Wikipedie

Grete Stern

německá fotografka a designérka

Grete Stern (9. května 1904, Elberfeld – 24. prosince 1999 Buenos Aires) byla německá fotografka a designérka, jejím manželem byl Horacio Coppola. Známou na mezinárodní úrovni se stala ve 30. letech díky spolupráci s umělkyní Ellen Auerbach (tehdy ještě Ellen Rosenberg). Společně založili fotostudio ringl + pit. Její díla byla považována za významnou inovaci v portrétní a reklamní fotografii, ovlivnila celou řadu evropských a amerických umělců. Svým dílem se řadí mezi klasiky, jako jsou Horacio Coppola, Annemarie Heinrich, Anatole Saderman nebo Juan Di Sandro.[1]

Grete Stern
Narození9. května 1904
Elberfeld
Úmrtí24. prosince 1999 (ve věku 95 let)
Buenos Aires
Alma materBauhaus
Státní akademie výtvarného uměni ve Stuttgartu
Povolánífotografka, malířka a designérka
Manžel(ka)Horacio Coppola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Grete Stern: Autoportrét, 1943
Grete Stern: Návrh loga pro skupinu Madí, 1946
Jorge Luis Borges, 1951

Životopis editovat

Od roku 1923 do roku 1925 studovala na umělecké škole ve Württembergu (nyní Národní akademie výtvarných umění ve Stuttgartu), katedře obrazového umění u profesora F. Ernsta H. Schneidlera. Po krátkodobém působení v oboru byla inspirována fotografií Edwarda Westona a Paula Outerbridge a změnila své zaměření na fotografii. Pak se přestěhovala do Berlína, kde v letech 1925 až 1926 tam a ve Wuppertalu vznikly její první komerční grafické práce (knižní grafika, layout a reklama). Svou první výstavu měla ve Wuppertalu v roce 1926. Na doporučení Otty Umbehra pracovala v letech 1927-1928 na několika fotografických studiích v soukromém ateliéru Waltra Peterhanse v Berlíně. Díky Peterhansovi se setkala s Ellen Rosenbergovou. Dvojice si v bývalé Peterhansově výtvarné dílně vybudovala fotografický ateliér, kde pořizovaly portrétní a reklamní fotografie a pojmenovali ji po svých dvou přezdívkách Ringl (Stern) a Pit (Rosenberg). V roce 1930 následovala první reklamní práce ve spolupráci s obrazovou agenturou Mauritius. Ve stejném roce a ještě v letech 1932-1933 navštěvovala fotografický kurz Waltra Peterhanse v Bauhausu v Dessau a v Berlíně.

Po převzetí moci Národním socialismem v roce 1933 Stern emigrovala do Londýna. Do roku 1936 pracovala jako grafik na volné noze a reklamní fotografka. V těchto letech vznikly portréty, mimo jiné i takových osobností jako byli Bertolt Brecht, Helene Weigel a Karl Korsch.

V roce 1935 se vdala za argentinského fotografa Horacio Coppola (1906–2012), který také studoval v Bauhausu. V roce 1936 se jim narodila dcera Silvia a v témže roce se odstěhovali do Argentiny. V Buenos Aires si v roce 1937 otevřeli s Coppolou reklamní fotografické studio.[2] Jejich moderní dům s ateliérem v Ramos Meija nedaleko Buenos Aires, se stal místem setkávání pro umělce, pokrokové spisovatele a intelektuály, jako byli Jorge Luis Borges, Pablo Neruda, Renate Schottelius, Clément Moreau, María Elena Walsh a psychoanalytička Marie Langer.

Od roku 1948 do roku 1950 pracovala na progresivním urbanickém plánu Plan de Buenos Aires. Od roku 1956 do 1970 pracovala v argentinském Národním muzeu výtvarných umění v Buenos Aires, a také jako fotografka v oddělení v oddělení pro restaurování.

Od roku 1959 do 1960 působila jako odborný asistent fotografie na Univerzitě Resistencia del Chaco.

Jako fotografka pracovala až do roku 1985.

Výstavy editovat

Výběr výstav:

Galerie editovat

  •  
    Artículos eléctricos para el hogar, 1950
  •  
    Desnudo III, 1946
  •  
    Novinový stánek v Buenos Aires, 1956
  •  
    Sueño No. 28. Love without Illusion, 1951
  •  
    Sueño No. 31. Made in England, 1950

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ A los 105 años, murió el fotógrafo argentino Horacio Coppola [online]. TELAM S.E. - AGENCIA DE NOTICIAS DE LA REPÚBLICA ARGENTINA - 1945 - 2012, 2012-06-18 [cit. 2012-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-25. (španělsky) 
  2. ↑ SOUGEZ, M.L. Diccionario de historia de la fotografía. Madrid: Ediciones Cátedra, 2003. ISBN 84-376-2038-4. S. 122–123. 
  3. ↑ Ethnologisches Museum 2010/11, Grete Stern: Vom Bauhaus zum Gran Chaco. Fotoreportagen im Norden Argentiniens (1958-1964)[nedostupný zdroj]
  4. ↑ Fundación PROA 2005 (span.)
  5. ↑ Presentation House Gallery 2001, Grete Stern: Sueños (dreams) (en)

Literatura editovat

  • Jutta Dick, Marina Sassenberg (Hrsg.): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 ISBN 3-499-16344-6
  • Rühlmann Ulrike (Hgr.): Grete Stern, los sueños, Träume: Photomontagen. anläßlich der Ausstellung im Landeskunstmuseum Sachsen-Anhalt, Connewitzer Verlagsbuchhandlung Leipzig 1999 ISBN 3-928833-73-1
  • Sykora, Katharina: Doppelspiele. Die fotografische Zusammenarbeit von Ellen Auerbach und Grete Stern. In: Renate Berger (Hrsg.): Liebe, Macht, Kunst. Künstlerpaare im 20. Jahrhundert. Böhlau, Köln 2000, ISBN 3-412-08400-X
  • Dokumentarfilm: Drei Fotografinnen: Ilse Bing, Grete Stern, Ellen Auerbach. Regie: Antonia Lerch, Berlín 1993

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grete_Stern&oldid=22059040“