Hoko Salvinův

druh ptáka rodu Mitu

Hoko Salvinův (Mitu salvini) je hrabavý pták z čeledi hokovitých, který se vyskytuje v nížinatých pralesích Kolumbie, Ekvádoru a Peru.

Jak číst taxoboxHoko Salvinův
alternativní popis obrázku chybí
Hoko Salvinův
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádhrabaví (Galliformes)
Čeleďhokovití (Cracidae)
Rodhoko (Mitu)
Binomické jméno
Mitu salvini
Reinhardt, 1879
Areál rozšíření
Synonyma

Crax salvini

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Systematika

editovat

Druh poprvé popsal Johannes Theodor Reinhardt v roce 1879.[2] Jedná se o monotypický druh.[2] Hoko Salvinův byl občas řazen do rodu Crax, nicméně genetická data potvrzují validitu rodu Mitu.[3]

Statný, 75–89 vysoký pták o váze kolem 3,1 kg. Dominantu hlavy tvoří velký krátký zobák s mohutným horním zobákem připomínající strmý ostrý horský hřeben; tento hřeben je lépe vyvinut u samců. Chocholka je dobře vyvinutá, avšak výrazná pouze při ztopoření. Většina opeření je černá s modrým odleskem, spodní krovky ocasní a konečky ocasu jsou bílé. Duhovky jsou vínově červené, u nedospělých jedinců hnědé; do červena se barví kolem věku jednoho roku.[4][5]

Rozšíření a stanoviště

editovat

Areál výskytu druhu zahrnuje středojižní Kolumbii, východní Ekvádor a severovýchodní Peru. Vyskytuje se ve vlhkých lesích, nicméně záplavovým územím se vyhýbá. Vyhledává hlavně původní nížinaté nebo mírně kopcovité pralesy do nadmořské výšky 600 m.[6]

Biologie

editovat

Většinou se pohybuje v páru nebo v menších rodinných skupinkách. Krmí se na zemi, kde vyhledává hlavně ovoce, semena, listy a květy. Jídelníček si zpestřuje bezobratlými živočichy (červi, krabi, termiti, šneci a brouci) i obratlovci (žáby, hadi, krysy a dokonce i vejce a mláďata jiných ptáků jako jsou kolibříci, holubi nebo drozdi). Požírá i malé kamínky, které mu pomáhají se zažíváním potravy. Hřaduje v korunách stromů, většinou 15–25 metrů na zemí.[4]

Doba rozmnožování trvá od cca ledna do června. Samec staví několik hnízd 5–7 m nad zemí. Samice si jedno z hnízd vybere a brzy do něj naklade 2 bílá vejce o rozměrech 57×82 mm. V případě raného selhání snůšky naklade vejce do jiného hnízda. Inkubuje pouze samice po dobu kolem 32 dní. Prekociální mláďata brzy po narození opouští hnízdo. Kolem věku 2 týdnů si dokáží sama shánět potravu, avšak samice o ně nadále pečuje do věku několika měsíců, načež mláďatům začne vypomáhat samec.[4]

Nejčastěji se ozývá kolem východu slunce dunivým zvučným „mmm mmmMMMM ... BMM’mmmm-mmmm“. Zvuky může opakovat až kolem 30 minut, nejčastěji se ozývá z vyvýšeného stanoviště. Při vyrušení vydává výše položené „pjeu, pjeu“ či hrdelní „górh, górh“.[4]

Hoko Salvinův je stále poměrně hojným druhem v původních pralesích, avšak v oblastech lidských sídlišť je jeho výskyt méně častý. Je ohrožen hlavně lovem místními lidmi pro maso, částečně i fragmentací krajiny.[6]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b Megapodes, guans, guineafowl, New World quail [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. A Classification of the Bird Species of South America [online]. South American Classification Committee (American Ornithological Society), 2022-04-02 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d DEL HOYO, Josep; KIRWAN, Guy M. Salvin's Curassow (Mitu salvini), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2022-05-20]. DOI 10.2173/bow.salcur1.01. (anglicky) 
  5. Salvin's Curassow. www.peruaves.org [online]. PeruAves.com [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Mitu tomentosum [online]. BirdLife International, 2016 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22678464A92775236.en. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat