Friedrich Gerstenberger von Reichsegg
Friedrich Valentin rytíř Gerstenberger von Reichsegg und Gerstberg (6. března 1860 Debrecín – 14. prosince 1920 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1879, s přestávkami byl téměř dvacet let důstojníkem u husarského pluku č. 5 Graf Radetzky. Na začátku první světové války byl divizním velitelem na východní frontě. V září 1914 byl kvůli zranění z fronty odvolán a odeslán do penze. V roce 1915 byl reaktivován a v letech 1915–1918 zastával funkci vojenského velitele v Prešpurku. V roce 1917 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva.
| Friedrich Gerstenberger von Reichsegg | |
|---|---|
 | |
| Velitel v Prešpurku | |
| Ve funkci: 19. listopadu 1915 – 1. prosince 1918 | |
| Předchůdce | Rudolf Schmidt |
| Nástupce | funkce zanikla |
| Velitel 27. pěchotní divize (Košice) | |
| Ve funkci: 10. prosince 1913 – 25. září 1914 | |
| Předchůdce | Hugo Meixner von Zweienstamm |
| Nástupce | Ferdinand Kosak |
| Velitel 36. pěchotní divize (Záhřeb) | |
| Ve funkci: 11. března 1912 – 8. června 1913 | |
| Předchůdce | Viktor Dankl |
| Nástupce | Claudius Czibulka |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | generál jezdectva (1917), polní podmaršál (1912), generálmajor (1909) |
| Titul | rytíř |
| Ocenění | Řád Leopoldův, Řád železné koruny |
Životopis editovat
Pocházel ze Slezska, jeho předkové žili na Krnovsku. Narodil se jako nejmladší ze čtyř synů c. k. vrchního finančního rady Johanna Nepomuka Gerstenbergera (1811–1900) povýšeného v roce 1879 do šlechtického stavu. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1875–1879)[1] a do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík k 5. husarskému pluku v Pardubicích.[2] V letech 1882–1884 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1884) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Deset let strávil s 5. husarským plukem v Kőszegu (1885–1895)[3] a mezitím byl povýšen na kapitána (1892).[4] V letech 1895–1896 byl štábním důstojníkem u 12. armádního sboru v Sibiu[5] a v roce 1896 byl povýšen na majora. Poté byl šéfem štábu jezdecké divize v Jarosławi (1896–1900)[6] a následně se vrátil k 5. husarskému pluku, s nímž pak pobýval v Neusidlu a Prešpurku. Mezitím byl v roce 1899 povýšen na podplukovníka a u tohoto pluku se stal zástupcem velitele.[7]
V roce 1902 dosáhl hodnosti plukovníka[8] a stal se šéfem štábu 11. armádního sboru ve Lvově (1903–1908).[9][10][11] V letech 1908–1909 byl velitelem 15. jezdecké brigády v Tarnopolu[12] a v roce 1909 byl povýšen na generálmajora.[13] Poté převzal velení 16. jezdecké brigády v Prešpurku (1909–1912).[14] V roce 1912 obdržel hodnost polního podmaršála[15][16] a v letech 1912–1913 byl velitelem 36. pěší divize v Záhřebu.[17] V červnu 1913 byl ze zdravotních důvodů dočasně mimo aktivní službu, ale již v říjnu téhož roku převzal velení 27. pěší divize v Košicích.[18][19][20] S touto jednotkou byl na začátku první světové války povolán na východní frontu.[21] Během bojů v Haliči byl v září 1914 zraněn a převezen do nemocnice ve Vídni. K datu 1. prosince 1914 byl penzionován,[22] ale o necelý rok později znovu povolán do aktivní služby[23] a od listopadu 1915 do konce války zastával funkci vojenského velitele v Prešpurku.[24] K datu 11. srpna 1917 obdržel hodnost titulárního generála jezdectva.[25][26] Po rozpadu monarchie dožil v soukromí ve Vídni.
Tituly a ocenění editovat
Po otcově nobilitaci v roce 1883 užíval šlechtický titul rytíř s predikátem von Reichsegg, v roce 1907 obdržel další predikát von Gerstberg. Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání.[27]
Rakousko-Uhersko editovat
Vojenský záslužný kříž III. třídy (1898)
Jubilejní pamětní medaile (1898)- Bronzová vojenská záslužná medaile (1906)
Řád železné koruny III. třídy (1907)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Mobilizační kříž (1913)
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914)
Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1916)
.png){kind=small}
Zahraničí editovat
rytíř Řádu Albrechtova (1893, Sasko)
Řád lva a slunce II. třídy (1906, Persie)
Rodina editovat
V roce 1886 se ve Vídni oženil s baronkou Klementinou Gemmelovou (*1866), dcerou úředníka finanční prokuratury barona Maximiliana Gemmela. Manželství zůstalo bez potomstva. Tímto sňatkem získal mimo jiné vazby na českou šlechtickou rodinu Koců z Dobrše, jeho švagrem byl dělostřelecký důstojník c. k. hejtman baron Alexandr Koc z Dobrše (1851–1893).[28]
Friedrichův starší bratr Karl Theodor (1853–1922) působil u armády jako vrchní intendant. Nejstarší z bratrů byl Johann Nepomuk (1852–1934), který sloužil také v armádě a později byl dlouholetým správcem knihovny arcivévody Evžena na zámku Bruntál. Byl ženatý s baronkou Irmou Miske de Magyar-Czesztve (*1862) ze staré uherské šlechty. Jejich syn Eugen (*1886) byl maďarským diplomatem a adopcí svého strýce Józsefa Miske (1858–1930) získal v roce 1918 jméno a titul baron Miske-Gerstenberger von Magyar-Czesztve und von Reichsegg.[29][30]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894; s. 83 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 503 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 537 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 604, 676 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 110, 169 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1897; Vídeň, 1896; s. 197 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeń, 1901; s. 200, 726 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 278 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 132, 170 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 283 dostupné online
- ↑ Přehled velení armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 145 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 315 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 141 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 5 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 318 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 163 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 93 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 4 dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Friedricha Gerstenbergera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 54 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 14 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů v Prešpurku 1914–1918 na webu weltkriege.at dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1917; s. 16 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Friedricha Gerstenbergera in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 167 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1901; Gotha, 1901; s. 219 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 74–75 ISSN 0036-5246
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 297 dostupné online
Literatura editovat
- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 138–139 (heslo Friedrich Gerstenberger) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2019; Praha, 2013; s. 144–146 ISBN 978-80-905324-0-3