Go-Fušimi

japonský císař

Go-Fušimi (japonsky 後伏見天皇, Go-Fušimi-tennó, 5. dubna 1288 – 17. května 1336) byl devadesátý třetí císař Japonska[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.[2] Vládl od 30. srpna 1298 do své abdikace 2. března 1301.[3]

Go-Fušimi
Narození5. dubna 1288
Japonsko
Úmrtí17. května 1336 (ve věku 48 let)
Japonsko
PotomciŠunši-naišinnó, Kógon, Kómjó, Šóin-hosšinnó, Kóši-naišinnó, Son'in-hosshinnō a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ109323427
OtecFušimi
MatkaItsutsuji (Fujiwara) Tsuneko
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ, jehož osobní jméno (imina) před nástupem na Chryzantémový trůn znělo Tanehito (胤仁親王),[3] byl prvorozeným synem císaře Fušimiho z císařské linie Džimjóin-tó. Tento panovník z 13. století byl pojmenován po svém otci. Výraz go- () se doslovně překládá jako „pozdější“. Go-Fušimi tedy může být označován jako „pozdější císař Fušimi“. Jelikož se japonské go v některých starších pramenech rovněž překládalo ve významu „ten druhý“, mohl by tento císař být také označován jako Fušimi druhý či Fušimi II.

Události za Go-Fušimiho života editovat

V roce 1289 jmenoval císař Hirohito, budoucí císař Fušimi, svého prvorozeného syna Tanehita, budoucího císaře Go-Fušimiho, korunním princem, čímž jen vzrostlo nepřátelství soupeřící císařské linie Daikakudži. Následujícího roku, tedy v roce 1290, proběhl neúspěšný pokus o atentát na císaře. Téhož roku se bývalý císař Go-Fukakusa vzdal role klášterního císaře a císař Fušimi se ujal přímé vlády. Během jeho panování se šlechtické rody snažily porazit šógunátní vládu, moc šógunátu Kamakura však rostla.

Dne 30. srpna 1298, v 11. roce vlády císaře Fušimiho, císař abdikoval a nástupnictví (senso) obdržel jeho syn Tanehito.[3] Císař Tanehito, známý později jako Go-Fušimi, usedl na trůn (sokui) 17. listopadu 1298.[4] [pozn. 1]

Dne 1. listopadu 1299 dorazil do šógunova sídelního města Kamakury mistr čínského zenbuddhismu Išan Ining (japonsky Issan Ičinei) jako poslední mongolský vyslanec.

V roce 1301, se jižní císařská linie Daikakudži vzbouřila a přinutila císaře Go-Fušimiho, aby se vzdal trůnu. Tehdy totiž ještě neexistoval plán střídání císařských linií Daikakudži a Džimjóin a obě linie spolu o trůn bojovaly. Go-Fušimi abdikoval 2. března 1301.

Mladší bratr bývalého císaře Go-Fušimiho, princ Tomihito (富仁親王), se 11. září 1308 stal císařem (Hanazono) a Go-Fušimi se posléze stává klášterním císařem. Excísař Fušimi působil totiž do roku 1313 sám v roli klášterního císaře a teprve v letech 1313─1318 zastával tuto funkci Go-Fušimi.

Císař Go-Fušimi je autorem slavné prosby k božstvu (kami) svatyní Kamo o pomoc k získání trůnu pro jeho syna. Tato prosba byla nakonec úspěšná, ale trvalo dlouhých 30 let po Go-Fušimiho abdikaci, než se jeho syn Kazuhito stal císařem Kógonem. Císař Kógon byl první z panovníků Severního dvora, jež podporoval šógunát Ašikaga.

Bývalý císař Go-Fušimi zemřel 17. května 1336. Je spolu s dalšími 11 císaři pohřben v mauzoleu Fukakusa no kita no misasagi (深草北陵) v kjótské čtvrti Fušimi-ku.[5]

Rodina editovat

Císařský princ Tanehito neboli císař Go-Fušimi měl 6 manželek, s nimiž zplodil 16 dětí, 10 synů a 6 dcer. Jeho třetí syn, císařský princ Kazuhito (量仁親王), se posléze stal císařem Kógonem, jeho devátý syn, císařský princ Jutahito (豊仁親王), poté vstoupil ve známost jako císař Kómjó.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Odlišné převzetí nástupnictví (senso) nebylo v dobách před vládou císaře Tendžiho uznáváno a všichni panovníci kromě císařovny Džitó a císařů Józeie, Go-Toby a Fušimiho přebírali nástupnictví a usedali na Chryzantémový trůn (sokui) v tomtéž roce. Bylo tomu tak až do vlády císaře Go-Murakamiho.[4]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emperor Go-Fushimi na anglické Wikipedii.

  1. Emperor Kōnin, Tahara no Higashi Imperial Mausoleum, Imperial Household Agency
  2. Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
  3. a b c Isaac Titsingh. (1834). [Siyun-sai Rin-siyo/Hayashi Gahō, 1652], Nipon o daï itsi ran (Annales des empereurs du Japon). Paris: Royal Asiatic Society of Great Britain and Ireland
  4. a b Varley, H. Paul. (1980). Jinnō Shōtōki: A Chronicle of Gods and Sovereigns. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-04940-5; OCLC 5914584}}
  5. Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887

Externí odkazy editovat

Japonští císaři
Předchůdce:
Fušimi
12981301
Go-Fušimi
Nástupce:
Go-Nidžó