HMS Courageous (50)
HMS Courageous (50) byla válečná loď Royal Navy třídy Glorious. Spolu se sesterskou lodí HMS Glorious byla koncipována jako velký bitevní křižník určený pro službu v mělkých vodách Baltského moře. Předpokládalo se, že zde budou efektivní těžkou podporou britských lehkých sil. Třetí jednotka – HMS Furious, se lišila výzbrojí a nakonec byla postavena podle upraveného projektu, se vzletovou palubou na přídi. Stavba všech tří jednotek byla iniciativou britského admirála Fishera, který stál například u zrodu dreadnoughtů.
.jpg) HMS Courageous po přestavbě na letadlovou loď | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | letadlová loď |
| Třída | Glorious |
| Zahájení stavby | 18. března 1915 |
| Spuštěna na vodu | 5. února 1916 |
| Uvedena do služby | leden 1917 |
| Osud | 17. září 1939 potopena ponorkou U 29 |
| Poznámka | loděnice Armstrong Whitworth |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 22 700 t |
| Délka | 239,6 m |
| Šířka | 24,7 |
| Ponor | 7,1 |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 18 kotlů 66 240 kW |
| Rychlost | 31,6 uzlu |
| Pancíř | paluba 25 mm boky až 76 mm velitelská věž 229 mm věže 229 mm |
| Výzbroj | (po dokončení): 4× 381 mm (2×2) 18× 102 mm 2× 76 mm 14× torpédomet |
| Letadla | 48 |
Courageous se vyznačovala silnou výzbrojí čtyř 381 mm děl ve dvoudělových věžích a téměř chybějícím pancéřováním. Konstrukce lodi odpovídala spíše lehkým křižníkům, zatímco výtlak a výzbroj naopak těm bitevním. Ambiciózní projekt se ale v boji nijak neosvědčil a ukázal se být slepou uličkou ve vývoji válečných lodí. I lehké křižníky nepřítele je mohly vážně ohrozit a proti bitevním lodím byly téměř bezbranné. Dne 17. listopadu 1917 se Courageous, společně se sesterskou Glorious a bitevním křižníkem HMS Repulse, účastnil druhé bitvy u Helgolandské zátoky. Právě tato bitva ukázala, že bojová hodnota takto koncipovaného plavidla byla přeceněna.
V roce 1920 bylo rozhodnuto přestavět všechny tři lodě třídy Glorious na plnohodnotné letadlové lodě. Přestavba Courageous byla dokončena v březnu roku 1928. Nástavby a výzbroj nahradil hangár pro 48 letounů zabírající bezmála celou délku lodě (věže byly později použity u bitevní lodi HMS Vanguard). Předních 18 metrů hangáru tvořilo nekrytou palubu, z níž mohly vzlétat pomalé letouny jako byl dvouplošný torpédový bombardér Fairey Swordfish. Nad hangárem byla hladká letová paluba se dvěma velkými výtahy.
Všechny tři lodě sloužily po celá třicátá léta a v době vypuknutí druhé světové války tvořily páteř britských námořních leteckých sil. Courageous byla v prvních dnech války, přesněji 17. září 1939, na protiponorkové hlídce u Irského pobřeží, zasažena dvěma torpédy německé ponorky U-29 typu VII a potopila se. Byla první válečnou lodí Royal Navy, ztracenou v druhé světové válce (první civilní ztrátou byla o něco dříve pasažérská loď Athenia).
Letadla editovat
Literatura editovat
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 28.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4.. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu HMS Courageous na Wikimedia Commons - (česky) Fotogalerie
