Herta Lindnerová
Herta Lindnerová (3. listopadu 1920, Bohosudov[1][2] – 29. března 1943, věznice Plötzensee) byla odpůrkyně nacismu a účastnice protinacistického hnutí odporu česko-německého původu.
| Herta Lindnerová | |
|---|---|
 Busta Herty Lindnerové v parku v Bohosudově od sochaře Pavla Kartáka | |
| Narození | 3. listopadu 1920 Bohosudov |
| Úmrtí | 29. března 1943 (ve věku 22 let) Berlin-Plötzensee |
| Příčina úmrtí | poprava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Pocházela z manželství Němce a Češky. Její otec Heinrich Lindner byl horníkem a členem komunistické strany. Právě on přivedl Hertu k odboji i politickému smýšlení. Matka Anežka byla za svobodna Němcová.[1]
Chodila do německé školy, ale hovořila německy i česky.[1]
Herta pracovala jako prodavačka nejprve v Drážďanech, později v Teplicích. Byla členkou Komunistického svazu mládeže. Po obsazení českého pohraničí Němci pomáhala v Drážďanech formovat odbojovou organizaci Lindenbrüder, která se maskovala jako horolezecké sdružení. V domácnosti Lindnerů nacházeli útočiště také ti, kteří utíkali z nacistického Německa.
V rámci odbojové činnosti Herta budovala, doplňovala a vybírala tzv. mrtvé schránky.[2] Udržovala také kontakty mezi jednotlivými buňkami odboje a vybírala peníze na podporu rodin zatčených antifašistů.[3]
V listopadu 1941 byla spolu s dalšími odbojáři včetně otce zatčena a vyslýchána v Teplicích a Mostě.[1] Následně byla rok vězněna v Berlíně.[4] Roku 1943 ji nacisté nechali popravit, její otec byl popraven o dva týdny později.[2]
| „ | Můj milý, dobrý tatínku! … Ráda bych s tebou ještě mluvila, ale myslím, že je to takto lepší. Pro nás oba by to bylo velmi těžké. Buď prosím statečný a smiř se s nevyhnutelným, tak jako jsem to udělala já. Ráda bych Tě ještě jednou objala a poděkovala Ti za všechnu námahu a lásku. Tak jako jsme společně kráčeli životem, půjdeme spolu i na smrt. … Vroucně si přeji, abys byl aspoň Ty omilostněn. Srdečně Tě objímám a líbám, Tvá dcera Herta | “ |
| — z dopisu Herty Lindnerové otci během jejich věznění v Plötzensee | ||
Památka editovat
Je po ní pojmenován park v Krupce, kde je instalována její busta od místního sochaře Pavla Kartáka.[5][6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Odpůrkyně nacismu Herta Lindnerová. Regionální muzeum v Teplicích [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c NAVRÁTILOVÁ, Lenka. Herta Lindnerová 100 let. Krupka [online]. 2020-11-03 [cit. 2024-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Ženy & Frauen. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 83–89.
- ↑ MÁLEK, Petr. Herta Lindnerová má v Krupce svoji pamětní desku [online]. Teplický deník.cz, 5. listopadu 2014 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ KADLEC, Rostislav. Obnovený park Herty Lindnerové v Krupce přivítal první návštěvníky [online]. Borgis, 1. listopadu 2014 [cit. 2015-10-30]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-22]. Identifikátor záznamu 156153 : pomník Herty Lindnerové. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura editovat
- BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 83–85.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herta Lindnerová na Wikimedia Commons - frauenwiki-dresden: Herta Lindner Archivováno 19. 1. 2016 na Wayback Machine.
- step 21: weiße Flecken 2/2008 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. pdf S. 23 (4,90 MB)
