Grote Kerk (Den Haag)

Grote Kerk resp. Grote of Sint-Jacobskerk nizozemsky Velký kostel sv. Jakuba) je městský kostel v Haagu v Nizozemí

Grote Kerk
Místo
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Souřadnice
Map
Základní informace
CírkevReformovaná nizozemská církev
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Stavební slohnizozemská gotika
Výstavba1337
Další informace
AdresaRond de Grote Kerk 10, Haag, NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
UliceRond de Grote Kerk
Oficiální webOficiální web
Kód památky17970
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Grote Kerk
Grote Kerk

Dějiny editovat

Kostel náleží spolu s Binnenhofem (sídlo parlamentu) k nejstarším budovám v Haagu. Na místě stála v 13. století dřevěná stavba, v roce 1355 se začal stavět kamenný kostel, který sloužil původně jako katolický svatostánek. Postaven byl jako křížový kostel, na půdorysu ve tvaru kříže, přestavbou a rozšířením v letech 1434 - 1455 tento půdorys zanikl a kostel získal charakter halové stavby; protože to byla první stavba tohoto typu, označují se podobné stavby jako haagský typ.

Ve 14. století vzniklá část byla silně poškozena požárem roce 1539. Při obrazoboreckých bouřích byla v roce 1566 zničena vnitřní výzdoba kostela. V roce 1420 vybudovaná věž je nápadná svým v Nizozemí ojedinělým šestiúhelníkovým tvarem. Po požáru kostela byla věž, využívaná také jako vojenská pozorovatelna, vystavěna znovu v renesančním stylu. V roce 1861 byla opatřena novogotickou špicí. Tato část věže, haagskými obyvateli láskyplně nazývaná noční čepec ("slaapmuts"), byla při renovaci v roce 1951 snesena.

Při německé okupaci byly v červenci roku 1941 odstraněny zvony, ale protože největší zvon, zvaný Jhezus, neprošel malými otvory věže, zůstal kostelu zachován. v roce 1959 byl doplněn největší zvonkohrou v Nizozemí, sestávající z 51 zvonů.

V krásně klenuté lodi s vysokým, dlouhým kůrem se nacházejí početné náhrobky a náhrobní desky, mezi jinými na zadní stěně kůru náhrobní deska básníka a politika Constantijna Huygense († 1687) a jeho syna, fyzika a astronoma politika Christiaana Huygense († 1695). Pozoruhodná je kazatelna z roku 1550, štíty rytířů Řádu zlatého rouna a velké varhany z roku 1881 i okna kůru a severní příčné lodi.

V kostele se konají svatby a křtiny členů nizozemské královské rodiny. Od skončení komplexní renovace v roce 1987 slouží kostel jako místo pro výstavy, mše a slavnostní akce.

Externí odkazy editovat