František Myslivec

Narozen 20. 10. 1873 v Dolní Lhotě u Opavy, zemřel 21. 8. 1934 v Opavě. Katolický kněz, slezský etnograf, folklorista a středoškolský učitel náboženství. Autor básní, povídek a prací z oboru.
Tento článek je o knězi a spisovateli. O malíři pojednává článek František Myslivec (malíř).

František Myslivec (20. října 1873 Dolní Lhota[1]21. srpna 1934 Opava) byl český katolický kněz, národopisec, folklorista, spisovatel a profesor na gymnáziu.

František Josef Myslivec
František Josef Myslivec
František Josef Myslivec
Narození20. říjen 1873
Rakousko-Uhersko Dolní Lhota, Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. srpen 1934
Československo Opava, Československo
Alma materCyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého
Povolánípedagog, spisovatel, katolický kněz, etnograf, folklorista, středoškolský učitel, sběratel lidové hudby a prozaik
ZaměstnavatelČeskoslovenský státní koedukační ústav učitelský v Příboře (1904–1923)
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Narodil se v rodině Františka Myslivce, rolníka v Malé Lhotě (dnes Dolní Lhota) č. p. 7, a jeho manželky Františky, dcery mlynáře Josefa Beny, rovněž v Malé Lhotě. Již v mládí v něm otec probouzel národní povědomí. František Myslivec poté studoval v Opavě na gymnáziu, kde na něj rovněž významně působili profesoři Vincenc Prasek a Václav Hauer.

Po maturitě odešel studovat teologii na univerzitu v Olomouci a roku 1896 byl vysvěcen na kněze. Poté působil jako kněz v různých městech v českých zemích, například ve Vizovicích i jinde. V roce 1923 se vrátil do Opavy a stal se učitelem náboženství na gymnáziu. Toto zaměstnání vykonával až do roku 1932. O dva roky později umírá.

Dílo editovat

Po celý život se František Myslivec zabýval shromažďováním reálií týkajících se venkovského života ve Slezsku. Publikoval v řadě časopisů a novin, zejména regionálních (Věstník Matice opavské, Hlas, Opavský týdeník, Naše Slezsko, Ostravský deník a další). Zabýval se i beletrií, například napsal sbírku povídek Za svítání. Často při publikování používal pseudonymy: Ladislav Oleříšský, Lad. Podjarský a Stryk Koltun.

Reference editovat

Externí odkazy editovat