Helen Hayesová

Helen Hayesová
Helen Hayesová
	Helen Hayes
Rodné jméno	Helen Hayes Brown
Narození	10. října 1900 ; Washington, D.C., Spojené státy americké
Úmrtí	17. března 1993 (ve věku 92 let) ; Nyack, New York, Spojené státy americké
Aktivní roky	1905–1985
Choť	John Swanson (1926–1928) ; Charles MacArthur (1928–1956)
Příbuzní	John D. MacArthur (sourozenec); James MacArthur (adoptovaný syn); John D. MacArthur (švagr)
Oficiální web	www.helenhayes.org
Oscar
	Nejlepší ženský herecký výkon ; 1932 Hřích Madelon Claudetové ; Nejlepší ženský vedlejší výkon ; 1970 Letiště
Cena Emmy
	Nejlepší herečka v dramatickém seriálu ; 1952
Grammy
	Nejlepší mluvené album ; 1977 Great American Documents
Cena Tony
	Nejlepší herečka ve hře ; 1947 Happy Birthday
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helen Hayesová, rodným jménem Helen Hayes Brown (10. října 1900, Washington, D.C., Spojené státy americké – 17. března 1993, New York, Spojené státy americké), byla americká filmová a divadelní herečka, která získala dva Oscary, Emmy, Grammy a divadelní cenu Tony. V roce 1986 dostala od prezidenta Ronalda Reagana vyznamenání v podobě Prezidentské medaile svobody.

Životopis editovat

Helen Hayes se narodila 10. října 1900 ve Washingtonu. Její matka Catherine Estelle (rozená Hayes) byla příležitostná herečka, otec Francis van Arnum Brown vystřídal mnoho zaměstnání, byl např. úředníkem patentového úřadu a obchodním cestujícím. Prarodiče z matčiny strany emigrovali do Států z Irska při velkém hladomoru.

Již jako pětiletá Helen debutovala v divadle. V deseti letech natočila krátký film Jean and the Calico Doll. Střední školu absolvovala v roce 1917.

Kariéra editovat

Jejím zvukovým debutem byl dramatický snímek Hřích Madelon Claudetové, za který získala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. Ve filmu ztvárnila matku, která se dostane do vězení a tudíž se musí vzdát dítěte. Když ji po 10 letech propustí, nemá dost peněz, aby začala spořádaný život a tak zůstane na ulici, aniž by viděla svého syna vyrůstat.

Ve filmové adaptaci Hemingwayova románu Sbohem, armádo z roku 1932 si zahrála po boku Garyho Coopera. Dramatický film Noční let znamenal spolupráci s Clarkem Gablem a Myrnou Loy. Helen Hayes však preferovala divadlo před filmem a tak se v roce 1935 vrátila na jeviště. Na Broadwayi hrála tři roky titulní roli po boku Vincenta Pricee ve hře Victoria Regina.

Helen na fotce z roku 1940

V roce 1953 se stala vůbec první laureátkou ceny Sarah Siddons za práci v divadle v Chicagu. Tento úspěch zopakovala v roce 1969. V padesátých letech se vrátila do Hollywoodu. Zahrála si spolu s Ingrid Bergman ve filmu Anastázie. V roce 1970 natočila katastrofický snímek Letiště, který ji vynesl druhého Oscara, tentokrát za vedlejší roli. V sedmdesátých a osmdesátých letech natočila převážně televizní filmy a filmy produkce Walta Disneye.

V roce 1955 přejmenovali Fultonovo divadlo na Divadlo Helen Hayes. V osmdesátých letech však bylo divadlo zbořeno, aby ustoupilo nové zástavbě. V roce 1983 však bylo jiné divadlo na 45. ulici v New Yorku pojmenováno po ní.

Osobní život editovat

Helen Hayes byla dvakrát vdaná. Sňatek s Johnem Swansonem trval v letech 1926 až 1928. Druhým manželem byl scenárista a dramatik Charles MacArthur, kterého si Helen vzala v roce 1928, a za kterého byla provdaná až do jeho smrti v roce 1956. Měli spolu dceru Mary, která předčasně zemřela na obrnu v devatenácti letech v roce 1949.^[1] MacArthur měl nemanželského syna Jamese, který se narodil v roce 1937. Helen si ho osvojila.