Hikonodžó Kamimura
Hikonodžó Kamimura (japonsky 上村 彦之丞; 20. června 1849 Okajama – 8. srpna 1916 Tokio) patřil mezi první admirály Japonska. Nejznámější je jeho působení během rusko-japonské války, kdy velel velel druhé flotě Japonského císařského námořnictva a vyznamenal se v bitvě u Ulsanu a u Cušimy.
| Hikonodžó Kamimura | |
|---|---|
 Baron admirál Hikonodžó Kamimura | |
| Narození | 20. června 1849 Hirano |
| Úmrtí | 8. srpna 1916 (ve věku 67 let) prefektura Tokio |
| Alma mater | Kaigun heigakkó |
| Povolání | voják |
| Zaměstnavatel | Velitelství námořního vzdělávání |
| Ocenění | Řád posvátného pokladu 2. třídy |
| Příbuzní | Cugujoši Kamimura (adoptovaný syn) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Kamimura se narodil v rodině samurajů v provincii Sacuma (dnešní prefektura Kagošima) a sloužil jako pěšák během války Bošin. Poté, co byla v roce 1871 reorganizována státní správa, se stal jedním z prvních kadetů Japonské císařské námořní akademie a po absolutoriu v roce 1879 dostal hodnost podporučíka.
Během 80. let 19. století sloužil jako nižší důstojník na palubě různých lodí. Prvním samostatným velením Kamimury byly dělové čluny Maja v roce 1891 a v roce 1893 Čókai.
Po vypuknutí první čínsko-japonské války mu bylo svěřeno velení na novém křižníku Akicušima, se kterým si 17. září 1894 vysloužil ocenění v bitvě u řeky Jalu. V té době si získal po celém císařském námořnictvu pověst udatného a odvážného bojovníka v duchu staré samurajské tradice.
V letech následujících po válce zastával řadu funkcí na ministerstvu námořnictva. Až do povýšení do hodnosti viceadmirála v roce 1903 zastával nejrůznější velitelské i štábní funkce.
Kamimura, který byl po prvních měsících rusko-japonské války pověřen velením 2. kantai (艦隊 ~ loďstvo) Spojeného loďstva, dostal rozkaz blokování ruských křižníků ve Vladivostoku. Rusům se však podařilo uniknout a v Japonském moři potopit japonské lodě. Kamimura stal se terčem všeobecné nespokojenosti, když dav zaútočil na jeho tokijské sídlo a noviny naznačovaly, že by měl spáchat sebevraždu. Reputaci obnovil 14. srpna 1904 potopením ruského křižníku Rjurik[1] a silným poškozením křižníků Gromoboj a Rossija[1] v bitvě u Ulsanu. Lehký křižník Novik (z portarturské eskadry), který prorazil blokádu, zastihl 8.jul./ 21. srpnagreg.[1] v okolí Korsakova. Posádka po boji loď potopila.[2] Vítězstvími znovu získal důvěru vlády i popularitu u japonské veřejnosti.[1] Na křižníku Izumo[3] vedl 27. května 1905 2. kantai v bitvě u Cušimy.
V roce 1905 byl jmenován velitelem námořní základny v Jokosuce a v roce 1909 se stal velitelem 1. kantai . O dva roky dříve obdržel v japonské hierarchii titul barona (danšaku). Do hodnosti admirála byl povýšen 1. prosince 1910. V následujícím roce se stal členem Nejvyšší válečné rady[4] a 1. května 1914 byl propuštěn do zálohy.
Pohřben je v buddhistické svatyni v Kamakuře.
Odkaz v české kultuře editovat
Dobovým ohlasem tiskových zpráv z bojišť rusko-japonské války je rýmovačka „...jede fůra z Port Artúra, na ní jede Kanimůra“[5].
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kamimura Hikonojō na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d
Dílo ЭСБЕ/Камимура Гиконойо ve Wikizdrojích (rusky)
- ↑ JELÍNEK, Milan. Port Artur : rusko-japonská válka 1904-1905. 3., Zánik eskadry, pád pevnosti. Třebíč: Akcent, 2012. 575 s. ISBN 978-80-7268-920-0. S. 178.
- ↑ KOVAŘÍK, Jiří. Cušima : poslední bitva rusko-japonské války na moři. 1. vyd. vyd. Třebíč: Akcent, 2012. 479 s. ISBN 978-80-7268-919-4. S. 14.
- ↑ Kovařík 2012, s. 470
- ↑ Slovník nespisovné češtiny : argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost ; historie a původ slov. Příprava vydání Hugo, Jan. 3., rozš. vyd. vyd. Praha: Maxdorf, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. Heslo kanimůra, s. 187.
Literatura editovat
- ŠVANDRLÍK, Miloslav. Hrdinové a nebojsové. Praha: Epocha 111 s. (Nepraktycké lexikony). ISBN 978-80-87027-75-2. Kapitola Kamimura, s. 57.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hikonodžó Kamimura na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo kanimůra ve Wikislovníku
