Wikipedie

Hana Papežová

česká psychiatrička

Hana Papežová (* 8. července 1953 Praha) je přední česká psychiatrička, specializovaná na léčbu poruch příjmu potravy.

prof. MUDr. Hana Papežová, CSc.
Hana Papežová (2022)
Hana Papežová (2022)
Narození8. července 1953 (70 let)
Praha
VzděláníLékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Povolánípsychiatr
Zaměstnavatelé1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Hana Papežová absolvovala gymnázium na Pražačce (1968–1972) a v letech 1969–1971 Lycée Molière v Paříži. Po maturitě studovala v letech 1972–1978 na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy (MUDr., 1978). Během studia pracovala jako pomocná vědecká síla v Ústavu genetiky (prof. Štark) a ve Fyziologickém ústavu (prof. P. Mareš). K výběru oboru psychiatrie přispěla osobní setkání s profesory Vondráčkem, Dobiášem a primářem Plzákem. Postgraduální studium absolvovala ve Výzkumném ústavu psychiatrickém. 1. a 2. atestaci pro obor psychiatrie složila v roce 1981 a 1989. V roce 1985 obhájila kandidátskou disertaci.

V letech 1993–1995 absolvovala odbornou stáž jako research assistant v Nathan S. Kline Institute, New York University v USA (prof. Volavka). Od roku 1995 pracovala jako odborný asistent na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK, od roku 1998 jako vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy.[1] V roce 2003 se zde habilitovala a roku 2008 byla jmenována profesorkou psychiatrie. Od roku 2012 je zástupcem přednosty kliniky pro oblast postgraduálního vzdělávání.

Profesní kariéra editovat

V rámci postdoktorandského studia ve Výzkumném ústavu psychiatrickém (dnes Národní ústav duševního zdraví) v Praze a později i během stáže v Nathan S. Kline Institutu (1993–1995) se věnovala výzkumu dlouhodobých průběhů schizofrenie, bipolární afektivní poruchy a studiu násilného chováni. Má zkušenosti z poradenství i v krizové intervenci (Krizové centrum RIAPS Praha).

V Centru pro poruchy příjmu potravy, které od osmdesátých let spolupracuje s významnými pracovišti celého světa v klinickém výzkumu i prevenci, navázala na svého předchůdce doc. Faltuse a založila cenu pro významné odborníky, která nese jeho jméno. Od roku 1989 se zabývá především poruchami příjmu potravy, výzkumem, výukou i klinickou praxí. Od roku 1998 vede Centrum se specializovanou ambulantní péčí.[2]

Je autorkou terapeutických vodítek pro léčbu poruch příjmu potravy. Založila Sekci pro PPP České psychiatrické společnosti (1997) a Svépomocnou asociaci pro podporu pacientů i jejich rodinných příslušníků (1992) a roku 2020 neziskovou organizaci E-clinic z.ú.[3] Při výzkumu mechanismů poruch příjmu potravy a komorbidních poruch studuje nové fenotypy a usiluje o zavedení nových poznatků do klinické praxe a do preventivních edukačních programů.

Hlavním cílem projektů je zkoumat mechanismy vztahů mezi vnímáním bolesti, vlastního těla a dalšími symptomy poruch příjmu potravy (hyperaktivita) a jejich biologickými markery. Výstupy vedou k identifikaci prediktorů průběhu jednotlivých subtypů (anorexia nervosa, bulimia nervosa, psychogenní přejídání) a komorbidních onemocnění[4] (např. ADHD), k upřesnění indikací pro farmakologické (antipsychotika, antidepresiva, stimulancia) i nefarmakologické intervence (rTMS, kognitivní remediace).

V roce 2004 iniciovala vznik specializovaného Denního stacionáře pro poruchy příjmu potravy. Reprezentuje Českou republiku v mezinárodních výzkumných projektech, spolupracuje se zahraničními Centry a v rámci Academy for Eating Disorders (AED) a European Council for Eating Disorders (ECED).

Podílí se na výuce našich i zahraničních postdoktorandských studentů, atestační přípravě lékařů a na psychoterapeutickém výcviku a supervizi (Rafael Institut, E-clinic, Praha). Podporuje především komplexní a interdisciplinární léčbu poruch příjmu potravy a komorbidit a svépomocné aktivity pacientů i jejich rodinných příslušníků, rozvoj nových terapeutických přístupů (např. vícerodinná terapie, léčba komorbidních onemocnění jako dospělé ADHD) a preventivních programů.

Kromě 91 publikací ve vědeckých odborných časopisech[5] jsou výsledkem její práce v oblasti poruch příjmu potravy knihy Spektrum poruch příjmu potravy (Grada 2010)[6] a Anorexie, Bulimie a Psychogenní přejídání které seznamují odborníky s komplexní problematikou poruch příjmu potravy, s klinicky ověřenými postupy, se standardy léčby a s dalšími možnostmi a úskalími v každodenní praxi.

Zaměřuje se na zavádění nových terapeutických přístupů a technologie v léčbě i prevenci ke zmírnění společenského tlaku na štíhlost a na vytvoření podpůrných programů pro pacienty i pro jejich rodinné příslušníky a preventivních programů pro rizikovou populaci.

Publikace (výběr) editovat

Odborné časopisy editovat

  • Papežová H, Yamamotová A, Uher R: Elevated Pain Threshold in Eating Disorders: Physiological and Psychological Factors, J. Clin. Research.39, 2005, pp. 431–438
  • Housova J, Anderlova K, Krizová J, Haluzikova D, Kremen J, Kumstyrová T, Papezova H, Haluzik M: Serum adiponectin and resistin concentrations in patients with restrictive and binge/purge form of anorexia nervosa and bulimia nervosa, J. Clin. Exp. Med. 90(30), 2005, pp. 1366–1370
  • Pavlova P, Uher R, Dragomirecka E, Papezova H: Trends in hospital admissions for eating disorders in a country undergoing a socio-cultural transition, the Czech Republic 1981–2005, Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 2010; 45 (5), pp. 541–545
  • World Federation of Societies of Biological Psychiatry (WFSBP) guidelines for the pharmacological treatment of eating disorders. Aigner M, Treasure J, Kaye W, Kasper S; WFSBP Task Force On Eating Disorders. World J. Biol. Psychiatry, Sep 12 (6), 2011, pp. 400–43
  • Sedlackova D, Kopeckova J, Papezova H, Hainer V, Kvasnickova H, Hill M, Nedvidkova J: Comparison of a high-carbohydrate and high-protein breakfast effect on plasma ghrelin, obestatin, NPY and PYY levels in women with anorexia and bulimia nervosa, Nutrition & Metabolism 2012, 9:52
  • Smitka K, Papezova H, Vondra K, Hill M, Hainer V, Nedvidkova J. The Role of „Mixed“ Orexigenic and Anorexigenic Signals and Autoantibodies Reacting With Appetite-Regulating Neuropeptides and Peptides of the Adipose Tissue-Gut-Brain Axis: Relevance to Food Intake and Nutritional Status in Patients with Anorexia Nervosa and Bulimia Nervosa, Int. J. Endocrinol. 10;182, 2013, pp. 45–52
  • Boraska, V., Franklin, C., Floyd, J. et al. A genome-wide association study of anorexia nervosa. Mol Psychiatry 19, 2014, pp. 1085–1094
  • Procházková P, et al., Microbiota, Microbial Metabolites, and Barrier Function in A Patient with Anorexia Nervosa after Fecal Microbiota Transplantation, Microorganisms 2019 Sep; 7(9), p. 338

Knižní publikace editovat

  • Papežová a kol. Spektrum poruch příjmu potravy, 424 s., Grada, Praha 2010, ISBN 978-80-247-2425-6 (též e-book)
  • Papežová H, Hanusová J, Poruchy příjmu potravy. Příručka pro pomáhající profese. Togga s.r.o. Praha 2012, ISBN 978-80-87258-98-9 On line
  • Papežová a kol. Anorexie, Bulimie, Psychogenní přejídání, 604 s., Mladá fronta, Praha 2018, ISBN 978-80-204-4904-7

Reference editovat

  1. ↑ prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., Vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy, Psychiatrická klinika
  2. ↑ Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN: Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy
  3. ↑ E-clinic - Institut pro studium, prevenci a léčbu poruch příjmu potravy a komorbidních poruch, z. ú.
  4. ↑ Komorbidita
  5. ↑ PubMed: Papežová Hana, seznam publikací
  6. ↑ Papežová H, Spektrum poruch příjmu potravy

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hana_Papežová&oldid=23777711“