Glukóza-6-fosfát
Glukóza-6-fosfát (G6P, též „Robinsonův ester“) je ester kyseliny fosforečné a glukózy, přičemž fosfátová skupina se nachází na 6' uhlíku glukózy. Jde o klíčovou látku v metabolismu sacharidů.
| Glukóza-6-fosfát | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | D-glukopyranosa-6-fosfát |
| Sumární vzorec | C6H13O9P |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 56-73-5 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 260,136 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvorba editovat
Vzniká fosforylací glukózy, izomerací glukóza-1-fosfátu či případně různými jinými izomeracemi či štěpením jiných monosacharidů. Vznik z glukózy je katalyzován hexokinázou a jedná se vlastně o první krok glykolýzy.[1]
Rozklad editovat
K odbourávání glukóza-6-fosfátu dochází také různými způsoby, z nichž každý má poněkud odlišný význam. Glykolytický rozklad, v němž se nejprve mění na fruktóza-6-fosfát a následně sérií reakcí na pyruvát, má význam v buněčné energetice, neboť poskytuje největší množství ATP. Tzv. pentózový cyklus (HMP zkrat) směřuje k 6-fosfoglukonátu jako hlavnímu produktu a hraje důležitou roli v syntéze nukleotidů. Dalšími metabolickými drahami je Entnerova-Doudoroffova cesta a konečně (vzácná) fosfoketolázová cesta. U živočichů hraje však zcela majoritní roli jen glykolýza.[1]
Glukóza-6-fosfát je rovněž možné převádět zpět na glukózu. Tuto reakci katalyzuje glukóza-6-fosfatáza (poslední enzym glukoneogeneze), nacházející se u člověka v játrech a ledvinách, ale nikoliv ve svalech. Svaly tedy nejsou schopné exportovat glukózu do krve tak, jako to dělají zejména játra.[2]
Reference editovat
- ↑ a b VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-0600-4.
- ↑ MURRAY, Robert K., Daryl K. Granner, Peter A. Mayes, Victor W. Rodwell. Harper's Illustrated Biochemistry. [s.l.]: Lange Medical Books/McGraw-Hill; Medical Publishing Division, 2003. ISBN 0-07-138901-6.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Glukóza-6-fosfát na Wikimedia Commons
