František Mana
František Mana (22. října 1910[1] Horní Lideč – 24. října 1950[2] Uherské Hradiště) byl český autodopravce a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1950.[3]
| František Mana | |
|---|---|
| Narození | 22. října 1910 Horní Lideč  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. října 1950 (ve věku 40 let) Uherské Hradiště  Československo |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Narodil se v roce 1910 v Horní Lidči rodičům Josefovi a Marii. Měl dva bratry, Josefa a Aloise, a dvě sestry, Marii a Františku. V dětství absolvoval dvě třídy obecné školy. S manželkou Annou měl tři děti, Františka, Rudolfa a Marii.[4]
Během druhé světové války pomáhal partyzánům. Později mu za tuto činnost zaslal písemné uznání generál Ludvík Svoboda. Krátce po konci války vstoupil do KSČ, ale v roce 1947 z ní vystoupil. V listopadu 1948 byl kontaktován odbojářem Rudolfem Lenhardem a informoval ho o vzniku protikomunistické organizace Světlana. Mana do organizace vstoupil a stal se členem podskupiny zvané „Světlana - Makyta.“ Mana ve skupině pracoval hlavně jako řidič a Lenhardovi pomáhal cestovat po Valašsku. Pomáhal rovněž při zapojování dalších členů do aktivit skupiny. V roce 1949 začal pomáhat také s šířením protirežimních letáků. Příslušníci Státní bezpečnosti jej zatkli v roce 1949.[5] Zatčení se ovšem bránil a při šarvátce s příslušníky StB mu byla roztříštěna lebeční kost. V bezvědomí byl převezen do věznice, ze které byl posléze převezen do nemocnice.[6] Po zatčení byl vzat do vazby v Uherském Hradišti. V ní byl poté vyšetřovateli mučen. V lednu 1950 na něj bylo podáno trestní oznámení. V květnu 1950 byl v politickém procesu, konaném v místní uherskohradišťské Sokolovně, za trestné činy velezrady, veřejné násilí a vydírání odsouzen k trestu smrti.[4] V červenci 1950 zamítl jeho dovolání Nejvyšší soud a neúspěšná byla rovněž žádost o prezidentskou milost. Popraven byl v říjnu 1950.[7][8]
Rehabilitován byl po sametové revoluci. V roce 1993 byla v Uherském Hradišti instalována pamětní deska na památku obětí komunistického režimu v regionu, na níž je uvedeno i jeho jméno.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ František Mana. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Obětem III. odboje | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ František Mana (1910-1950) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b František Mana. Encyklopedie Brna [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Případ Světlana Proměny obrazu třetího odboje. www.ustrcr.cz. Dostupné online.
- ↑ ČÍŽOVÁ, Petra. Politická perzekuce na jihovýchodní Moravě v letech 1948 - 1953. , 2013 [cit. 2024-05-12]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Philosophical Faculty. . Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online.
