Gustav Krukenberg
Dr. Gustav Krukenberg (8. března 1888 – 23. října 1980) byl právník a důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS za druhé světové války.
| Gustav Krukenberg | |
|---|---|
| Narození | 8. březen 1888 .svg){kind=small} Bonn, Německé císařství |
| Úmrtí | 23. říjen 1980 (92 let)  Bad Godesberg, Západní Německo |
| Rodiče | Georg Krukenberg a Elsbeth Krukenberg |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS |
| Sloužil | Německé císařství (do roku 1918).svg){kind=small} Výmarská republika (do roku 1933).svg){kind=small} Třetí říše (do roku 1945) |
| Složka | .svg){kind=small} Reichsheer (do roku 1918).svg){kind=small} Reichswehr (do roku 1920) Waffen-SS (do roku 1945) |
| Jednotka | 6. Wach Feld Artillerie Regiment Nr. 76 3. Wache Division 6. Wache Infanterie Brigade |
| Velel | 33. Waffen-Grenadier Division der SS „Charlemagne“ (franzözische Nr. 1) 11. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nordland“ Vrchní velitel Waffen-SS „Východ“ |
| Války | První světová válka Druhá světová válka |
| Bitvy | Bitva o Berlín |
| Vyznamenání | Železný kříž I. třídy Železný kříž II. třídy |
Mládí a první světová válka editovat
Gustav Krukenberg se narodil 8. března roku 1888 v Bonnu jako syn lékaře a univerzitního profesora. Poté, co odmaturoval, tak nastoupil na univerzitu v Lausanne a později přešel na univerzity ve Freiburgu, Berlíně a Bonnu. Poté, co studoval právo, politickou ekonomii a přírodní vědy, tak obdržel roku 1909 doktorát z práva.
Roku 1907 však vstupuje do armády jako Fähnrich (Praporčík) a je zařazen k 6. Wach Feld Artillerie Regiment Nr. 76 (76. strážní polní dělostřelecký pluk) a již v dubnu roku 1909 je povýšen do hodnosti Leutnant (poručík). V roce 1912 se žení a se svojí ženou má později dvě dcery.
Od podzimu 1913 až do počátku roku 1914 vyučuje na vojenské škole pro dělostřelectvo v Jüterbogu u dálkových studií. Poté se vrací zpět ke svému domovskému pluku a působí zde jako pobočník velitele a později jako velitel dělostřelecké baterie.
Od listopadu téhož roku je Krukenberg jmenován velitelem roty u výcvikového pěšího pluku a později je převelen ke 3. Wache Division (3. strážní divize), kde se stává zbrojním důstojníkem. Odsud je však převelen počátkem roku 1915 ke 6. Wache Infanterie Brigade (6. strážní pěší brigáda), kde působí opět jako pobočník velitele.
Poté, co je v dubnu 1918 povýšen do hodnosti Hauptmann (kapitán), tak je rovnéž převelen ke Generalkommando Nr. 58 (58. hlavní velitelství), kde se stává náčelníkem štábu. V listopadu téhož roku je jmenován proviantním důstojníkem velitelství. Během první světové války byl vyznamenán oběma stupni železného kříže a mnoha dalšími vyznamenánimi (viz níže).
Předválečné období editovat
Ve službách armády zůstává až do Kappova puče v roce 1920, do té doby slouží na mnoha postech v generálním štábu u III. oblastního armádního velení a nakonec působí jako poradce pro komunikaci s tiskem na ministerstvu obrany. Do státní správy vstupuje již v červnu roku 1920 a stává se vedoucím ministerské kanceláře na řišském ministerstvu zahraničních věcí.
Koncem ledna roku 1922 však odchází do soukromého průmyslu a stává se zástupcem Německé federace průmyslu. V roce 1924 odchází do Holandska, kde se stává ředitelem soukromé německé firmy.
Na této pozici vydrží pouze jeden rok a poté pracuje až do roku 1926 pro říšskou organizaci průmyslu. Následně poté působí jako zástupce německého ocelářského průmyslu v Paříži a to až do roku 1931.
Dne 1. dubna 1932 vstupuje do NSDAP a působí v kabinetech jak Franze von Papen tak Kurta von Schleicher až do 30. ledna roku 1933, kdy se dostává k moci Adolf Hitler.
S Hitlerovým nástupem k moci se Krukenberg stává státním tajemníkem na říšském ministerstvu propagandy Josepha Goebbelse, kde řídí sekci propagandy v Königsbergu až do roku 1935. Rovněž je i čestným pobočníkem prezidenta německého červeného kříže pro Sasko, Coburg a Gothu a je i členem NSKK (Nacionálně-socialistický motoristický sbor).
Poválečný život editovat
Poté, co je Krukenberg zajat Rudou armádou, tak je odsouzen k doživotnímu trestu, ale v roce 1955 je díky úmluvě spolkového kancléře Konrada Adenauera propuštěn spolu s dalšími desetitisíci spolubojovníků. Až do konce svého života je v blízkém kontaktu s dřívějšími členy SS divize Charlemagne a později se stává i prezidentem jejich veteránské skupiny.
Dr. Gustav Krukenberg umírá dne 23. října roku 1980 ve čtvrti Bad Godesberg v Bonnu.
Vojenská kariéra editovat
Data povýšení editovat
- Fähnrich - 1907
- Leutnant - 1 . duben, 1909
- Oberleutnant - 1914
- Hauptmann - 18. duben, 1918
SS-Scharführer - 8. duben, 1934
SS-Hauptscharführer - 16. červenec, 1935
SS-Untersturmführer - 9. listopad, 1936
SS-Obersturmführer - 30. leden, 1938- Major der Reserve - 1. říjen, 1938
SS-Hauptsturmführer - 30. leden, 1939
SS-Sturmbannführer - 20. duben, 1940
SS-Obersturmbannführer der Reserve - 1. prosinec, 1943
SS-Standartenführer der Reserve - 20. leden, 1944- SS-Oberführer der Reserve - 9. květen, 1944
SS-Oberführer - 22. září, 1944
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS - 23. září, 1944
Významná vyznamenání editovat
Pruský železný kříž I. třídy (první světová válka)
Pruský železný kříž II. třídy (první světová válka)
Spona k pruskému železnému kříži I. třídy - 28. červenec, 1940
Spona k pruskému železnému kříži II. třídy - 26. říjen, 1939
Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (první světová válka)
Hamburský hanzovní kříž (první světová válka)
Rytířský kříž II. třídy württemberského Fridrichova řádu s meči (první světová válka)- Sasko-Meningský Arnoštský řád II. třídy s meči (první světová válka)
Válečný záslužný kříž I. třídy s meči
Válečný záslužný kříž II. třídy s meči
Medaile za východní frontu
Kříž cti
Slezská orlice II. třídy
Čestný meč Reichsführera SS
Čestný prsten SS
Služební vyznamenání NSDAP v bronzu- Vyznamenání německého červeného kříže
Čestný prýmek starého bojovníka
