Wikipedie

František Doucha

český kněz, spisovatel a překladatel

Páter František Doucha (31. srpna 1810, Praha-Malá Strana[2] – 3. listopadu 1884, Praha[3]) byl český katolický kněz, spisovatel, překladatel a bibliograf. Spolu s Karlem Aloisem Vinařickým bývá označován za zakladatele české literatury pro děti.

František Doucha
páter František Doucha
páter František Doucha
Narození31. srpna 1810
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. listopadu 1884 (ve věku 74 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov[1]
Povoláníspisovatel, jazykovědec, muzikolog, básník, překladatel, katolický kněz, kněz a bibliograf
Nábož. vyznáníkatolická církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

 
Dům U Dvou fendrychů (U dvou praporečníků) na Malé Straně, rodný dům Františka Douchy (Karmelitská 374/23).
 
Viktor Oliva: Památce Františka Douchy

Překládal ze 14 jazyků (knižně mj. výbor z Božské komedie a devět Shakespearových dramat), ale jeho překlady, dříve vysoko hodnoceny,[4] byly dnes většinou nahrazeny překlady zdařilejšími. Jeho význam je časový a tkví především ve tvorbě pro děti (vydal přes 80 děl pro mládež), která měla především výchovnou (didaktickou, katechetickou) funkci.

Z dnešního pohledu se jeho převážně mravokárné verše pro děti jeví jako vyhraněně didakticky schematizované. Podle některých názorů byla mravokárná schematičnost poezie 19. století v jeho tvorbě přivedena k dokonalosti, podle jiných nejsou jeho verše tak schematické ani ve formě, ani v obsahu jako díla jeho předchůdců, mj. proto, že bere v potaz i psychologii dítěte.

Dále sbíral lidové písně, podílel se na Jungmannově, Šumavského a Kottově slovníku, byl uznávaným znalcem lužické srbštiny a lužickosrbské literatury.[5]

František Doucha zemřel v Praze dne 3. listopadu 1884[3] a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.[1]

Dílo editovat

Poezie editovat

  • Kniha dítek (1851)
  • Poupátka (1855)
  • Mlsálek (1856)
  • Bludičky, kniha k napomínání dítek (1858)
  • Polní kytička (1861)
  • Zpěvomil, to jest písně nejvíce školní a některé jiného druhu, s nápěvy od rozličných skladatelův (1876)
  • Květný sádek (1881)

Překlady editovat

Bibliografické práce editovat

  • Knihopisný slovník československý za léta 1774–1864

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b hrob Františka Douchy na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-24. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ a b Lumír, 32/1884, s.212 (nekrolog, autor Jaroslav Vrchlický
  4. ↑ Novák, J. V., Novák, Arne: Přehledné dějiny literatury české, 1936–1939
  5. ↑ Heslo Doucha Frant.[nedostupný zdroj] v Ottově slovníku naučném, online na Seznam encyklopedii

Literatura editovat

  • BENEŠ, Josef. Ač zemřeli ještě mluví : Medailony českých katolických vlasteneckých kněží. Praha: Česká katolická charita, 1964. 449 s. S. 343–350. 
  • Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež / redakce Otakar Chaloupka. Praha: Albatros, 1985. S. 78–81. 
  • Dějiny české literatury. 2., Literatura národního obrození / Redaktor svazku Felix Vodička. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960. 684 s. S. 607–608. 
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A–G.. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 591–595. 
  • Novák, J. V., Novák, Arne: Přehledné dějiny literatury české, 1936–1939
  • O. Chaloupka, J. Voráček: Kontury české literatury pro děti a mládež, 1984
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 348–349. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Doucha&oldid=23809897“