Horní Beřkovice (zámek)
Horní Beřkovice jsou zámek ve stejnojmenné obci jihozápadně od Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1] V zámeckém areálu sídlí psychiatrická nemocnice.
| Horní Beřkovice | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1684, 1738–1756 |
| Stavebník | Ferdinand Kryštof ze Scheidleru |
| Další majitelé | Hartigové, Ledebourové, Desfours-Walderodové |
| Poloha | |
| Adresa | Horní Beřkovice,  Česko |
| Ulice | Podřipská |
| Souřadnice | 50°21′31,03″ s. š., 14°20′50,74″ v. d. |
  Horní Beřkovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28586/5-2037 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Prvním panským sídlem v Horních Beřkovicích byla gotická tvrz zmiňovaná poprvé v roce 1470, kdy ji koupil Jan Firšic z Nabdína. Jeho syn, Jan mladší, beřkovické panství roku 1521 prodal Burianu Trčkovi z Lípy, od jehož synů je v roce 1527 koupil Hanuš Kaplíř Duchcovský ze Sulevic. Z Kaplířů v Beřkovicích sídlil nejspíše pouze Pavel Běškovský ze Sulevic. Roku 1559 panství tvořené více než osmi vesnicemi získal Kryštof z Lobkovic na Bílině a Kosti a jeho rodu patřilo až do roku 1680. Tehdy je koupil František ze Scheidleru, ale vzápětí zemřel a majetek přešel na syna Ferdinanda Kryštofa ze Scheidleru, který nechal tvrz přestavět na barokní zámek.[2]
Beřkovické panství, které zahrnovalo vesnice Bechlín, Černouček, Kostomlaty pod Řípem, Libkovice pod Řípem, Mnetěš, Počaply, Předonín a Straškov v roce 1698 zdědil hraběcí rod Hartigů. Adam František z Hartigu nechal v letech 1738–1756 postavit nový zámek, a původní začal sloužit jako sídlo správy panství a k ubytování zaměstnanců. Spolu s novým zámkem byl založen také park upravený v devatenáctém století v anglickém stylu. Hartigům panství patřilo až do roku 1821, kdy jej získali hrabata Ledebourové, ale Adolf Ledebour ho v roce 1841 prodal hraběti Františku Čeňkovi Desfours-Walderodovi. Dalším majitelem se stal roku 1869 stal statkář Černý a od roku 1889 Zemský úřad země České, který v něm o rok později založil léčebnu pro duševně nemocné.[2] Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice dosud v zámeckém areálu sídlí.[3]
Stavební podoba editovat
.JPG)
Starý zámek dosud stojí v areálu nemocnice, ale pozdější úpravy zcela setřely vzhled tvrze i barokních úprav.[2] Nový zámek tvoří dvoupatrová hlavní budova, ke které přiléhají boční křídla z let 1770–1780. Ta vymezují čestný dvůr uzavřený vepředu pilířovým plotem s bránou.[4] Obě delší průčelí hlavní budovy zdůrazňují dva mělké krajní rizality zakončené segmentovými štíty a velký středový rizalit se čtyřmi polosloupy, které prostupují z prvního do druhého patra a podpírají trojúhelníkové štíty.[2] Římsy štítů bývaly zdobené vázami, plastikami puttů a sochami alegorií.[4]
Uprostřed hlavního křídla bývala do zahrady otevřená sala terrena a v prvním patře velký sál, který zasahoval do druhého patra, ale později byl rozdělen dodatečně vloženým stropem. V západním křídle se nacházela kaple vysvěcená roku 1773.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-13]. Identifikátor záznamu 139903 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 138.
- ↑ Psychiatrická nemocnice Horní Beřkovice [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online.
- ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Horní Beřkovice, s. 402.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Beřkovice na Wikimedia Commons - Horní Beřkovice na webu Hrady.cz
