Hexachlorbenzen

chemická sloučenina

Hexachlorbenzen (HCB, perchlorbenzen) je chlorovaný aromatický uhlovodík užívaný převážně jako pesticid.

Hexachlorbenzen
Hexachlobenzen - strukturní vzorec
Hexachlobenzen - strukturní vzorec
Obecné
Systematický názevhexachlorbenzen
Triviální názevperchlorbenzen
Ostatní názvyHCB, BHC, benzenhexachlorid
Anglický názevHexachlorobenzene
Německý názevHexachlorobenzol
Sumární vzorecC6Cl6
Vzhledbílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS118-74-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)204-273-9
Indexové číslo602-065-00-6
PubChem8370
SMILESc1(Cl)c(Cl)c(Cl)c(Cl)c(Cl)c1Cl
InChI1S/C6Cl6/c7-1-2(8)4(10)6(12)5(11)3(1)9
Vlastnosti
Molární hmotnost284,80 g/mol
Hustota2,04 g/cm3
Tlak páry1,45 mPa
Bezpečnost
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH350 H372 H410
R-větyR45 R48/25 R50/53
S-větyS53 S45 S60 S61
Teplota vzplanutí242 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chemické vlastnosti editovat

Hexachlorbenzen je syntetická (člověkem připravená) organická sloučenina s teplotou varu 319,3 °C a teplotou tání 229 °C. Za běžných podmínek jde o bílou krystalickou látku s typickým nepříjemným zápachem. Hustota při 23 °C činí 2 040 kg/m3 a jeho rozpustnost ve vodě (při 25 °C) je 6,2 mg/l. Dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech a tucích. Je těkavý.

Vlivy na životní prostředí editovat

Pro životní prostředí je velmi nebezpečný, protože je perzistentní a má schopnost bioakumulace. Proto v potravním řetězcem směrem k jeho vrcholu roste jeho koncentrace. Vysoké hladiny HCB byly proto naměřeny v tkáních predátorů, např. v dravých mořských rybách a savcích.

Hexachlorbenzen je díky těkavosti, vysoké stabilitě a bioakumulativnosti schopen šířit se na velké vzdálenosti, např. byl prokázán ve vzduchu, vodě a v tkáních zvířat a lidí žijících v Arktidě, ačkoli se tam nikdy nepoužíval.

Zdravotní rizika editovat

Hexachlorbenzen může být vdechnut, spolknut a vstřebává se i pokožkou. U exponovaných lidi zvyšuje riziko onemocnění rakovinou (karcinogen).[2] Ohrožuje vývoje plodu v těle matky, dráždí dýchací cesty a kůži, poškozuje játra, ledviny a štítnou žlázu. Narušuje funkce centrálního nervového systému (CNS).

Mezinárodně je regulován Stockholmskou úmluvou a tzv. POPs protokolem k Mezinárodní úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP).

Znečištění hexachlorbenzenem editovat

HCB vzniká v chemičce Spolchemie v Ústí nad Labem jako vedlejší produkt při výrobě perchlorethylenu či trichlorethylenu a při elektrolytické výrobě chlóru.[3] Spolchemie ročně vyprodukuje několik stovek kilogramů tzv. hexazbytků ročně, ale v minulosti to bylo mnohem více a po desetiletí byly tyto odpady ukládány na skládku v Chabařovicích.[4]

Kontaminace hexachlorbenzenem byla zdokumentována také v areálu a v okolí chemičky Spolana Neratovice. Zamoření podzemní vody pod Spolanou přesahovalo platnou normu pro hexachlorbenzen 280krát.[5] Státní veterinární správa nalezla ve vzorcích zvířat z okolí Spolany nadlimitní koncentrace hexachlorbenzenu a prohlásila je za nepoživatelné.[6]

V roce 2011 provedla organizace Greenpeace měření u staré výpusti do řeky Bíliny, která se nepoužívá od roku 2003. Byla zde naměřena koncentrace 2 g hexachlorbenzenu na kilogram sedimentu, což je stotisíckrát více, než je limit určený nařízením vlády.[7]

Reference editovat

  1. a b Hexachlorobenzene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risk to Humans. World Health Organisation, Vol 79, 2001pp 493-567
  3. Spolchemie
  4. Místa poznamenaná Spolchemií: Horké místo číslo 2 - skládka Chabařovice
  5. Greenpeace: Spolana je zamořena stejnými jedy jako potraviny z okolí Archivováno 9. 5. 2008 na Wayback Machine., tisková zpráva č. 38/2003 z 30. června 2003
  6. Miroslav Šuta: Spolana: Truchlivá bilance, Sedmá generace, 12/2003
  7. Škodliviny v řece Bílině stotisíckrát překročily hranici bezpečnosti

Externí odkazy editovat