Hanzlíkovec je rybník, která se nachází v okrese Pardubice, asi 2,2 km JVV od obce Horní Jelení. Rozloha vodní hladiny je asi 2,5 ha, kolem se rozkládají poměrně rozsáhlá mokřady a rašeliniště, rybník je umístěn v lese. Blízko leží rybník Pětinoha. Založení dosud existujících i již zaniklých jelenských rybníků je přikládáno Vilémovi z Pernštejna, který koupil jelenské obce roku 1495, což je též nejstarší známá zmínka o Horním Jelení.

Hanzlíkovec
Rybník Hanzlíkovec, pohled z hráze
Rybník Hanzlíkovec, pohled z hráze
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
OkresPardubice
ObecHorní Jelení
rybník Hanzlíkovec
rybník Hanzlíkovec
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha2,5ha
Ostatní
Typrybník
Nadm. výška223 m n. m.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rostlinná společenstva editovat

Rybník je dnes značně eutrifizovaný, možná s výskytem nějakých běžnějších vodních rostlin. V litorálu se nachází rašeliniště, bezkolencové louky sv. Molinion (dnes už zarostlé), rozsáhlé rákosiny as. Phragmitetum communis a zvláště směrem k rybníku Pětinoha i rozsáhlé olšiny.

Rostliny editovat

Nejcennější bylo litorální rašeliniště. Jedná se o rašeliniště vrchovištního typu s výskytem některých horských prvků v nízké nadmořské výšce (kolem 290 m). V minulosti zde např. rostla např. klikva bahenní (Oxycoccus palustris) (s jistotou do roku 2004), dodnes zde najdeme suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Z dalších rostlin zde rostla např. ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa), dodnes zde roste bohatá populace druhu bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Lokalita prošla podobnou degradací jako rybník Pětinoha.

Živočichové editovat

Rybník je stanovištěm mnoha druhů vodních ptáků např. kachna divoká, polák velký, často sem zalétá čáp černý či volavka popelavá. Žije zde vydra říční.

Stav lokality editovat

V posledních 20 letech zde došlo ke katastrofální degradaci. Příčinou je silná eutrofizace rybníka, která ovlivnila přilehlé rašeliniště. Eutrofizace je způsobena „kapro-kachním“ hospodařením na rybníce. Následkem toho došlo k masovému šíření rákosu obecného a k silnému potlačení či úplnému vymizení konkurenčně slabých druhů vázaných na oligotrofní prostředí. Dalším problémem byla absence managementu a vysychání rašeliniště v některých obdobích. Degradace začala asi o 5 let později než na sousedním rybníku Pětinoha, kde se vyskytuje podobný typ vegetace. Ačkoliv na rozdíl od Pětinohy zde není přírodní památka, je tato lokalita o málo zachovalejší.

Galerie editovat

Externí odkazy editovat