Horní Falc

Horní Falc; Oberpfalz
	Letecký snímek historického centra Řezna
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Řezno
Souřadnice	49°18′ s. š., 12°12′ v. d.
Rozloha	9 691,03 km²
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 081 536 (31. 12. 2011)
Hustota zalidnění	112 obyv./km²
Jazyk	Němčina
Správa regionu
Stát	Německo
Nadřazený celek	Bavorsko
Druh celku	vládní obvod
Regierungspräsident	Axel Bartelt
Bezirkstagspräsident	Franz Löffler (CSU)
Oficiální web	www.regierung.oberpflaz.bayern.de
Oficiální web (2)	www.bezirk-oberpflaz.de
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Falc (německy Oberpfalz) je jeden ze sedmi vládních obvodů Svobodného státu Bavorsko v Německu. Nachází se na východě Bavorska u hranice s Českou republikou.

Název Oberpfalz region získal kolem roku 1329, uzavřením smlouvy z Pavie. V tomto období region patřil šlechtickému rodu Wittelsbachů. Několik let poté se část regionu známá jako Česká Falc stala českou korunní zemí. Nachází se zde tři městské okresy a sedm zemských okresů.

Administrativní členění editovat

Správní obvod Horní Falc zahrnuje 3 městské okresy a 7 zemských okresů:

Městské okresy editovat

Amberg
Řezno (Regensburg)
Weiden in der Oberpfalz (WEN)

Zemské okresy editovat

Obyvatelstvo editovat

Počet obyvatel
Rok	1840	1871	1900	1925	1939	1950	1961	1970	1987	2004	2016	2018
Obyvatelé	459.571	501.950	558.394	636.845	694.742	905.822	898.580	963.833	969.858	1.090.289	1.098.378	1.109.269

Statistiky odrážejí stálý růst, ale to by se nemělo přeceňovat. Místní rozdíly jsou markantní. V současnosti město a okres Řezno dynamicky rostou, zatímco na severu Horní Falce počet obyvatel klesá již 20 let. Podíl cizinců je v současnosti (2018) na 8,75%, a tedy výrazně pod bavorským průměrem (13,20%). Přebytek úmrtí 2960 osob kontrastoval s nárůstem migrace o 12 138 lidí v roce 2015. V roce 2017 činil přebytek úmrtí 1 963 lidí z 9 982 narozených. Pouze město Řezno vykázalo pozitivní přirozený růst populace (2017) (+201 osob).

Řeč editovat

Celá Horní Falc, s výjimkou francké jazykové enklávy Neustadt am Kulm, patří do oblasti bavorského jazykového nářečí.

Severobavorským nářečím se mluví na severu a uprostřed Horní Falce, na jihu – od Waldmünchenu a Burglengenfeldu – začíná široká jazyková kombinace s prvky severo a střednobavorského dialektu. V povodí řeky Cham mají dialekty sklon k dolnímu Bavorsku a v oblasti Řezna k hornímu Bavorsku. Mezi mluvčími z Řezna a Straubingu je jasný rozdíl, přestože Straubing stále patří do této smíšené zóny.

Severní bavorština je primitivní varianta Bavorštiny, stále si zachovává mnoho archaismů, které již vymizely v oblasti centrálního bavorského jazyka. Má mnoho fonetických zvláštností, z nichž některé sdílí se sousedními východofranskými dialekty. Severní bavorák je zvláště charakteristický „padlými dvojhláskami“ (patří mezi ně mimo jiné: Uo, ië a üe) a dvojhláskami mezi středoněmeckými dlouhými samohláskami â, ô, ê a œ; Například standardní německá slova Bruder (bratr), Brief (dopis) a müde (unavený) zde vyslovují Brouda, Brejf a mejd namísto Bruada, Briaf a miad (zachovalé dvojhlásky) jako ve středobavorském nářečí jižně od Dunaje. Dále například standardní německá Schaf (ovce) zde vyslovována Schòuf (středobavborsky Schòòf), rot (červená) zde ròut / rout (středobavorsky red / rout), Schnee (sníh) zde Schnèj (středobavorsky Schnèè), nebo böse (zlý) zde bèjs (středobavorsky Bèès).

Dialekty na západě a severozápadě oblasti výskytu severního bavorského dialektu se také vyznačují zvýrazněním samohlásek e (a ö po zaokrouhlování) a o na i a u, např. Vuugl a Viigl, na rozdíl od jižnějších forem Voogl a Veegl pro standardní jazyk Vogel (pták) a Vögel (ptáci). Toto zvýraznění je také považováno za charakteristický (východní) franský rys. Na severovýchodě jazykové oblasti se tyto zvuky stávají dvojhláskami ua a ia, tj. Vuagl a Viagl.

Většina zdrobnělin a forem zvířat obvykle končí na -(a)la, v jednotném čísle na -(a)l, například Moidl = Mädchen (dívka), d ’Moi (d) la =die Mädchen (dívky). Koncovka -en po k, ch a f byla v severních bavorských dialektech zachována jako souhláska, například hockn, stechn, hoffn, Soifn (= mýdlo). V jižnějších severobavorských dialektech, stejně jako v centrálních bavorských dialektech a dále na jih, je běžnější -a, tj. Hocka, stecha, hoffa, Soifa.

Největší města Horní Falce editovat

Město	Okres	Počet obyvatel	Obrázek
Řezno	městský okres	153.094	Řezno
Weiden	městský okres	42.743	Weiden in derr Oberpfalz
Amberg	městský okres	42.207	Amberg
Neumarkt	zemský okres Neumarkt in der Oberpfalz	40.277	Neumarkt in der Oberpfalz
Schwandorf	zemský okres Schwandorf	29.130	Schwandorf

Geografie editovat

Horní Falc je krajina s nízkými horskými pásmy a v rovinatějších oblastech s mnoha rybníky a jezery. Ve srovnání s ostatními regiony v Německu má venkovský charakter, je řídce osídlen a hraničí (ve směru hodinových ručiček od severu) s Horními Franky, Českou republikou, Dolním Bavorskem, Horním Bavorskem a Středními Franky.

Pozoruhodné krajinné celky jsou:

Stiftland, bývalé císařské léno a panství kláštera Waldsassen s tržním městem Konnersreuth, klášterem Fockenfeld, městem Waldsassen a asi 150 dalšími lokalitami.
Hornofalcký les s hlubokými údolími a mnoha hrady
Hornofalcká jezerní oblast s velkým Steinberským jezerem
Hornofalcká Jura, součást franské Jury
Steinwald s čedičovými vrcholy Großer Teichelberg a Armesberg
Údolí řeky Waldnaab a Wondrebsenke
Bavorský les je spolu s Českým lesem rozsáhlou přírodní rezervací. Skalní útvar západně od vrcholového kříže Großer Arber (1 455,5m) Představuje nejvyšší bod v Horní Falci ve výšce 1 439,6 m.
Údolí řeky Náby
Údolí řeky Vils
Podunajská nížina, západní část Gäuboden
Dolnobavorská hornatina jižně od Dunaje

Horní Falc je sopečná oblast, která byla aktivní v třetihorách s přibližně 150 sopkami. Spolu se západními Čechami proběhla v pleistocénu novější vulkanická aktivita na Eisenbühlu, Kammerbühlu a Neualbenreuther Maaru.

Chráněná území editovat

Ve správním obvodu Horní Falce se nachází 62 přírodních rezervací, 86 chráněných krajinných oblastí, 95 oblastí FFH, 14 ochranných ptačích oblastí EU a nejméně 570 geotopů (stav k březnu 2017). Největší přírodní rezervací v okrese je Regentalaue mezi Cham a Pösing.

Chráněná území Horní Falce
Chráněné území Doost
jezero Kleiner Arbersee
Neumarkter Sanddünen
Parkstein Bazaltový kužel
Am Kelstein (Řezno)
Nivy Pfatterer Au
Údolí řeky Waldnaab
Skalní stolec Schlossberg
Údolí potoka Ponnholzbach
Kamenné žlaby u Erasbach

Historie editovat

Historicky je Horní Falc územně totožná s bavorským Nordgau ze 7. až 14. století. Název správního obvodu Horní Falc přímo souvisí s pojmem „Königspfalz“ a od něj odvozený název volební Falc.

Po smrti Ludvíka II. Přísného byl rod Wittelsbachů v roce 1329 Pavijskou dohodou rozdělen na starší - falckou a mladší bavorskou linii, přičemž Falcká linie dostala část oblastí v severním Bavorsku, z kterých později vznikla Horní Falc, lenní závislost Horní Falce ale náležela k Bavorsku. Název Horní Falc vznikl z tohoto označení až na počátku 19. století v rámci reorganizace bavorského království. Horní Falci bylo vládnuto od roku 1329 z Heidelbergu. V 16. století se stala Horní Fac převážně protestantským územím. Po porážce českého Zimního krále a zároveň kurfiřta Fridricha V. 8. listopadu 1620 v bitvě na Bílé hoře obsadilo Horní Falc v roce 1621 Bavorsko, v roce 1628 byla rekatolizována a anektována. Přesunutí obchodních cest do Prahy a Norimberku, devastace třicetileté války a vyhnání protestantů, kteří nechtěli konvertovat ke katolické církvi, způsobily Horní Falci významný hospodářský pokles.

Od roku 1806 do roku 1808 bylo království Bavorska rozděleno na 15 okresů, jejichž názvy vycházely z řek. Regenkreis původně zahrnoval 13 zemských soudů a od roku 1809 okresní město Straubing. V roce 1810 byl značně rozšířen, a to o knížectví řezenské. Poté se Řezno stalo sídlem generálního okresního komisaře. Regenkreis zahrnoval také oblasti Dolnodunajského okresu.

Během územní reformy iniciované králem Ludvíkem I. dne 29. listopadu 1837, kdy se používala historická státní jména, byl název obvodu změněn na Horní Falc a byly přidány okresy Řezno a části Horního hlavního obvodu. 1. dubna 1932 byly správní obvody Dolního Bavorska a Horní Falce a Řezna sloučeny se sídlem vlády v Řezně v rámci programu státního zjednodušení a vytvořily správní obvod Dolního Bavorska a Horní Falce. V roce 1939 byl správní obvod Niederbayern-Oberpfalz rozšířen o okresy Bergreichenstein, Markt Eisenstein a Prachatitz, které patřily až do Mnichovské dohody v září 1938 do Československa a které se k němu v roce 1945 vrátily. Vstupem bavorské ústavy z roku 1946 (BV) v platnost byly správní obvody (okresy) obnoveny v souladu s článkem 185 BV ve formě z období před lety 1932/33.

Doprava editovat

Železniční tratě editovat

Následující železniční tratě protínají správní region Horní Falc:

Řezno – Schwandorf – Weiden – Marktredwitz – Hof – Bad Steben
Weiden – Bayreuth – Bad Rodach → Agilis
Norimberk – Neukirchen – Weiden – Neustadt an der Waldnaab
Norimberk – Neumarkt in der Oberpfalz – Řezno
Norimberk–Pegnitz–Kirchenlaibach–Immenreuth–Neusorg–Marktredwitz–Cheb
Řezno–Straubing–Pasov
Schwandorf–Amberg–Norimberk
Schwandorf – Cham – Furth im Wald – Česká republika (v rámci dálkové trasy Mnichov–Praha)
Cham – Bad Kötzting – Lam
Norimberk–Ingolstadt–Mnichov Nová linka ICE prochází obcí Pyrbaum.

Kromě toho existuje celá řada dílčích tras, jako je například železniční trať Řezno–Ingolstadt

Silniční a dálniční spojení editovat

Následující dálnice vedou přes region Horní Falc:

A 3 (Norimberk – Neumarkt in der Oberpfalz – Řezno – Pasov)
A 6 (Norimberk–Amberg–Schmidgaden–Waidhaus–Praha)
A 9 (Nürnberg–Ingolstadt) (Vede téměř 2 km přes obec Pyrbaum – na území Horní Falce)
A 93 (Dreieck Holledau – Řezno – Schwandorf – Weiden – Marktredwitz – Hof)
Federální silnice 8, 14, 15, 16, 20, 22, 85, 299 a 470

Turismus editovat

S více než šesti sty hrady a paláci, z nichž se některé dochovaly jen jako zříceniny, svědčící o pohnuté minulosti, je Horní Falc oblastí bohatou na stavební i přírodní památky.

Hornofalcká jezerní oblast v okolí Schwandorfu
Labyrint skalních sklepů ve Schwandorfu
Muzeum rybolovu Horní Falc v Tirschenreuthu
Skanzen Horní Falc
Německé muzeum knoflíků v Bärnau
Historický park Bärnau-Tachov v Bärnau
Stezka sklářů "Glasstraße" spojuje současné a historické lokality skláren v Horní Falci a Bavorském lese
Severní částí Horní Falce vede Bavorská porcelánová cesta
Bavorská železná stezka mezi Pegnitzem, Ambergem a Řeznem
Město Waldsassen ve Stiftlandu s klášterem Waldsassen
Zámek Fockenfeld v klášteře Fockenfeld
Kontinentální hloubkové vrtání poblíž Windischeschenbachu
Monte Kaolino poblíž Hirschau
Hornické a průmyslové muzeum Východního Bavorska v Theuern
Muzeum těžby a místní historie v Erbendorfu
Hornické muzeum v Auerbachu v Horní Falci
Centrum Bavaria Bohemia – Přeshraniční kulturní centrum v Schönsee
Školní muzeum v Sulzbach-Rosenberg
Archeologické muzeum v Ambergu
Historické staré město Amberg
Historické staré město v Řezně (světového dědictví UNESCO)
Historické staré město ve Weidenu in der Oberpfalz
Historické staré město v Neumarkt in der Oberpfalz
Muzeum Lothar Fischer v Neumarkt in der Oberpfalz
Starý kanál z Neumarktu do Řezna
Mezinárodní keramické muzeum Weiden
Hlavní město okresu Řezno
Síň slávy Walhalla
Hrad Wörth na Dunaji
Přírodní park Severní Horní Falc
Přírodní park Horní Falc
Přírodní park Horní Bavorský les
Vorderer Bayerischer Wald
Přírodní park Hirschwald
Geotop čedičových kuželů Parkstein
Zoo Bavorský les v Lohbergu
Přírodní rezervace Höllohe v Teublitzu
Historický důl na stříbro a kazivce „Fürstenzeche“ v Lam
Přírodní park Steinwald s Großer Teichelberg a Pechbrunn
Přírodní park Altmühltal na jihozápadě Horní Falce

Osobnosti Horní Falce editovat

Berta ze Sulzbachu (kolem 1110–1158/60), známá jako byzantská císařovna Irena
Ruprecht Falcký (1352–1410), římskoněmecký král
Kryštof III. (1416–1448), norský, švédský a dánský král
Erasmus Grasser (1450–1518), sochař
Heinrich Stromer (1476–1542), univerzitní profesor v Lipsku a zakladatel Auersbašských sklepů
Albrecht Altdorfer (1480–1538), malíř
Kryštof Mendel von Steinfels (zemřel 1508), biskup z Chiemsee, první rektor univerzity v Ingolstadtu (založena 1472)
Fridrich V. (1596–1632), kurfiřt falcký, král český
Erhard Weigel (1625–1699), filozof a matematik
Franz Ferdinand von Rummel (1644–1716), kníže-biskup vídeňské diecéze (1706–1716)
Johann Andreas Eisenbarth (známý jako doktor Eisenbarth, 1663–1727), chirurg a léčitel
Johann Michael Fischer (1692–1766), stavitel
Kryštof Willibald Gluck (1714–1787), skladatel
Johan Nikolaus von Luckner (1722–1794), maršál francouzského vojska
Ignác Günther (1725–1775), sochař
Franz Troglauer (1754–1801), známý a obávaný kapitán loupežníků
Johann Andreas Schmeller (1785–1852), jazykovědec
Kaspar von Steinsdorf (1797–1879), první primátor Mnichova (1854–1870) a zemský poslanec
Johann Friedrich Franz Burgmüller (1806–1874), skladatel
Franz Xaver von Schönwerth (1810–1886), folklorista
Konrad Max Kunz (1812–1875), skladatel bavorské hymny
Ignatius von Senestrey (1818–1906), biskup
Gustav von Schlör (1820–1883), politik
Franz Xaver Witt (1834–1888), skladatel duchovní hudby, zakladatel ceciliánského hnutí
Josef Feller (1839–1915), bavorský lidový básník
Ernst Schweninger (1850–1924), lékař
Johann Flierl (1858–1947), misionář v Nov Guiney
Wolfgang Bauernfeind (1859–1938), politik a národohospodář
Dietrich Eckart (1868–1923), pravicový spisovatel a průkopník nacistického hnutí
Josef Friedrich Schmidt (1871–1948), zakladatel hry Schmidt Spiele
Max Reger (1873–1916), skladatel, varhaník a dirigent
Johannes Stark (1874–1957), fyzik a nobelista
Josef Witt (1884–1954), zakladatel zásilkové firmy Witt Weiden
Georg Britting (1891–1964), básník
Theobald Schrems (1893–1963), kapelník v žezenské katedrále
Anton Wurzer (1893–1955), básník
Johann Reichhart (1893–1972), poslední bavorský kat
Rosl Mayr (1896–1981), bavorská herečka
Therese Neumann (zvaná Resl z Konnersreuthu, 1898–1962), údajně stigmatizovaná dcera krejčího a rolnické dívky
Alfons Goppel (1905–1991), politik CSU, bývalý bavorský premiér
Alois Grillmeier (1910–1988), kardinal jáhen z Pechbrunnu
Martin Wiesedn (1910–2003), pomocný biskup v Bamberku
Hermann Höcherl (1912–1989), politik CSU, spolkový ministr vnitra a zemědělství
Karl Flügel (1915–2004) pomocný biskup v Řezně
Walter Höllerer (1922–2003), spisovatel
Johannes von Thurn und Taxis (1926–1990), podnikatel

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oberpfalz na německé Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Falc na Wikimedia Commons
Oficiální web (německy)
Vláda Horní Falce (německy, anglicky, česky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Horní Falc Oberpfalz
Letecký snímek historického centra Řezna
znak vlajka
Geografie

Hlavní město	Řezno
Souřadnice	49°18′ s. š., 12°12′ v. d.
Rozloha	9 691,03 km²
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 081 536 (31. 12. 2011)
Hustota zalidnění	112 obyv./km²
Jazyk	Němčina
Správa regionu
Stát	Německo Německo
Nadřazený celek	Bavorsko
Druh celku	vládní obvod
Regierungspräsident	Axel Bartelt
Bezirkstagspräsident	Franz Löffler (CSU)
Oficiální web	www.regierung.oberpflaz.bayern.de
Oficiální web (2)	www.bezirk-oberpflaz.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.