válcovitá. V každém vřecku se vytváří 8 askospor. Spory jsou hladké, dlouhé, často septované a nepohyblivé. V období zralosti se rozpadají na 2–4,5 × 1–1,5 μm velké subspory.[4]
Ekologie a výskyt editovat
Podobně jako ostatní druhy rodu Cordyceps je housenice červená entomopatogen, neboli patogen hmyzu. K infekci dochází prorůstáním spor do hemocoelu, kde se houba začne množit a požírat tkáně hostitele, což vede k úhynu hmyzu. Pokud jsou podmínky prostředí příznivé, houba znovu vyrůstá z hmyzího těla a vytváří askospory (u pohlavně se rozmnožujících forem) nebo vegetativní konidie (u nepohlavního rozmnožování), které se uvolňují do prostředí, aby je získali noví hostitelé.[5]
Housenice červená se vyskytuje na celé severní polokouli v listnatých a smíšených lesích. Houba byla nalezena také na území České republiky, a to konkrétně na Třeboňsku a Jihlavsku.[1]
Kultivace editovat
Pro kultivaci housenice červené ve velkém měřítku byla vyvinuta řada biotechnologických postupů. Jako substrát lze použít kukly bource morušového, rýže, brambory či v tekutá živná média. Tím se housenice červená stala lákavou alternativou housenice čínské, která se v laboratorních podmínkách kultivuje obtížně. Housenice červená navíc při kultivaci in vitro obsahuje podobné složení bioaktivních látek jako při volnému růstu v přírodě.[6][7][8]
Bioaktivní látky editovat
Složení obsažených bioaktivních látek se mezi jednotlivými plodnicemi liší, ale houba obsahuje především polysacharidy, karotenoidy a nukleosidy – adenosin, kordycepin. Právě pro kordycepin se tato houba stala známou. Jedná se o sloučeninu, která vykazuje protizánětlivé, protivirové, protinádorové či hypoglykemické účinky. Kordycepin je také schopný vyvolat buněčnou a humorální imunitní odpověď.[8]
Kordycepinová kyselina editovat
Kordycepinová kyselina byla izolována z příbuzného druhu, C. sinensis, jako „nová“ sloučenina v roce 1957 indickými vědci, ale roku 1963 bylo americkými vědci zjištěno, že se jedná o D-mannitol, který se vyskytuje i v jiných druzích hub. [9] Mannitol je monosacharid, který je využíván jako diuretikum nebo jako sladidlo vhodné pro diabetiky.[1]
Využití editovat
Po staletí se používá v tradiční čínské medicíně, ačkoli endemický druh housenice čínská (Ophiocordyceps sinensis, dříve Cordyceps sinensis) je mnohem známější. Průmyslové odvětví v Číně se zabývá fermentací a komerčním pěstováním C. militaris ve velkém měřítku. V roce 2023 bylo v Číně schváleno minimálně 36 zdravotně prospěšných potravin připravených z této medicinální houby. Mycelia ve formě prášku či kapslí jsou komerčně schváleny a mohou být označeny, že mají příznivé účinky na ledviny a plíce a jsou účinné proti kašli, astmatu, hlenu, únavě, závratím, a dalším onemocněním. Navíc od roku 2009, kdy ji čínské ministerstvo zdravotnictví uznalo za „novou potravinu“, je hojně konzumována jako běžná potravina.[10][11]
Odborné studie z let 2020 a 2021 poukazují na potenciál kordycepinu jako antivirové látky proti SARS-CoV-2.[12]
V Evropské unii zatím C. militaris není schválená k prodeji jako složka potravin či doplňků stravy, na rozdíl od C. sinensis, která je uvedena v dokumentech „Katalog potravin nového typu v EU“ či „Compendium of Botanicals“ (EFSA). I přesto však nebyla úřadem EFSA ani EK schválena tvrzení o zdravotních přínosech houby.[8]
Účinky editovat
Možné zdraví prospěšné účinky C. militaris byly zkoumány v mnoha studiích a jsou často shodné s C. sinensis, avšak většina těchto výzkumů byla prováděna na zvířecích modelech.[13]
- Zvýšení výkonu při cvičení
- Účinky proti stárnutí
- Protinádorové účinky
- Pomoc při léčbě diabetu 2. typu
- Prevence kardiovaskulárních onemocnění
- Pomoc v boji proti zánětu
Synonyma editovat
- Clavaria granulosa Bulliard 1791
- Clavaria militaris Liné 1753
- Corynesphaera militaris (L.) Dumortier 1822
- Hypoxylon militare (L.) Mérat 1821
- Sphaeria militaris (L.) Ehrhart 1821
- Torrubia militaris (L.) Tulasne & C. Tulasne
- Xylaria militaris (L.) Gray 1821
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c Cordyceps militaris. Čínské vitální houby [online]. MycoMedica [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ SUNG, Gi-Ho; HYWEL-JONES, Nigel L.; SUNG, Jae-Mo. Phylogenetic classification of Cordyceps and the clavicipitaceous fungi. Studies in Mycology. 2007, roč. 57, s. 5–59. PMID: 18490993 PMCID: PMC2104736. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 0166-0616. DOI 10.3114/sim.2007.57.01. PMID 18490993.
- ↑ Puppen-Kernkeule. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) Page Version ID: 233385359.
- ↑ Cordyceps militaris, Scarlet Caterpillarclub fungus. www.first-nature.com [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online.
- ↑ WOOLLEY, Victoria C.; TEAKLE, Graham R.; PRINCE, Gillian. Cordycepin, a metabolite of Cordyceps militaris, reduces immune-related gene expression in insects. Journal of Invertebrate Pathology. 2020-11, roč. 177, s. 107480. PMID: 33022282 PMCID: PMC7768946. Dostupné online [cit. 2023-11-06]. ISSN 0022-2011. DOI 10.1016/j.jip.2020.107480. PMID 33022282.
- ↑ LU, Yi; ZHI, Yuee; MIYAKAWA, Takuya. Metabolic profiling of natural and cultured Cordyceps by NMR spectroscopy. Scientific Reports. 2019-05-22, roč. 9, s. 7735. PMID: 31118439 PMCID: PMC6531489. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. ISSN 2045-2322. DOI 10.1038/s41598-019-44154-x. PMID 31118439.
- ↑ Large-scale cultivation method and quality detection method of cordyceps militaris fruit bodies. Původci vynálezu: 吴美兰, 吴更余, 李秋洋. CN. Patentový spis CN102626036A. 2012-08-08. Dostupné: <online> [cit. 2023-11-10].
- ↑ a b c JĘDREJKO, Karol Jerzy; LAZUR, Jan; MUSZYŃSKA, Bożena. Cordyceps militaris: An Overview of Its Chemical Constituents in Relation to Biological Activity. Foods. 2021-10-30, roč. 10, čís. 11, s. 2634. PMID: 34828915 PMCID: PMC8622900. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 2304-8158. DOI 10.3390/foods10112634. PMID 34828915.
- ↑ SPRECHER, Milon; SPRINSON, David B. A Reinvestigation of the Structure of “Cordycepic Acid” 1a. The Journal of Organic Chemistry. 1963-09, roč. 28, čís. 9, s. 2490–2491. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. ISSN 0022-3263. DOI 10.1021/jo01044a536. (anglicky)
- ↑ PHULL, Abdul-Rehman; AHMED, Madiha; PARK, Hye-Jin. Cordyceps militaris as a Bio Functional Food Source: Pharmacological Potential, Anti-Inflammatory Actions and Related Molecular Mechanisms. Microorganisms. 2022-02-10, roč. 10, čís. 2, s. 405. PMID: 35208860 PMCID: PMC8875674. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 2076-2607. DOI 10.3390/microorganisms10020405. PMID 35208860.
- ↑ DONG, Caihong; GUO, Suping; WANG, Wenfeng. Cordyceps industry in China. Mycology. 2015-04-03, roč. 6, čís. 2, s. 121–129. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 2150-1203. DOI 10.1080/21501203.2015.1043967. PMID 30151320. (anglicky)
- ↑ VERMA, Akalesh Kumar. Cordycepin: a bioactive metabolite of Cordyceps militaris and polyadenylation inhibitor with therapeutic potential against COVID-19. Journal of Biomolecular Structure & Dynamics. S. 1–8. PMID: 33225826 PMCID: PMC7754931. Dostupné online [cit. 2023-11-19]. ISSN 0739-1102. DOI 10.1080/07391102.2020.1850352. PMID 33225826.
- ↑ 6 Benefits of Cordyceps, All Backed by Science. Healthline [online]. 2018-05-09 [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu housenice červená na Wikimedia Commons 
Taxon Cordyceps militaris ve Wikidruzích
