Heinrich Lumpe
Heinrich Lumpe, také znám jako Jindřich Lumpe (16. února 1859 Doubice – 22. února 1936 Dubí[1]), byl ústecký podnikatel, velkoobchodník, mecenáš, ornitolog a ochránce přírody.
| Heinrich Lumpe, Dr. H. C. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. února 1859 Doubice |
| Úmrtí | 22. února 1936 (ve věku 77 let) nebo 21. února 1936 (ve věku 77 let) Dubí |
| Povolání | památkář, obchodník, podnikatel, mecenáš a ornitolog |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Heinrich Lumpe se narodil jako šesté ze dvanácti dětí obchodníka se dřevem. Učil se obchodníkem v Děčíně a zkoušky pak složil u svého strýce Ignaze Lumpeho, majitele železářského a koloniálního obchodu v Ústí nad Labem. Po několika letech strávených na zkušené v Německu (velkoželezářství Hennemann v Halle) se ujal ústeckého rodinného podniku přejmenovaného na Lumpe und Neffe (Lumpe a synovec). V podnikání byl úspěšný, obchod rozšířil, vystavěl novou prodejnu a sklady v Dlouhé ulici. Posléze roku 1908 založil novou firmu Nordböhmische Wasserbaugesellschaft, která se specializovala na výstavbu vodních děl. Budoval vodovodní sítě v Ústí nad Labem a mimo jiné vystavěl i vodovod na Sněžku, roku 1916 ovšem společnost zkrachovala a Lumpe se nadále věnoval jen obchodu.
Byl znám jako velký mecenáš a filantrop, od dětství miloval přírodu a angažoval se v její ochraně. Nejvíce investoval do ochrany ptactva. V roce 1908 koupil v Ústí nad Labem šestihektarový pozemek, na němž vybudoval první středoevropskou ptačí rezervaci a položil tak zároveň základní kámen ústecké zoologické zahrady. Ptačí rezervaci otevřel veřejnosti v roce 1914, areálu se tehdy říkalo „Lumpepark" a byl okrášlen keramickými pohádkovými postavami z dílny Ferdinanda Maresche. Park byl znám v celém Rakousku-Uhersku a jednalo se o vůbec první zoologickou zahradu na území českého království. Mimo ptactva byly součástí parku také srnčí obora, terárium s želvami, skleníky s teplomilnou florou a řada vzácných dřevin.
Lumpe vydával vícejazyčné letáky, v nichž veřejnost seznamoval s užitečností ptactva ve volné přírodě a poskytoval rady, jak budovat ptačí budky a chránit ptáky např. před kočkami. Bojoval zarytě za zákaz lovu zpěvných ptáků a za svou ochranářskou činnost obdržel celou řadu ocenění, např. čestný doktorát univerzity v Greifswaldu nebo čestnou zlatou medaili univerzity ve Vídni. V roce 1933 získal čestný titul „Otec evropského ptactva“ za svou snahu přimět Itálii v čele s Benitem Mussolinim, aby se přidala k evropské ochraně ptactva.
Zemřel za nevyjasněných okolností v Dubí na Teplicku, kde se v Tereziiných lázních léčil z nervové vyčerpanosti. 21. února odešel večer na poštu, ale na svůj pokoj se nevrátil. Druhý den byl nalezen utopený v zamrzlém rybníku,[1] za příčinu jeho smrti bylo označeno srdeční selhání.
Rodinný život editovat
Dne 19. září 1894 se v Kundraticích u Litoměřic oženil s dcerou historika Julia Lipperta Marií (1864–??).[2] Jejich manželství zůstalo bezdětné, dědicem Heinricha Lumpeho se podle závěti stal jeho synovec Alfred Lumpe, který se o jeho podnik i park staral do roku 1945, kdy byl vysídlen do Německa.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Tragická smrt známého ornithologa. Lidové noviny. 23. 2. 1936, s. 7. Dostupné online.
- ↑ Trauung. Leitmeritzer Zeitung. 26. 9. 1894, s. 5. Dostupné online.
Literatura editovat
- KRSEK, Martin [et al.]. 100 let od Lumpeparku k moderní zoologické zahradě 1908–2008. 1. vyd.. vyd. Ústí nad Labem: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, 2008. 46 s.
- KRSEK, Martin. Heinrich Lumpe: „Otec evropského ptactva“ a zeť Julia Lipperta.. In: Julius Lippert a německé prostředí v Čechách. [Kolektivní monografie z konference konané ve dnech ... v Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií FF, 2010. S. 33–40.
- BORSKÁ, Helena. Naše město, jeho primátoři a význačné osobnosti. Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma ´98, [2004]. ISBN 80-239-4019-8. S. 45.
- KRSEK, Martin. Šedesát ústeckých NEJ. Ústí nad Labem: Muzeum města Ústí nad Labem, 2007. ISBN 978-80-86475-15-8. S. 91–92.
- Ústečané nejen v datech (1). Ústí nad Labem: Ústecká kulturní platforma '98, 2007. ISBN 978-80-254-1101-8. S. 65–66.
