Holasici (též Holasicové nebo kmen Holasiců, polsky Golęszycy, Gołęszycy, Golęszyce, Gołęszyce, Gołężyce, německy Golensizen, Holasitzer, Holaschitzer) byli západoslovanský kmen, který se koncem 6. století usadil na území severně od Jeseníků a Oderských vrchů, zvláště na Opavsku. V 9. století se o podrobení Holasiců snažila Velkomoravská říše. Za vlády moravského knížete Svatopluka I. moravská vojska ničila zdejší holasická hradiště a snažila se o podrobení oblasti, což se jim v omezené míře povedlo. Po pádu Velkomoravské říše se Holasici dostali pod nadvládu Českého knížectví.

Mapa lokalizace původních slezských kmenů.

Od konce konfliktu Boleslava Chrabrého a Svaté říše římské a ustálení hranic začala vznikat na území obývaném Holasici tzv. Holasická provincie jako provinciální správní celek Olomouckého údělu a Českého knížectví. Tato provincie musela nejpozději vzniknout do roku 1201, kdy Přemysl Otakar I. nařizuje, aby byl placen desátek in provincia Golassizch (z provincie Holasické).[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Vznik moravských provincií [online]. [cit. 2020-05-12]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Wolf, Josef: Abeceda národů. Horizont, Praha 1984, str. 102
  • Jisl, L.: Slovanský kmen Holasiců ve světle archeologických nálezů. Časopis Slezského muzea, serie B 2, 1952, str. 33-64.
  • Bakala, Jaroslav: Národnostní a politický vývoj Slovanů v opavském a těšínském Slezsku do konce 12. století. Slezsko na cestě k československému státu, Opava 1969, str. 5-18.

Související články editovat

Externí odkazy editovat