Plod harlekýn

vrozené onemocnění
(přesměrováno z Harlequin Type Ichthyosis)

Plod harlekýn (také Harlequin-type ichthyosis, harlequin ichthyosis, ichthyosis congenita, ichthyosis fetalis, keratosis diffusa fetalis) je kožní, vrozené, autozomálně recesivní onemocnění řadící se v MNK/ICD jako Q.80.4. a jedná se o nejzávažnější formu vrozené ichthyózy, které se vyznačuje především hromaděním keratinových vrstev v pokožce plodu a jedná se tedy o poruchu rohovění. Děti postižené touto chorobou mají kůži tvořenou tvrdými, silnými šedavými, či žlutavými šupinami. Oči, uši bývají nesprávně vyvinuté. Šupinatá a popraskaná pokožka, tvořící hluboké trhliny, prakticky a bolestivě omezují pohyb dítěte a jelikož v oblastech, kde se nachází obnažená, krvácející tkáň je silně zvýšené riziko bakteriální nákazy a kontaminace, je dítě v neustálém nebezpečí smrtelné infekce. Závažnost HTI je rozdělena do tří úrovní, z nichž druhá a třetí jsou vždy letální.

Plod Harlekýn, litografie 1886

Označení harlequin-type bylo odvozeno ze zjevného výrazu tváře (eclabium) a rozměrných šupin, které se podobají vzoru na tkaninách dvorních šašků (Šašek - Arlecchino). Tyto vnější příznaky jsou ovšem zapříčiněny závažnou Hyperkeratózou. Choroba může být diagnostikována již v děloze za využití metody, tzv. Biopsie choria (obvykle se vzorek odbírá v 11.–14. týdnu těhotenství), kdy lékař odebíra vzorek placenty, morfologickou analýzou plodové vody zvanou Amniocentéza. Lékaři mohou také rozlišit první projevy onemocnění i za pomoci ultrazvuku a tím určit zdravotní stav plodu, tato metoda má svoji výhodu ve skutečnosti, že je neinvazivní.

Projevy editovat

Hlavními projevy onemocnění jsou především kraniofaciální deformace, způsobené tlakem hrubé kůže; Dalšími symptomatickými projevy jsou potíže s respiračním a termoregulačním systémem, slabě vyvinuté, nebo zcela zakrnělé uši, nos a oční víčka. Oční víčka dětí s HTI jsou postižené ektropiem, oční spojivky jsou zasažené chemózou a bulvy tedy nejsou viditelné, navíc jsou vysoce citlivé k poškození, v mnoha případech bývají i zcela nefunkční. Rty roztažené přes přední část čelisti suchou, nepružnou pokožkou, jsou strnulé v širokém úšklebku, tzv. eklabiu. Paže, chodidla, a prsty, bývají oteklé a deformované do podoby, kdy není možné jimi ohýbat. Vlasy a nehty jsou hypotrofické. Občas byly zaznamenány i případy polydaktylie. Harlekýni jsou rovněž nepřiměřeně náchylní ke změnám teploty a vzhledem ke stavu silné pokožky, mohou mít tyto události za příčinu závažné přehřátí (hypertermii). Jejich dýchání je také silnou vrstvou nemocné kůže omezeno, což znemožňuje hrudnímu koši, aby se správně smršťoval a opětovně roztahoval; to pak může v těžších případech mít za následek hypoventilaci, nebo přímou zástavu dýchání. Děti jsou nadále velmi často dehydratované, neboť jejich šupiny velmi špatně udržují i malé množství vody.

Léčba a prognóza editovat

V minulosti bývala tato choroba, vzhledem k nedostatečné dostupnosti lékařské pomoci, téměř vždy smrtelná a dodnes není léčitelná. Dehydratace, infekce, sepse a omezená respirace ukončovala život těchto dětí velmi bolestivou cestou, jelikož i když jsou harlekýni většinou po narození dočasně slepí a hluší, jejich schopnost vnímat vnější podněty a tedy i cítit bolest, je plně zachována. Novorozenci postižení touto poruchou, při prvním stupni nepřežívali ani období jednoho týdne a při těžších známkách nemoci, přežily pouze několik hodin, rovněž se také stává, že žena nesoucí nemocný plod samovolně potratí. Každopádně jsou dnes k dispozici přípravky známe jako isotretinony, např. léčivo Isotrex, které umožňují stav pokožky alespoň lehce zlepšit i když procedury a manipulace s nimi jsou časově náročné, harlekýnův stav navíc vyžaduje každodenní péči. Ovšem díky zlepšující se kvalitě neonatální péče i klinické genetiky jsou dnes známy i případy, kdy pacienti přežili dětství, až do období adolescence, případně dospělosti.

Příčiny vzniku editovat

Jako hlavní činitel ve vzniku onemocnění HTI se dnes v lékařské genetice uvažují mutace genu ABCA12, který je lokalizován v 2. chromozómu, konkrétně v dlouhém (q) rameni. Pokud tento gen není v genotypu fetu obsažen, nebo je zde ho velmi omezené množství, pak nadále zapříčiňuje nespočetné množství problémů s vývojem epidermis v prenatálním i postnatálním období. Funkce ABCA12 spočívá především v udávání pokynů pro produkci bílkoviny, zvané (ABC) - ATP-Binding cassete, což je v podstatě přenašeč bílkovin, nesoucích molekulární materiál přes buněčné membrány. Hlavní rolí ABCA12 je však obzvláště správný přenos tuků do buněk, tvořících se v nejsvrchnějších vrstvách pokožky (epidermis) a nenarušený přenos tuků v buňkách je pro zdravý vývoj kůže nezbytný, neboť předchází vzniku efektivní ochrany vůči infekcím a ztrátě tekutin. Nedostatečná rychlost, či zcela nesprávný přenos tuků je tedy původcem téměř všech kongenitálních kožních chorob. Pokud je tato chyba zapříčiněna mutací genu ABCA12, kdy je tento přenos z hlediska funkce nejpatičtější, následuje rozvoj HTI, nebo další závažné kožní choroby, Lamelární ichthyózy typu 2, která sice svojím vlivem na novorozence není natolik nebezpečná a ohrožující jako HTI, nicméně jde rovněž o vážnou vývojově vrozenou vadu.

Nejstarší žijící pacienti editovat

  • Nusrit Shaheen (* 1984) je nejstarší žijící osobou, která je touto nemocí postižena. Žije ve Velké Británii a pochází z 9 sourozenců: čtyři z nich přitom byli nemocí rovněž postiženi, zemřeli však v dětském věku.
  • Ryan Gonzalez (* 1986) je nejstarší žijící osobou s touto nemocí v USA.
  • Stephanie Turner (1992–2017)[1] byla druhým nejstarším člověkem s touto nemocí v USA a první ženou na světě, která porodila dítě.[2] Její syn nemocí není postižen.

Reference editovat

  1. https://www.wmcactionnews5.com/story/34686792/mid-south-woman-born-with-rare-skin-condition-dies-unexpectedly/
  2. Archivovaná kopie. www.unilad.co.uk [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-15. 

Externí odkazy editovat

 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.