Hong Kong Watch (HKW) je nevládní organizace se sídlem ve Spojeném království, která byla založena za účelem monitorování stavu lidských práv, svobod a právního státu v Hongkongu. Založil ji britský aktivista za lidská práva Benedict Rogers, místopředseda komise britských konzervativců pro lidská práva[1], 11. prosince 2017, dva měsíce poté, co mu byl zakázán vstup do Hongkongu.

Hong Kong Watch
ZakladatelBenedict Rogers
Vznik11. prosince 2017
TypNGO
Účelmonitorování lidských práv v Hongkongu
SídloSpojené království
Tržby756 584 £ (2020)
Počet zaměstnanců4 (2020)
Oficiální webwww.hongkongwatch.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslání editovat

Hong Kong Watch byla založena s cílem poskytovat nezávislé, komplexní analýzy a myšlenkové vedení v oblasti svobody a lidských práv v Hongkongu, jak je definoval Základní zákon a čínsko-britské společné prohlášení.[2] Vydává pravidelné měsíční souhrny o stavu lidských práv v Hongkongu.[3]

Patrony Hong Kong Watch jsou Sir Malcolm Rifkind, Catherine West, Lord Paddy Ashdown, Lord David Alton, Sir Geoffrey Nice, Lord Chris Patten, Fiona Bruce, Sarah Champion.[4]

Historie editovat

Po protestech v Hongkongu v roce 2014 a sporu o složení přísahy v zákonodárné radě byli v Hongkongu uvězněni hongkongští demokratičtí aktivisté. Britský aktivista za lidská práva Benedict Rogers, který žil v Hongkongu v letech 1997–2002[5], je hodlal soukromě navštívit, ale 11. října 2017 mu byl znemožněn vstup do Hongkongu.[6] Přiletěl letem z Bangkoku na hongkongské mezinárodní letiště, ale imigrační úředníci ho odvedli a posadili na let zpět do Thajska. Kontaktní osoba na čínském velvyslanectví v Londýně ho předtím varovala, že mu vstup do Hongkongu může být odepřen.[7] Rogers předtím kritizoval rostoucí ohrožení demokracie v Hongkongu ze strany pevninské Číny a vedl kampaň proti věznění prodemokratických aktivistů Joshuy Wonga, Nathana Lawa a Alexe Chowa.[5] Britský ministr zahraničí Boris Johnson požadoval od hongkongských úřadů a ústřední čínské vlády vysvětlení, ale mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying odpověděla, že Rogers se snažil zasahovat do vnitřních záležitostí Hongkongu a nezávislosti soudnictví.

V reakci na zákaz Rogers oznámil, že založí nevládní organizaci, která bude monitorovat právní stát a lidská práva v Hongkongu. Hong Kong Watch byla založena na recepci pořádané v Speaker's House, Dolní sněmovny Spojeného království dne 11. prosince 2017. Organizace Hong Kong Watch byla založena na základě přesvědčení, že podle čínsko-britského společného prohlášení má Spojené království morální a právní povinnost se ozvat[8]. Svým zakládajícím ředitelem jmenovala Johnnyho Pattersona a Benedicta Rogerse předsedou správní rady.

IPAC editovat

V létě 2020 vedení Hong Kong Watch spolupracovalo s lidskoprávními lídry, jako je Luke de Pulford, na založení Meziparlamentní aliance k Číně, globální nátlakové skupiny, která se zasazuje o lidská práva v Číně, zejména pokud jde o genocidu Ujgurů a demokracii v Hongkongu.[8]

Změny vedení v roce 2020 editovat

Benedict Rogers se v září 2020 stal výkonným ředitelem, Patterson se přesunul na pozici politického ředitele. Organizace také přivedla veterána z Labouristické strany Sama Goodmana jako hlavního politického poradce a hongkongského exilového aktivistu Joey Siu jako spolupracovníka se sídlem ve Washingtonu D.C.

Zablokování HKW v Hongkongu editovat

Dne 14. února 2022 oznámili poskytovatelé internetových služeb v Hongkongu, včetně PCCW, CMHK, HKBN, Netvigator atd., že stránky HKW byly zablokovány. Hong Kong Watch na Twitteru napsal, že se domnívá, že toto opatření bylo vynuceno na příkaz policie.[9][10]

Obvinění z porušení zákona o národní bezpečnosti editovat

Hong Kong Watch byla obviněna čínskými úřady z porušení článku 29 zákona o národní bezpečnosti tím, že se "spolčila s cizí zemí nebo s vnějšími prvky s cílem ohrozit národní bezpečnost". Úřad rovněž obvinil Hong Kong Watch z lobbování u cizích zemí za uvalení sankcí nebo nepřátelské činnosti proti pevninské Číně a Hongkongu. 10. března 2022 obdržela oznámení od městského bezpečnostního úřadu v Hongkongu, v němž ji varoval, že pokud bude pokračovat v činnostech, které porušují zákon o národní bezpečnosti, budou podniknuty "další kroky". Policie požadovala vypnutí jejích internetových stránek do 72 hodin od vydání oznámení. Benedict Rogers prohlásil, že jeho organizace se tomuto oznámení nepodřídí a že "Budeme pokračovat v naší práci a zdvojnásobíme naše úsilí ve prospěch Hongkongu. Samozřejmě budeme muset více dbát na bezpečnost, zejména pokud jde o cesty do některých zemí, ale nenecháme se umlčet."[11]

Webové stránky Hong Kong Watch jsou v Číně přístupné pouze prostřednictvím sítě VPN.

Veřejné akce editovat

Protestní akce na aténské Akropoli editovat

Dne 17. října 2021, den před zapálením olympijské pochodně, byli na aténské Akropoli zatčeni tři aktivisté, včetně spolupracovnice Hongkong Watch Joey Siu a tibetské studentky Cela Zoksang. Obě ženy, aktivistky kampaně “No Beijing 2022” , se nejprve pokusily rozvinout transparent na protest proti zimním olympijským hrám 2022 v Pekingu; poté, co jim byl transparent odebrán, přehodily přes lešení na místě tibetskou vlajku a vlajku hongkongské revoluce a skandovaly hesla “Free Tibet,” “Boycott Beijing 2022” a “No freedom, no Games” , než byly zatčeny a obviněny z porušení zákonů o ochraně archeologických nalezišť.[12] Siu a Tsela Zoksang byly následující den propuštěny a směly opustit Řecko, ale bylo jim nařízeno, aby se v lednu 2022 vrátily k soudu.[13]

Výzva k propuštění 47 hongkongských aktivistů editovat

28. února 2022, v den prvního výročí uvěznění 47 hongkongských aktivistů, shromáždila organizace Hong Kong Watch významné hongkongské prodemokratické aktivisty v zahraničí aby vyzvali čínskou vládu k jejich propuštění. Prohlášení vyzývající k propuštění 47 hongkongských prodemokratických politiků a aktivistů podepsalo šedesát zákonodárců z Evropy, USA, Indie a Austrálie. V prohlášení se uvádí, že zatčení "nade vší pochybnost prokázalo záměr čínské vlády využít zákon o národní bezpečnosti k likvidaci všech forem politické opozice v Hongkongu", a zdůrazňuje se v něm znepokojení nad dlouhým zadržováním obviněných. Prohlášení koordinovala Meziparlamentní aliance k Číně (IPAC). Mezi významnými signatáři jsou předseda komise Kongresu USA pro Čínu senátor Jeff Merkley, poslanec Evropského parlamentu a předseda delegace Evropského parlamentu pro Čínu Reinhard Bütikofer, americký senátor Marco Rubio, bývalý kandidát na prezidenta USA, a světoznámá právnička v oblasti lidských práv a britská labouristická poslankyně baronka (Helena) Kennedyová QC.[14]

Reference editovat

Externí odkazy editovat