Wikipedie

Gurk

obec v okresu Sankt Veit an der Glan v Rakousku

Gurk (slovinsky Krka) je tržní obec v Korutanech s 1264 obyvateli (Počet 1. ledna 2015) v okrese Sankt Veit an der Glan. Větší regionální význam měla obec jako biskupské sídlo diecéze Gurk a díky románské katedrále z roku 1140, jež je spjata s klášterem sv. Emy z Gurku (asi 995–1045).

Gurk
(Marktgemeinde) Gurk
Dóm a klášter
Dóm a klášter
Gurk – znak
znak
Poloha
Souřadnice46°52′31″ s. š., 14°17′20″ v. d.
Nadmořská výška662 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměKorutany
OkresSankt Veit an der Glan
Gurk
Gurk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha39,7 km²
Počet obyvatel1 226 (2018)[1]
Hustota zalidnění30,9 obyv./km²
Správa
StarostaSiegfried Kampl (FPK)
Oficiální webgurk.at
E-mailgurk@ktn.gde.at
Telefonní předvolba04266
PSČ9342
Označení vozidelSV
NUTSAT213
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Geografická poloha editovat

Tržní obec Gurk je obklopena horskými stráněmi a rozlehlými lesy a nachází se uprostřed málo osídleného Gurského údolí. Proti proudu řeky Gurky leží městečko Straßburg s pevností, z níž kdysi gurská knížata-biskupové spravovali panství.

Dějiny editovat

 
Gurská katedrála
 
Klášter
 
Sluneční hodiny na jižní stěně kláštera v Gurku

Název Gurk („die Gurgelnde“ = bublavý, klokotavý, zurčivý apod.) je odvozen od stejnojmenné řeky Gurky. Území dnešní obce bylo osídleno již před asi 2000 lety, většího významu však obec nabyla až po připojení Korutan k Bavorsku. Nejstarší písemná zmínka o řece pochází z roku 831 a jistý salcburský dvůr Gurk je zmiňován roku 864. V roce 898 daroval císař Arnulf Korutanský předkovi sv. Emy Cventibolt značná území údolí Gurktal, mezi nimiž figurovalo také hospodářství Gurk, jehož předpokládaná poloha je v dnešním Lieding, části obce Straßburg.

Roku 975 udělil císař Ota II. privilegium existujícímu liedinskému ženskému klášteru. Ten byl založen hraběnkou Emou z Gurku v letech 1043 až 1045 na dnešním místě v Gurku. Klášter Gurk však neexistoval dlouho, neboť místo ženského kláštera byla salcburskou arcidiecézí roku 1072 založeno biskupství Gurk, vlastníci rozlehlé panství v severní části Korutan. Gurk byl sídlem biskupství do roku 1787, kdy bylo přemístěno do Klagenfurtu.

Pod správou kláštera se v průběhu středověku a pozdního středověku obec rozvinula v sídlo s řemeslníky a živnostníky. ve 13. století získal Gurk tržní právo, dlouho však nebyl, podobně jako další klášterní tržní obce v Korutanech, tržní obcí v plném smyslu a až do 18. století neměl ani vlastní znak či pečeť.

Obecní symboly editovat

Znak Gurku zobrazuje „v modrém poli podélně umístěnou románskou baziliku o dvou věžích s barokními vrcholy. Nad bazilikou jsou znázorněny biedermeierové váhy“.[2] Váhy nad obrazem gurského dómu byly převzaty z tržní pečeti z 19. století. Ačkoli Lieding získal tržní práva již roku 975 a první sídlo řemeslníků při katedrále je ve 13. století získalo také, neměl Gurk ještě v 18. století ani znak ani pečeť. Teprve po přeložení biskupského sídla do Klagenfurtu se v listinných knihách objevuje jediné pečetidlo označené „Markt Gurk“, s motivem biedermeierových vah, symbol tržního soudce a spravedlivé vrchnosti.

Znak a vlajka byly obci propůjčeny 20. února 1969, vlajka je žluto-modro-žlutá se vkomponovaným městským znakem.

Kultura a pamětihodnosti editovat

  • Farní, kdysi katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie (Mariä Himmelfahrt)
  • Středověká kašna Gerichtsbrunnen v Ranitzi, zvaná „Pohanská kašna (Heidenbrunnen) nebo Římská kašna (Römerbrunnen)“
  • Trpasličí park Gurktal, zábavní park

25. června 1988 navštívil papež Jan Pavel II. místní dóm a pomodlil se v kryptě u hrobu svaté Emy. První papežská návštěva v korutanských dějinách byla zároveň velkou mediální událostí a přivedla tisíce lidí na mši slouženo pod širým nebem před katedrálou.

Obec Gurk byla roku 1998 zvolena Evropskou radou jako „Evropská obec“.

Obyvatelstvo editovat

Podle sčítání obyvatel měl v roce 2001 Gurk 1 311 obyvatel, z nichž 99,0 % je rakouských státních občanů. 94,6 % obyvatelstva je římskokatolického vyznání a 1,5 % evangelíků, 3,5 % jsou bez vyznání.

Politika editovat

Obecní zastupitelstvo editovat

Obecní zastupitelstvo, vzešlé z voleb roku 2009, sestává z 15 členů:[3]

Přímo voleným starostou je Siegfried Kampl (BZÖ).[4]

Členění obce editovat

Obec se dělí na tři katastrální části (Pisweg, Gruska, Gurk) a dále zahrnuje 22 místních čáastí (v závorkách jsou počty obyvatel z 31. října 2011[5]):

  • Dörfl (16)
  • Föbing (6)
  • Finsterdorf (9)
  • Gassarest (9)
  • Glanz (0)
  • Gruska (24)
  • Gurk (869)
  • Gwadnitz (39)
  • Hundsdorf (21)
  • Kreuzberg (9)
  • Krön (10)
  • Masternitzen (5)
  • Niederdorf (15)
  • Pisweg (104)
  • Ranitz (20)
  • Reichenhaus (44)
  • Straßa (16)
  • Sutsch (11)
  • Zabersdorf (18)
  • Zedl (9)
  • Zedroß (9)
  • Zeltschach (10)

Sousední obce editovat

S = Straßburg
Z = Weitensfeld im Gurktal
V = Mölbling
J = Frauenstein

Partnerská města editovat

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gurk_(Kärnten) na německé Wikipedii.

  1. ↑ Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]
  2. ↑ zitiert nach Wilhelm Deuer: Die Kärntner Gemeindewappen. Verlag des Kärntner Landesarchivs, Klagenfurt 2006, ISBN 3-900531-64-1, S. 130
  3. ↑ Amt der Kärntner Landesregierung Archivováno 16. 6. 2016 na Wayback Machine., abgerufen 20. März 2009
  4. ↑ Amt der Kärntner Landesregierung Archivováno 9. 4. 2014 na Wayback Machine., abgerufen 20. März 2009
  5. ↑ Statistik Austria, Registerzählung vom 31. Oktober 2011

Literatura editovat

  • Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 149-157

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gurk&oldid=23246996“