Gotland (1933)
Gotland byl lehký křižník švédského námořnictva kombinovaný s nosičem hydroplánů. Jiné označení plavidla je letadlový křižník. Během služby byl přestavěn na protiletadlový křižník. Po válce sloužil hlavně k výcviku. Vyřazen byl roku 1960 a v roce 1962 byl prodán do šrotu.
,_1936.jpg) Gotland | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | lehký křižník |
| Lodní znak | HMS Gotland vapen, flygplanskryssare.svg |
| Lodní znak |  |
| Zahájení stavby | 1930 |
| Spuštěna na vodu | 14. září 1933 |
| Uvedena do služby | 14. prosince 1934 |
| Osud | vyřazen |
| Předchůdce | Clas Fleming |
| Následovník | třída Tre Kronor |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 4700 t (standardní) 5500 t (plný) |
| Délka | 134,8 m |
| Šířka | 15,4 m |
| Pohon | 2 turbíny, 4 kotle 33 000 shp |
| Rychlost | 28 uzlů |
| Posádka | 467 |
| Pancíř | 51mm boky 51mm paluba 51mm věže |
| Výzbroj | 6× 152mm kanón (2×2, 2×1) 4× 75mm kanón 4× 25mm kanón 4× 8mm kulomet 6× 533mm torpédomet (2×3) 100 min |
| Letadla | 9× hydroplán |
Stavba editovat
Křižník postavila loděnice Götaverken v Göteborgu. Kýl plavidla byl založen roku 1930, roku 1933 byl trup spuštěn na vodu a 14. prosince 1934 byl Gotland zařazen do služby.
Konstrukce editovat
Křižník byl původně dokončen v podobě kombinující lehký křižník a nosič hydroplánů. Hlavní výzbroj křižníků tvořilo šest 152mm kanónů umístěných ve dvou dvoudělových a dvou jednohlavňových věžích. Křižník dále nesl čtyři 75mm kanóny, čtyři 25mm kanóny, čtyři 8mm kulomety a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. V případě potřeby mohl naložit až 100 námořních min.
Záď křižníku byla vyhrazena pro provoz hydroplánů Hawker Osprey, kterých loď mohla nést až devět (obvykle šest). Letecký katapult v rozložené poloze měl dráhu dlouhou 22 metrů, po které byly letouny poháněny pomocí stlačeného vzduchu rychlostí 100 km/h. Na zadní straně paluby byl umístěn jeřáb, který byl používán k opětovnému zvednutí letadla na palubu po přistání na vodní hladině.
V letech 1943–1944 byl Gotland přestavěn na protiletadlový křižník. Poté nesl šest 152mm kanónů, čtyři 75mm kanóny, osm 40mm kanónů a 16 kusů 25mm kanónů.
Pohonný systém tvořily čtyři kotle Penhoet a dvě parní turbíny De Laval. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 28 uzlů.
Bojová služba editovat
Vybavená loď procházela zkouškami od 25. srpna 1934, po kterých byla uvedena do provozu 14. prosince 1934. V roce 1935 se Gotland připojil k ostatním lodím švédské flotily v jejich každodenních mírových operacích. V prosinci 1935 se loď vydala na svou první zahraniční návštěvu. Křižník v meziválečném období často podnikal zdvořilostní návštěvy jiných zemí; v červnu a červenci 1939 navštívil např. Bordeaux ve Francii a Southampton v Anglii. Po vypuknutí druhé světové války začal Gotland pravidelně hlídkovat v Baltském moři a v oblastech Skagerrak a Kattegat. V té době byla vojenská užitečnost Gotlandu jako nosiče hydroplánů prakticky nulová, hydroplány byly zastaralé a celé Baltské moře bylo v dosahu letounů z pozemních letišť, které měly mnohem lepší výkon. Přesto Gotland pokračoval v hlídkách a sloužil také jako cvičná loď.
Během výcviku v Kattegatu dne 20. května 1941 byly spatřeny německá bitevní loď Bismarck a těžký křižník Prinz Eugen na začátku německé operace Operace Rheinübung, jejímž cílem bylo proniknutí obou lodí do Atlantského oceánu za účelem napadání spojeneckých lodí a konvojů. Pozorování bylo nahlášeno na velitelství švédského námořnictva a zprávu obdržel také britský námořní atašé, který ji obratem předal britské admiralitě do Londýna. Byla to první zpráva, že Bismarck a Prinz Eugen jsou na cestě do Atlantiku, čímž se spustilo jejich sledování a vyvolalo bitvu v Dánském průlivu a spojenecké pronásledování. Bismarck byl nakonec britským loďstvem dostižen a 27. května 1941 potopen, Prinz Eugen unikl a dorazil 1. 6. 1941 do přístavu Brest.
V letech 1943–1944 byl Gotland přestavěn na protiletadlový křižník.
Po skončení druhé světové války pokračoval Gotland v tradici zdvořilostních návštěv zahraničních přístavů. V roce 1953 prošla loď další modernizací. Loď dostala moderní elektronické vybavení v podobě britských radarů typu 262 a 293 a sonaru typu 144. Takto modernizovaný Gotland dostal novou funkci jako námořní loď řídící stíhací letouny. V roce 1956 se loď vydala na svou poslední zahraniční plavbu a do roku 1960 zůstala pouze ve švédských pobřežních vodách. Gotland byl přeřazen do zálohy, v roce 1962 byl prodán do šrotu a sešrotován byl o rok později.
Odkazy editovat
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gotland na Wikimedia Commons - Drachinifel: HSwMS Gotland - Guide 316 na YouTube (anglicky)
- Skynea History: HSwMS Gotland - Swedish Multirole Cruiser na YouTube (anglicky)
