Hermine Braunsteinerová

dozorkyně v koncentračním táboře

Hermine Braunsteinerová (16. července 1919 Vídeň19. dubna 1999 Bochum) byla během druhé světové války dozorkyně v koncentračních táborech Ravensbrück a Majdanek. Byla prvním nacistickým válečným zločincem, který byl vydán ze Spojených států amerických.

Hermine Braunsteinerová
Hermine Braunsteinerová
Hermine Braunsteinerová
Narození16. července 1919
Vídeň, Německé Rakousko
Úmrtí19. dubna 1999 (ve věku 79 let)
Bochum, Německo
Povolánímučitel a dozorkyně v koncentračním táboře
Známá jakoDozorkyně v nacistických koncentračních táborech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Letecký snímek koncentračního tábora Majdanek

Biografie editovat

Hermine Braunsteinerová se narodila ve Vídni, jako nejmladší dítě v přísně katolické dělnické rodině. Pracovala jako služka a po připojení Rakouska 12. března 1938 k nacistickému Německu získala německé občanství a přestěhovala se do Berlína, kde pracovala na letadlech Heinkel.

Ravensbrück editovat

Brzy požádala o lépe placenou práci vězeňské dozorkyně. Započala výcvik 15. srpna 1939 jako dozorkyně pod Marií Mandlovou v koncentračním táboře Ravensbrück a zůstala tam po začátku druhé světové války a přílivu nových vězňů z okupovaných zemí. Po třech letech se neshodla s Mandlovou a podala žádost o přeložení.

Majdanek editovat

Dne 16. října 1942 byla přeložena do blízkosti koncentračního tábora Majdanek v Polsku. V lednu 1943 byla povýšena a nastoupila jako dozorkyně v Majdanku. Účastnila se selekcí žen a dětí, které byly posílány do plynových komor. Společně s dalšími dozorkyněmi jako Elsa Ehrichová, Hildegard Lächertová, Marta Ulrichová a Alice Orlowski byla známá svojí krutostí. V Majdanku jí přezdívali "Kobyla" a dokázala ženy ukopat k smrti nebo házela děti držíc je za vlasy na nákladní vozy směřující do plynových komor. Za svoji práci v roce 1943 získala Válečný záslužný kříž 2. třídy.

Ravensbrück a tábor Genthin editovat

V lednu 1944 byla převelena zpět do Ravensbrücku, protože Majdanek začal evakuaci kvůli blížící se frontové linii a povýšena na vrchní dozorkyni v táboře Genthin (pobočný tábor Ravensbrücku).

7. května 1945 uprchla Hermine Braunsteinerová z tábora před sovětskou Rudou armádou a vrátila se do Vídně. Byla zatčena a od 6. května 1946 do 18. dubna 1947 uvězněna. Soud ve Štýrském Hradci ji odsoudil za mučení, týrání vězňů a zločiny proti lidskosti v Ravensbrücku (ne v Majdanku) ke třem letům vězení. Propuštěna však byla dříve v dubnu 1950. Rakouský občanský soud následně udělil amnestii z dalšího trestního stíhání. Do emigrace pracovala na podřadných pracovních místech v hotelech a restauracích.

Poválečné období editovat

Emigrace a manželství editovat

Na dovolené v Rakousku se seznámila s Američanem Russellem Ryanem. V říjnu 1958 se vzali a Emigrovali do Nového Skotska v Kanadě, kde 19. ledna 1963 získala občanství Spojených států amerických. Bydleli v Queensu, kde byla známá jako přátelská žena v domácnosti vdaná za stavebního dělníka.

Nalezení editovat

Lovec nacistů Simon Wiesenthal se na svých cestách náhodou vydal na návštěvu Tel Avivu. Byl v restauraci, když uslyšel zavolání "telefonát panu Wiesenthalovi" a přijal hovor od svého přítele. Když se vrátil ke stolu čekalo na něj několik lidí přeživších Majdanek, kteří mu řekli o Braunsteinerové. Na základě těchto informací sledoval její stopu z Vídně do Halifaxu a poté přes Toronto do Queensu. V roce 1964 Wiesenthal upozornil New York Times, že Braunsteinerová se možná vdala za muže jménem Ryan a mohla by bydlet v oblasti Maspeth v čtvrti Queens v New Yorku. Pověřili mladého reportéra Josefa Lelyvelda, aby nalezl "paní Ryanovou". Našel ji u druhého zvonku, na který zazvonil a později napsal, že ho pozdravila u svého předního vchodu a řekla: „Můj Bože, věděla jsem, že se to stane."

Vydání editovat

Prokurátor v Düsseldorfu začal vyšetřovat její válečné zločiny. V roce 1973 požádala německá vláda o její vydání a obvinila ji ze společné odpovědnosti za smrt 200 000 lidí. Během příštího roku stanula se svým manželem na okresním soudu Spojených států v Queensu a vyslechla svědectví přeživších proti své osobě, kde popisovali bičování a ubití k smrti. Soudce potvrdil její vydání ministrovi dne 1. května 1973 a 7. srpna 1973 se Hermine Braunsteinerová Ryanová stala prvním nacistickým válečným zločincem vydaným ze Spojených států do Německa.

Soud v Německu a smrt editovat

Stanula před soudem v západním Německu společně s 15 dalšími bývalými příslušníky SS z Majdanku. Třetí proces Majdanek začal 26. listopadu 1975 a trvat 474 sezení. Obžalováni byli Braunsteinerová, bývalý strážce SS Hermann Hackmann a táborový lékař Heinrich Schmidt. Soud zjistil nedostatečné důkazy v šesti bodech obžaloby a odsoudil ji na třech: vraždě 80 lidí, účasti vražd 102 dětí a spolupráci na vraždě 1000 lidí. Dne 30. června 1981 byla odsouzena k doživotnímu trestu. Zdravotní komplikace vedly k jejímu dřívějšímu propuštění z věznice v roce 1996.

Hermine Braunsteinerová Ryanová zemřela 19. dubna 1999 ve věku 79 let v německé Bochumi.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermine Braunsteiner na anglické Wikipedii.