Hohenems

obec v okresu Dornbirn v Rakousku

Hohenems je město v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko v okrese Dornbirn.

Hohenems
Centrum Hohenemsu s farním kostelem Sv. Karla Boromejského
Centrum Hohenemsu s farním kostelem Sv. Karla Boromejského
Hohenems – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška432 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměVorarlbersko
OkresDornbirn
Hohenems
Hohenems
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha29,2 km²
Počet obyvatel16 946 (2023)[1]
Hustota zalidnění580,9 obyv./km²
Správa
E-mailstadt@hohenems.at
Telefonní předvolba05576
PSČ6845
Označení vozidelDO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Území města tvoří jediné katastrální území. Leží v údolí Rýna v nadmořské výšce 432 m n. m., u státní hranice se Švýcarskem. Poblíž města se nachází letiště. Žije zde přibližně 17 tisíc[1] obyvatel.

Historie editovat

 
Hohenems na vedutě z roku 1613
 
Část židovské čtvrti s místní synagogou

Panství proslavil šlechtický rod Hohenemsů, který zde ve 12. století vybudoval na půdorysu 350 × 80 metrů jeden z tehdy největších hradů v oblasti jižního Německa a západního Rakouska. Pevnost za vlády Štaufů sloužila mimo jiné jako vězení prominentních vězňů, jako byl Vilém III. Sicilský (1195) nebo v roce 1206 kolínský arcibiskup Bruno. V roce 1333 byla hradní vsi udělena městská práva, ale Hohenems se městem nestal, protože nedokázal sehnat dost finančních prostředků na stavbu městských hradeb. Roku 1406 byl městys vypálen. V jeho blízkosti byla objevena ložiska síry a založeny sirné lázně, k nimž byla roku 1595 přistavěna sirná kaple.

Wolf Dietrich z Embsu (1507–1538), vojevůdce španělského vojska císaře Karla V. se oženil s Klárou Medicejskou. Její bratr Giovanni Angelo byl roku 1559 zvolen papežem a přijal jméno Pius IV. Wolfův syn Jakub Hanibal I. z Hohenemsu (1530-1587) nastoupil rovněž jako žoldnéř do habsburské armády a za jeho zásluhy ho 27. dubna 1560 král Ferdinand I. Habsburský povýšil do stavu říšských hrabat a Ems byl povýšen na svobodné říšské hrabství Hohenems. Roku 1565 se oženil s Hortensií Boromejskou z Arony, sestrou sv. Karla Boromejského, který roku 1570 přijel do Hohenemsu na návštěvu. Jakub Hanibal I. velel papežskému vojsku, mj. při vítězství v bitvě u Lepanta, roku 1573 bojoval proti povstání v Nizozemí. Na hrad si pozval nizozemského dvorního malíře Anthoni Bayse (1543–1615), který vytvořil skupinový portrét jeho zahradní slavnosti, se 43 účastníky je největším skupinovým portrétem renesanční doby. Bays vytvořil ještě dva rodinné portréty a na další si Hanibal pozval jiné mistry. Všech 10 olejomaleb bylo roku 1713 převezeno na nově zakoupený zámek v Bystrém u Poličky a odtud až do současnosti vystavené v muzeu v Poličce.

Jakubův starší syn Kašpar z Hohenemsu (1573–1640) s manželkou Eleonorou Filipínou dokončili na úpatí Schlossbergu stavbu renesančního zámku v Hohenemsu, vybavili jeho interiéry a přikoupili císařský region Vadúz a hrabství Schellenberg. Jeho syn Jakub Hanibal II. z Hohenemsu (1595–1646) se roku 1616 oženil s kněžnou Annou Sidonií z Těšína a Velkého Hlohova, třicetiletá válka však vzestup rodu i hradu zastavila. Hohenems získal tržní privilegia. Koncem 18. století byl v odprodané rodinné knihovně Hohenemsů objeven rukopis A a C středověké ságy o Nibelunzích. V roce 1765 získalo hrabství Hohenems Rakousko. Habsburkové vládli střídavě z Tyrolska a Horního Rakouska. Od roku 1805 do roku 1814 patřilo Bavorsku, po čtyřech letech sporu o vlastnická práva se vrátilo zpět do Rakouska. Hohenems patří do rakouského státu Vorarlberg od jeho ustavení v roce 1861.

Památky a kulturní zajímavosti editovat

 
Hrad Glopper
 
Renesanční palác v centru města
 
Centrum města s kostelem sv. Karla Boromejského
  • ruiny hradu Alt-Ems se sedmi věžemi a padacím mostem – první sídlo rodu pánů z Em(b)su
  • hrad Glopper – druhé sídlo rodiny z Em(b)su
  • renesanční městský palác rodiny z Hohenemsu, navrhl a postavil architekt Martin Longhi v letech 1562–1567,
  • renesanční radnice – původně hostinský dům rodiny Hohenemsů od architekta Longhiho, po roce 1830 adaptovaný na novou radnici
  • Stará radnice – raně barokní dům s válcovou věží, sloužil radnici v letech 1637–1830
  • Kostel sv. Karla Boromejského – z roku 1797; uvnitř renesanční mariánský oltář; freska Alegorie Tridentského koncilu (Jakub Hanibal I. s bratrem Markem Sittichem)
  • Kaple sv. Karla Boromejského, drobná jednolodní stavba, založená roku 1617
  • Sál Salomona Sulzera – bývalá synagoga z let 1770–1772

Muzea editovat

  • Židovské muzeum – zemské muzeum mezinárodního významu[2]
  • Muzeum hudby – má dvě pobočky, expozice o životě a díle Franze Schuberta, pořádá jeho každoroční festivaly[3]
  • Muzeum ságy o Nibelunzích
  • Archa Noemova – soukromé muzeum umění a přírody
  • Muzeum – vodní mlýn

Osobnosti města editovat

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

  • Květa Křížová, David Junek: Obrazová galerie Hohenemsů v Poličce. Praha 1999

Související články editovat

Externí odkazy editovat