Goethit

Goethit
Goethit
	Goethit z naleziště Minas Gerais v Brazílii
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	α-Fe3+O(OH)
Identifikace
Barva	hnědá až černá
Vzhled krystalu	prizmatické, vláknité
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	5-5,5
Lesk	diamantový, polokovový,; hedvábný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nα = 2,260–2,275; nβ = 2,393–2,409; nγ = 2,398–2,515
Vryp	hnědožlutý...
Hustota	4,3 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	v HCl a HNO3
Ostatní	Stává se magnetický; v redukčním plamenu

Goethit (Lenz, 1806), chemický vzorec α-Fe³⁺O(OH), je kosočtverečný minerál. Trimorfní s lepidokrokitem a feroxyhytem. Pojmenován je po J. W. Goethem, německém básníkovi, filozofovi a také mineralogovi, jenž ho popsal v roce 1801 jako samostatný minerál.

Původ editovat

Goethit vzniká jako výsledek oxidace ostatních minerálů železa, především potom sideritu, hematitu, pyritu či magnetitu. Při sedimentaci se vytváří jako bahenní ruda. Naopak méně častý výskyt goethitu je v hydrotermálním prostředí žil, kde se tvoří v nízkoteplotní fázi vývoje. Vyskytuje se i v pegmatitech, kde vytváří pseudomorfózy po pyritu.

Morfologie editovat

Vytváří agregáty s jemným zrnem. Obvykle se vyskytuje jako povlak, nebo kulový, ledvinitý či krápníkový útvar s paprskovitě jehlicovou až vláknitou strukturou. Krystaly bývají prizmatické (sloupcovité) do 45 cm, rýhované rovnoběžně s {001} nebo lištovité podle {010}.

Vlastnosti editovat

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–5,5, křehký, hustota 4,3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, méně dokonalá podle {100}, lom nerovný až hákovitý.
Optické vlastnosti: Barva: černohnědá, žluto- až červenohnědá. Lesk diamantový, polokovový, hedvábný (vláknité varianty), matný (zemité agregáty), průhlednost: opakní, na tenkých hranách průsvitný, vryp hnědožlutý, žlutý, žlutooranžový.
Chemické vlastnosti: Složení: Fe 62,86 %, H 1,13 %, O 36,01 %. Před dmuchavkou se netaví, žíhán v redukčním plameni stává se magnetickým. V baničce uvolňuje vodu. Rozkládá se v HNO₃, v HCl jen velmi zvolna, nešumí.

Odrůdy editovat

sametka – agregáty se sametově hnědým povrchem, známé z Příbrami
rubínová slída – červenohnědé lupínky narostlé na limonitu nebo zarostlé v jiných minerálech, které zabarvuje červeně (např. ortoklas).