Gadolinit-(Ce) (Segalstad & Larsen, 1978) je minerál pojmenovaný po svém objeviteli, finském mineralogovi Johanu Gadolinovi. Pod tímto pojmenováním je znám od roku 1800. Gadolinit je složen převážně z ceru, díky kterému získal příponu (Ce), jakožto dominantní prvek v molekule. Dále je složen z lanthanu, neodymu a yttria, což z něj činí minerál s vysokým obsahem kovů vzácných zemin. Jedná se o člen gadolinit-datolitové skupiny.

Gadolinit-(Ce)
krystal gadolinitu-(Ce) z lokality Tuftane v Norsku
krystal gadolinitu-(Ce) z lokality Tuftane v Norsku
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorec(CeLaNdY)2FeBe2Si2O10
Identifikace
Barvačerná, temně rudá, hnědá, nazelenalá
Vzhled krystalukusový až amorfní (vlivem metamiktního rozpadu)
Soustavajednoklonná
Tvrdost6,5 – 7
Leskskelný
Štěpnostchybí
Index lomuizotropní, n=1,78
Vrypzelenošedý
Hustota4,2 g ⋅ cm−3
Rozpustnostje rozpustný v teplé HCl
Ostatnímůže být slabě radioaktivní

Vznik editovat

Vzniká v syenit-pegmatitových žilách podél kontaktu mezi čedičem a monzonitem. Může se stát, že do své molekuly byl schopen vtěsnat uran a thorium. Tyto prvky dokazují magmatický cyklus, kterým prošel.

Vlastnosti editovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 4,2 g/cm³, štěpnost chybí, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva je černá, temně rudá, hnědá nebo nazelenalá. Lesk skelný, průhlednost: je průsvitný, vryp zelenošedý. Je pyrognomický, což znamená, že září již při malé teplotě.
  • Chemické vlastnosti: Složení: La 10,94 %, Ce 16,68 %, Vzácné zeminy 17,89 %, Y 4,98 %, Be 2,93 %, Fe 7,23 %, Si 9,93 %, O 28,00 %, příměsi Mn, Mg, Ti, Al, B. Rozpustný v teplé HCl, před dmuchavkou se netaví. Může být slabě radioaktivní.

Parageneze editovat

Tento minerál se často vyskytuje společně s monazitem-(Ce), adulárem, albitem a křemenem.

Podobné minerály editovat

Příbuzný minerál je Gadolinit-(Y).

Využití editovat

Jedná se o poměrně vzácný minerál, který se využívá převážně na zisk zemin vzácných kovů.

Výskyt editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  • American Mineralogist, Volume 63, pages 188-195, 1978

Související články editovat

Externí odkazy editovat