Haiming (Tyrolsko)

obec v okresu Imst v Rakousku

Haiming je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst. Leží mezi městy Telfs a Imst v údolí Oberinntall. K 1. lednu 2011 zde žilo 4349 obyvatel, k 1. lednu 2018 pak 4659 obyvatel, k 1. 1. 2021 to bylo 4770 obyvatel[1].

Haiming
Kostel v Haimingu
Kostel v Haimingu
Haiming – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměTyrolsko
OkresImst
Haiming
Haiming
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha40,2 km²
Počet obyvatel4 770 (1. 1. 2021)
Hustota zalidnění108,18 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.haiming.tirol.gv.at
E-mailgemeinde@haiming.tirol.gv.at
PSČ6425
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Obec se skládá z šesti částí: Brunau, Haiming, Haimingerberg, Ochsengarten, Ötztal-Bahnhof a Schlierenzau. Samotný Haiming leží na horském srázu hory Tschirgant a je charakteristická zemědělstvím, zatímco v části Ötztal-Bahnhof (v ústí údolí Ötztal) vznikla rozlehlá průmyslová a obytná zóna.

Sousední obce editovat

Haiming sousedí s obcemi Tarrenz, Nassereith a Obsteig na severu, s obcí Silz na východu, Sautens a Oetz na jihu, s obcí Roppen na jihozápadu a s obcemi Karrösten a Karres na západě.

Znak editovat

Tato dvojakost je vyjádřena i v obecním znaku z roku 1984, jenž v rudém poli obsahuje tři zlaté klasy, jejichž stébla jsou zakryta černým ozubeným kolem.

Barvy obecní vlajky jsou žlutočervené.

Obecní znak, který byl udělen v roce 1984, odkazuje svými obilnými klasy a ozubeným kolem na dvě nejdůležitější výdělečná odvětví v obci, zemědělství a průmysl.[2]

Historie editovat

Urnové pole vykopané v roce 1952 u Forchetu, přesněji u Wiesenrainu (dnešní rybník u trafostanice)[3], dokládá, že oblast Haimingu byla osídlena již kolem roku 800 př. n. l. První doložená zmínka o Haimingenu pochází z roku 1269, kdy Meinhard II. koupil od hraběte Heinricha von Eschenlohe pět statků v oblasti petersberského dvora. Název obce pochází ze starého bavorského osobního jména Haimo, které bylo spojeno s příponou -ing ("osada Haimo").[4]

V roce 1313 se Haiming poprvé objevuje jako podhradí u svatopetrského dvora, most přes Inn v roce 1320. Až do roku 1939 byla tato cesta aktivní, ale kvůli nebezpečí padajících kamenů musely být navrženy nové koncepce přeložky silnice.

V roce 1315 je v listině v Ochsengartenu zmíněn Schwaighof. V této části obce se nachází jedno z nejstarších stálých vysokohorských osídlení v Tyrolsku. Ve středověku se v oblasti nacházel kámen podobný mramoru, který se používal v mnoha církevních stavbách. Vypráví se, že vévoda Fridrich IV. prý při svém útěku z Kostnice strávil několik dní v chatě v lese pod údolím Brandsee (Brandseetal).

Od roku 1627 tvořily Haiming, Schlierenzau a Ochsengarten samostatnou obec petersberského dvora. Když byla v roce 1884 postavena Arlberská železnice, byl přes řeku Ötztaler Ache položen most a v roce 1893 následovala výstavba železniční stanice Ötztal.

Po připojení Rakouska k Německu plánovala společnost Westtiroler Kraftwerke AG, dceřiná společnost Alpen-Elektrowerke-AG (AEW), výstavbu řetězce vodních akumulačních elektráren v Ötztalu. V rámci plánování elektrárny museli četní zemědělci v Haimingu na přelomu let 1941–1942 postoupit pozemky elektrárenské společnosti a na těchto pozemcích byl vybudován tábor nucené prace Haiming.[5] Po skončení druhé světové války byl tábor Haiming přeměněn na uprchlický tábor.[6] V únoru 2017 se o lokalitu zvýšil zájem médií, protože společnost TIWAG prodala pozemek o rozloze 95 000 m², na kterém se nacházel bývalý tábor, výrobci slaniny Handl Tyrol.[5][7] V březnu 2017 požádalo 34 zemědělců o navrácení svých bývalých pozemků s tím, že jim byly za národního socialismu vyvlastněny.[8]

Během druhé světové války postavil německý letecký průmysl v Haimingu velký větrný tunel, který byl po roce 1945 demontován. Část materiálu z něj byla použita na opravu železničního mostu v Brixleggu. V roce 1951 byl větrný tunel v Hochsavoyenu přestavěn. Původní díly se používají dodnes.

V roce 1958 byl Silzerberg nakonec pojmenován Haimingerberg. V roce 1972 byla vybudována silnice z Haimingu do Ochsengartenu. Dříve bylo toto místo přístupné pouze po pěšině.

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haiming (Tirol) na německé Wikipedii.

  1. Einwohnerzahl 1.1.2021 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2021, položka 1724 v excel tabulce
  2. Wappen von Tirol, Bezirk "Imst". Dostupné online, [cit. 2021-08-29]
  3. HOFER Karl, BACHER Anton: Haiming. Ortsbild und Geshichte. 1979, S. 8.
  4. ANREITER, Peter; CHAPMAN, Christian; RAMPL, Gerhard. Die Gemeindenamen Tirols Herkunft und Bedeutung. Innsbruck: Wagner, 2009. 650 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0449-0, ISBN 3-7030-0449-5. OCLC 455592524 S. 54 ff. 
  5. a b die tiwag.org - Die TIWAG verkauft 95.000 m² Gewerbegrund, der ihr nicht gehört. www.dietiwag.at [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  6. POHL, Josef. Lagerschule Haiming. Volksschule Haiming [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy) 
  7. Aufregung um TIWAG-Grundstücksgeschäft. tirol.orf.at [online]. 2017-01-10 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy) 
  8. Bauern fordern von TIWAG Grundstücke zurück. tirol.orf.at [online]. 2017-03-14 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy editovat