Historia Francorum

Raně středověká kronika
O kronice Řehoře z Tours pojednává článek Historia Francorum (Řehoř z Tours).

Historia Francorum či též Fredegarova kronika je franská kronika sepsaná v 7. stoletíBurgundsku. Je napsána latinsky, ale jazyk je výrazně ovlivněn lidovým jazykem obyvatel Galie.

Strana z Fredegarovy kroniky se zobrazením dvou postav (Francouzská národní knihovna, Paříž)

Vznik editovat

Ačkoliv je zřejmé, že dílo vznikalo postupně a autorů bylo více, je známé pod názvem odvozeným z titulu Kronika tak řečeného Fredegara Scholastika, knihy IV, pod kterým ji ke sklonku 16. století vydali humanisté Joseph Justus Scaliger a Marquard Freher. Ani přesný tvar jména údajného autora, mnicha Fredegara, není znám. Někdy je uváděn jako Fredegard nebo Fredegart.

Kronika se skládá ze čtyř knih, počíná se rokem 583 a její pokračovatelé ji dovedli až k roku 768. Dochovalo se několik rukopisů, jeden z nich je uložen v rakouské národní knihovně ve Vídni. Fredegarovu kroniku vydal v roce 1888 Bruno Krusch v edici Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingiarum II, český překlad vyšel např. v práci Václava Husy Naše národní minulost v dokumentech, Praha, 1954.

Význam editovat

Patří k předním historickým dílům období Franské říše před karolínskou renesancí, vedle starší desetidílné Historia Francorum Řehoře z Tours a mladší Liber Historiae Francorum.

Historia Francorum je nejstarším věrohodným zdrojem informací o Slovanech na území střední Evropy a jediným původním pramenem o Sámově říši. Těchto informací je celkově velmi málo a také zmínky v tomto díle mají velmi omezený rozsah: v kapitole XLVIII. se píše o tom, jak franský kupec Sámo přišel ke Slovanům a stal se jejich vládcem. V kapitole LXVIII. se píše, jak došlo k bojům Slovanů proti Franské říši a k porážce Franků u pevnosti Wogastisburgu. V kapitole LXXV. se uvádí, že Slované na Sámův příkaz pustošili Franskou říši.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Neznámý autor. Fredegarovy kroniky, Čtvrtá kniha a Pokračování. Překlad Magdalena Moravová. Praha: Argo, 2020. ISBN 978-80-257-3141-3. S. 48–49, 60–61, 65. 

Literatura editovat

  • Neznámý autor. Fredegarovy kroniky. Čtvrtá kniha a Pokračování. Překlad Magdalena Moravová. Praha: Argo, 2020. 147 s. ISBN 978-80-257-3141-3. 
  • Roger Collins: Die Fredegar-Chroniken. Monumenta Germaniae Historica Studien und Texte 44. Hannover 2007.
  • Walter A. Goffart: The Fredegar Problem Reconsidered. In: Walter Goffart: Romes Fall and after. London 1989, S. 319ff.
  • Bruno Krusch: Fredegarius Scholasticus - Ouderius? Neue Beiträge zur Fredegar-Kritik. Göttingen 1926.
  • Georg Scheibelreiter: Gegenwart und Vergangenheit in der Sicht Fredegars. In: The Medieval Chronicle. Amsterdam-New York 2002, S. 212-222.
  • Ders.: Justinian und Belisar in fränkischer Sicht. Zur Interpretation von Fredegar, Chronicon II 62. In: Byzantios. Festschrift H. Hunger. 1985, S. 267-280.
  • Gustav Schnürer: Die Verfasser der sogenannten Fredegar-Chronik. Commissionsverl. der Universitaetsbuchhandl. Freiburg (Schweiz) 1900.
  • John Michael Wallace-Hadrill: Fredegar and the History of France. In: The Long Haired Kings and Other Studies in Frankish History. Hrsg. von J. M. Wallace-Hadrill, New York 1962, S. 71-94.
  • Ian N. Wood: Fredegar's Fables. In: Historiographie im frühen Mittelalter. Hrsg. von Anton Scharer, Georg Scheibelreiter. Wien-München 1994, S. 359-366.

Externí odkazy editovat