Glutamin

chemická sloučenina

Glutamin (Gln, Q) je neesenciální biogenní aminokyselina, jedna z 23 aminokyselin, které se při translaci zabudovávají do nově vzniklých bílkovin. Kromě své úlohy jako součást proteinů má důležitou úlohu také při detoxikaci amoniaku a udržování dusíkové rovnováhy v organismu.

Glutamin
L-Glutamin, strukturní vzorec
L-Glutamin, strukturní vzorec
Obecné
Systematický název(2S)-2,5-diamino-5-oxopentanová kyselina
Triviální názevL-glutamin
Ostatní názvy(2S)-2-amino-4-karbamoylbutanová kyselina
Sumární vzorecC5H10N2O3
Identifikace
Registrační číslo CAS56-85-9
Vlastnosti
Molární hmotnost146,15 g/mol
Teplota tání185 °C
Disociační konstanta pKapKCOOH: 2,17
pKNH2: 9,13
Izoelektrický bod5,65
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o nejvíce zastoupenou aminokyselinu v kosterním svalstvu. Dodávání glutaminu do těla v podobě doplňků stravy, je denní rutina převážně sportovců a kulturistů, glutamin [zdroj?] zlepšuje regeneraci svalových vláken, podporuje tvorbu krevního cukru - glukózy, zvyšuje imunitu a při dlouhodobém užívání působí anabolicky.

Výskyt v přírodě editovat

Glutamin je zcela běžnou součástí proteinů a vyskytuje se ve všech na bílkoviny bohatých potravinách, jako je červené maso, mléčné výrobky nebo luštěniny.

Syntéza editovat

Glutamin je neesenciální aminokyselina, která je syntetizovaná z kyseliny glutamové enzymem glutaminsyntetázou. Při reakci je hydroxyl ω-karboxylové skupiny kyseliny glutamové nahrazen aminoskupinou (tj. karboxyl nahrazen amidoskupinou), čímž dojde k fixaci amoniaku. Reakce je endergonická a vyžaduje energii v podobě ATP, nicméně celkově se nejedná o náročnou reakci a organismus je schopný pokrýt svoje nároky na glutamin i bez jeho vnějšího přísunu.

Úloha v organismu editovat

Při degradaci aminokyselin ve svalech procházejí tyto aminokyseliny nejprve procesem zvaným transaminace, kdy je odstraněna α-aminoskupina a amoniak je přenesen na α-ketoglutarát za vzniku L-glutamátu a L-glutaminu. Glutamin se krví dostává do střeva, kde je přeměněn na alanin, a do ledvin, kde se amoniak uvolňuje a je vyloučen. Tvorba glutaminu je také hlavním procesem, kterým se odstraňuje amoniak z tkáně mozku - při zvýšené hladině amoniaku dojde k vyčerpání glutamátu a kvůli jeho syntéze k poklesu koncentrace α-ketoglutarátu, který je složkou Krebsova cyklu - důsledkem je pokles syntézy ATP, nedostatek energie v nervové buňce a neurologické příznaky, které otravu amoniakem doprovázejí.

Při proteosyntéze je glutamin kódován RNA kodony CAA a CAG.

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

  • MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.