Wikipedie

Holubinka Quéletova

Holubinka Quéletova (Russula queletii) je nejedlá houba z čeledi holubinkovitých (Russulaceae). Své druhové jméno dostala po významném francouzském mykologovi Lucienovi Quéletovi.

Jak číst taxoboxHolubinka Quéletova
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádholubinkotvaré (Russulales)
Čeleďholubinkovité (Russulaceae)
Rodholubinka (Russula)
Binomické jméno
Russula queletii
Fr. (1872)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Znaky editovat

Klobouk v průměru dorůstá 4–8 cm, u mladých plodnic polokulovitý, pro dospělé exempláře je typická prohlubinka v jeho středu. Zbarvení klobouku může být dle stáří plodnice temně vínové až po purpurovou, někdy s citronově žlutým nádechem, stárnutím mají plodnice tendenci blednout, přičemž se střed klobouku stává tmavějším, než jeho zbytek. Pokožka je lesklá, dá se lehce sloupnout.[1][2]

Lupeny 8 mm vysoké, v mládí bílé, ve stáří nabývají voskově žlutého, při otlačení dokonce zeleného odstínu.[1] Na klobouku jsou středně hustě uspořádány, ke třeni jsou těsně připojeny. Výtrusný prach je krémově žlutý.[2]

Třeň červenofialový (vzácně i bílý), hladký, válcovitý, někdy mírně kyjovitý, 4–7 cm dlouhý, v dospělosti vyplněný vatou.[2][1]

 
Rozšíření Holubinky Quéletovy v Evropě

Dužnina bílá, po poranění slabě žloutne, voní slabě po angreštovém či jablečném kompotu (podle toho se druhu v anglicky mluvících zemích říká „gooseberry russula“ - angreštová holubinka).[1]

Užití editovat

Velmi palčivá chuť činí tuto houbu nepoživatelnou.[3]

Ekologie editovat

Holubinka Quéletova roste poměrně vzácně od července do října v (pod)horských oblastech, při okrajích cest a ve (především mladých)[4] smrkových lesích, na zásaditých, vápenitých půdách.[5]

Rozšíření editovat

Tento druh se vyskytuje v oblastech severozápadu Severní Ameriky a Evropy.[6]

Galerie editovat

Možnost záměny editovat

  • Holubinka jízlivá (Russula sardonia) - liší se citronově žlutými lupeny, výskytem u borovic a růžovou reakcí dužniny na čpavek (u h. Quelétovy je negativní).[5]
  • Holubinka brunátná (Russula badia) - liší se zabarvením třeně (bílý s růžovým nádechem), výskytem (roste rovněž v jehličnatých lesích, preferuje naopak kyselé půdy) a vůní (rozetřené lupeny mají vůni cedrového dřeva).[7][1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4. 
  2. ↑ a b c Russula queletii - holubinka Quéletova - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Holubinka Quéletova - Russula queletii Fr. | www.ohoubach.cz. www.ohoubach.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ S.R.O, propeople. Holubinka quéletova /Russula quéletii/. Spektrum Zdraví [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Russula queletii (Holubinka Quéletova). www.mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Russula queletii: The Ultimate Mushroom Guide. Mushroom Identification - Ultimate Mushroom Library [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Holubinka Quéletova (Russula queletii). www.goat.cz [online]. [cit. 2023-07-19]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-7176-183-4. (str. 156)

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Holubinka_Quéletova&oldid=23139919“