Wikipedie

Frýdlant

město v okrese Liberec v Libereckém kraji
Tento článek je o městě na Liberecku. Další významy jsou uvedeny na stránce Frýdlant (rozcestník).

Frýdlant (německy Friedland, někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech v Libereckém kraji v okrese Liberec. Leží ve Frýdlantském výběžku na okraji Jizerských hor. Odedávna bylo přirozeným centrem kraje patrně proto nazývaného Frýdlantsko. Město, jímž protéká řeka Smědá, vzniklo kolem stejnojmenného hradu a zámku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 7 400[1] obyvatel.

Frýdlant
Frýdlant, pohled ze severu
Frýdlant, pohled ze severu
Znak města Frýdlant
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecFrýdlant
Obec s rozšířenou působnostíFrýdlant
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°55′17″ s. š., 15°4′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 427 (2023)[1]
Rozloha31,62 km²[2]
Nadmořská výška295 m n. m.
PSČ464 01
Počet domů1 533 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduT. G. Masaryka 37
464 01 Frýdlant
podatelna@mu-frydlant.cz
StarostaIng. Dan Ramzer (ODS)
Oficiální web: www.mesto-frydlant.cz
Frýdlant
Frýdlant
Další údaje
Kód obce564028
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Celkový pohled na Zámecký pivovar ve Frýdlantě

Předpokládá se, že hrad Frýdlant vznikl někdy ve čtyřicátých letech 13. století na ochranu země proti očekávanému vpádu Tatarů. Jeho vybudování zároveň ukončilo nadvládu biskupů z Míšně nad okolním územím patřícím tehdy rodu Ronovců. Roku 1278 již přímo pod hradem na břehu řeky Smědé v blízkosti brodu existovala osada s kostelíkem a tržištěm. V době německé kolonizace za Biberštejnů byla osada rozšířena.

Roku 1537 povýšil majitel panství Jáchym z Biberštejna Frýdlant na město a zřejmě v tu dobu dostal i svůj znak.[4] Město bylo chráněno hradbou, vodním příkopem a palisádovým náspem, vstup do něj zajišťovala dvojice bran: první směrem k brodu a druhá – Horní – směrem k hradu. V této době také na opačném břehu Smědé vznikla osada Větrov. Podle urbáře roku 1552 bylo ve městě a předměstí 234 domů a pracovalo zde 21 pláteníků, šestnáct soukeníků, deset řezníků a mnoho dalších řemeslníků.

Za Biberštejnů přežilo město několik požárů a v letech 1428–1433 několik husitských nájezdů. Po smrti Kryštofa z Biberštejna 15. prosince 1551 připadlo Frýdlantsko opět královské komoře a od ní jej získal za 40 000 tolarů rod Redernů. Během této výměny velmožů si nechali frýdlantští měšťané potvrdit svá městská privilegia. Za Kateřiny z Redernu došlo ke sporu o právo várečné, kdy se měšťané i šlechtična hlásili o právo vařit pivo. Za Redernů byla ve městě postavena nová radnice osazená erby Redernů a Šliků, začalo se s dlážděním ulic a náměstí. Na sklonku 16. století si Redernové v těsném sousedství původního hradu postavili nový renesanční zámek zdobený sgrafity a s novou zámeckou kaplí zasvěcenou svaté Anně.

Do širokého povědomí však vstoupil Frýdlant až za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po bitvě na Bílé hoře, když byl Kryštof z Redernu nucen z panství uprchnout. 4. dubna 1621 obsadil město Frýdlant oddíl Valdštejnovy pěchoty. 5. června Ferdinand II. udělil Albrechtovi frýdlantské a liberecké panství v léno a Valdštejn o rok později za tyto oblasti císaři zaplatil 150 000 zlatých. Valdštejn nepotvrdil městu právo várečné a zakázal protestantskou víru. I když celé vévodství neslo jméno podle Frýdlantu, vévoda sám zde pobýval jen krátce: 1. prosince 1627, 4.–7. června 1628 a v únoru a dubnu roku 1630. Sídelním městem vévodství byl Jičín. Tato doba znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Válečná konjunktura poskytovala místním obyvatelům mnoho pracovních příležitostí, například při výrobě střelného prachu, v papírně a i dalších podnicích. Kraj byl také po celá dvacátá léta ušetřen válečných útrap, za což si vysloužilo označení „šťastná země“ (terra felix). Město bylo vyrabováno 28. srpna 1629, když tudy projížděli chorvatští jezdci. Větším nebezpečím byl saský vpád v roce 1631, kterého tehdy hodlal využít i Kryštof z Redernu k návratu na své panství. Vpád však byl neúspěšný a Kryštofův návrat se tak nekonal. Během vpádu bylo opevnění Frýdlantu značně posíleno a na zámek se vrátila Valdštejnská posádka. Díky ní také nepadl zámek do nepřátelských rukou, když před 24. listopadem 1632 město obsadil oddíl zhruba tisíce mužů.

Po Valdštejnově smrti 25. 2. 1634 získali panství Gallasové. Matyáš z Gallasu zde však mnoho příležitostí k vládě nedostal – zuřila třicetiletá válka a město bylo střídavě okupováno různými stranami konfliktu. Město bylo celkem desetkrát obsazováno Švédy i císařskými vojsky, také v této době vyhořelo a 24. května 1639 dokonce Švédové obsadili frýdlantský zámek. Během jejich okupace se na začátku roku 1640 na zámek dokonce vrátil Kryštof z Redernu a byl prohlášen za majitele panství Frýdlant, Liberec a Závidov. Císařská vojska však Frýdlant znovu obsadila 17. března 1640 a Kryštof musel (již navždy) svá panství opustit.

Po Gallasech se pány okolních panství stali Clam-Gallasové. Ti zde vládli až do 20. století. Také za jejich dlouhého panování byl Frýdlant vystaven válečným útrapám za sedmileté války a v roce 1813, kdy jím táhla Napoleonova armáda.

Během těchto dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než sousední Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.

V letech 1938 až 1945 byl Frýdlant (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněn k nacistickému Německu.

Dne 7. srpna 2010 zasáhly město bleskové povodně, nejvíce škod napáchala rozvodněná řeka Smědá.[5] Již před ní, 7. dubna 2010, ale začala ve městě rekonstrukce náměstí T. G. Masaryka.[6] Probíhala podle návrhu zpracovaného architekty Vladimírem Baldou a Jiřím Janďourkem.[7] Úpravy skončily 24. září 2011 a upravené náměstí se otevíralo za přímého rozhlasového přenosu na stanici Český rozhlas Sever.[8] Přestavbu ocenil jak architekt Adam Gebrian,[9] tak také Centrum české architektury, které v soutěži Think Arch udělilo v kategorii architektů do 40 let oběma autorům návrhu první místo.[7]

Od 2. dubna 2012 dohlížela na bezpečnost ve městě liberecká městská policie. Smlouva byla původně sepsána do roku 2016. Využívání městské policie z Liberce šetřilo Frýdlantu asi dva miliony korun ročně.[10] Nakonec spolupráce trvala deset let, tedy až do roku 2021, kdy ji již krajské město neprodloužilo, protože nemělo dostatek strážníků.[11] Frýdlant tak zřídil svou vlastní městskou policii.[12] Tvoří ji strážníci, kteří původně ve Frýdlantě pracovali pro libereckou městskou policii. Jejich počet ale nebyl dostatečný,[11] což se povedlo napravit do konce roku a od 1. ledna 2023 měl Frýdlant svou vlastní městskou policii kompletní.[13]

Od srpna 2015, je původně zkušebně na tři měsíce, v provozu městská doprava. Trasa dosahuje délky 13 kilometrů a autobus Iveco Stratos ji vykoná za 36 minut.[14] Její zavedení se osvědčilo a linka zůstala pod číslem 602 v rámci Integrovaného dopravního systému Libereckého kraje v provozu i nadále.[15]

Obecní správa editovat

Části města editovat

Od 1. ledna 1986 pod město spadá místní část Albrechtice u Frýdlantu.[16]

  • Frýdlant
  • Větrov – dělí se na ZSJ Dolní a Horní Větrov, U Nádraží, Pod Špičákem (tj. Polní Domky), Zátiší (tj. Nichtovy Domky)

Osady a samoty:

Znak editovat

Na znaku se v modrém štítě mezi dvěma věžemi z kvádrů ve stříbrné barvě nachází městská hradba ze stejného materiálu i barvy. Obě věže jsou v přízemní části čtyřhranné, avšak v úrovni prvního i druhého poschodí osmihranné. Jednotlivá podlaží jsou navíc oddělena římsami. V přízemí každé z věží se nachází klíčová střílna a v poschodích po jednom po jednom obdélném okně. Ve vrchní části jsou věže uzavřeny kupolovitou střechou červenohnědé barvy doplněné zlatou makovicí a vikýřem s malým oknem. Všemi okny prosvítá modrá barva štítu. Na hradební zdi se mezi věžemi nachází cimbuří se třemi stínkami a s otevřenou bránou mající do poloviny vytaženu zlatou mříž. Na střední stínce mezi věžemi se nachází štítek zlaté barvy a na něm je ohnutý pravý jelení paroh přirozené hnědé barvy s pěti špicemi. Někdy bývá paroh malován i v červeném zbarvení, avšak podle popisu znaku z roku 1635 má mít barvu přirozenou.[4]

Doprava editovat

 
Železniční stanice Frýdlant v Čechách předměstí

Frýdlant má silniční spojení s okolními obcemi a díky silnici 13 také s Libercem a hraničním přechodem Habartice–Zawidów Je zde autobusové nádraží ČSAD.

Místní železniční stanice na trati Liberec–Zawidów se jmenuje Frýdlant v Čechách. Odbočuje zde železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem. Úzkorozchodná dráha do Heřmanic byla v roce 1976 zrušena.

V chodníku u domu číslo popisné 170 v ulici Míru je umístěn žulový kilometrovník s údajem „28,6“.[17]

Školství editovat

  • Základní škola
  • Gymnázium Frýdlant, založeno jako státní reálné gymnázium roku 1947
  • Odborné školy:
    • Střední zemědělská škola s obchodní akademií
    • Střední odborné učiliště s rodinnou školou
    • Zvláštní odborné učiliště se speciální rodinnou školou
    • Střední škola hospodářská a lesnická

Ve městě se též nachází dětský domov.[18]

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Frýdlantu.
 
Hrad
  • Hrad a zámek Frýdlant založený ve 13. století.[19]
  • Pseudorenesanční radnice z let 1892–1896 s městským muzeem ve druhém patře byla postavena vídeňským architektem Franzem von Neumannem.
  • Kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549–1551 je díky mnoha přestavbám směsicí slohů. V jeho kapli je rodinná hrobka Redernů z roku 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Tento náhrobek ze čtyř druhů mramoru je dílem vratislavického umělce nizozemského původu, Kryštofa Gerharda Heinricha z Amsterdamu. V ohradní zdi okolo kostela jsou umístěny výklenkové kapličky Křížové cesty.
  • Kostel Krista Spasitele náležející Církvi československé husitské
  • Pravoslavný kostel Sv. Maří Magdaleny
  • Dům purkmistra Zestermanna na náměstí
  • Morový sloup na památku obětí epidemií byl postaven v roce 1899
  • Frýdlantská rozhledna na Frýdlantském vrchu je 21 metrů vysoká rozhledna z pálených cihel a žulových bloků postavená v roce 1907.
  • Vila Adalberta Plumerta
  • na hřbitově se nacházejí vedle hrobů českých také německé, z nichž do některých se stále ještě pohřbívá. Některé z hrobů jsou až z počátku 19. století. Nachází se zde například hrobka mlynářské rodiny Siegmundů, jejíž součástí je cenná secesní reliéfní plastika.[p 1] U hřbitovní zdi poblíž vchodu jsou ale náhrobky ještě staršího data. Texty na nich však již nejsou čitelné. Na hřbitově odpočívají také francouzští, italští a polští zajatci, jež zde na následky věznění skonali během května roku 1945.[20]
  • Nad městem na Křížovém vrchu se nachází druhá frýdlantská Křížová cesta.

Osobnosti editovat

Partnerská města editovat

Partnerskými městy Frýdlantu jsou:

Galerie editovat

  •  
    Zámek
  •  
    Panorama města z Křížového vrchu
  •  
    Radnice
  •  
    Kostel Nalezení svatého Kříže
  •  
    Jedna z frýdlantských vodáren
  •  
    Lávka přes řeku Smědou (zničena při povodních v srpnu 2010)
  •  
    Ulice Míru
  •  
    Děkanská ulice
  •  
    Řeka Smědá, kostel Nalezení sv. Kříže a věž radnice
  •  
    Masarykovo náměstí s radnicí
  •  
    Masarykovo náměstí
  •  
    Kostel Nalezení sv. Kříže a věž radnice

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Nejstarším pohřbeným v této hrobce je Adolf Siegmund, majitel mlýna, který zemřel roku 1916.[20]

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Ilustrace Stanislav Valášek. 1. vyd. Praha: Academia, 1985. 451 s. Heslo Frýdlant, o. Liberec (MěstNV), s. 132. 
  5. ↑ VRABEC, Luboš. ZÁPLAVY: Frýdlantsko, nejhorší situace na Smědé a Řasnici. Liberecký Deník [online]. 2010-08-07 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Frýdlant zahájil obnovu historického náměstí, rekonstrukce vyjde na 40 miliónů. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-04-07 [cit. 2015-12-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b LÁNSKÝ, Tomáš. Frýdlantské náměstí ocenili architekti. Některé prvky přitom lidé kritizují. Deník [online]. 2013-03-06 [cit. 2015-12-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ BENEŠ, Tomáš. V sobotu se ve Frýdlantu slavnostně otevíralo nově zrekonstruované náměstí [online]. Liberec: Český rozhlas, 2011-09-26 [cit. 2015-12-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ GEBRIAN, Adam. Frýdlant a Mladá Boleslav [online]. Praha: Seznam.cz, 2015-12-17 [cit. 2015-12-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ BUŠKOVÁ, Daniela. Zloděje s kradeným zbožím dopadli strážníci v herně [online]. Frýdlant: Městský úřad, 2014-03-15, rev. 2014-03-18 [cit. 2014-03-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b ŠVECOVÁ, Jana; MALÁ, Eva. Ve Frýdlantě slouží pět nových strážníků městské policie [online]. Liberec: Český rozhlas, 2022-06-02 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ PAVLÍČKOVÁ, Jana. Výpomoc od Liberce končí, Frýdlant si hledá vlastní strážníky. iDNES.cz [online]. 2021-12-20 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ FREIWILLIGOVÁ, Blanka. Městská policie ve Frýdlantě bude po roce v plné sestavě. Doplní ji i asistenti. Deník [online]. 2022-12-20 [cit. 2023-04-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Frýdlantští vyzkouší od konce prázdnin městskou dopravu. Deník [online]. 2015-07-12 [cit. 2015-07-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ Frýdlant–Větrov–Dětřichov–Frýdlant, Údolí–Frýdlant. Liberec: Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje, 2023. 1 s. Dostupné online. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 25–26. 
  17. ↑ FREIWILLIG, Petr. Technické stavby Frýdlantska. Liberec: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904852-2-8. Kapitola Dopravní cesty a objekty, s. 19. 
  18. ↑ FROUZOVÁ, Kateřina. Vyjdete a najednou kolem vás nikdo není, říká muž z dětského domova. iDNES.cz [online]. 2016-07-22 [cit. 2016-07-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Toulavá kamera 1, str. 80, ISBN 80-7316-228-8
  20. ↑ a b FRAJEROVÁ, Blanka; KOVAŘÍK, Petr. Klíč k českým hřbitovům. Praha: Mladá fronta, 2013. 344 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Okres Liberec, s. 236. 
  21. ↑ Borová, Magdaléna, Liberec, Praha [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ PETRÁŠKOVÁ, Martina. Jan Budař pokřtí ve Frýdlantu svojí knížku. Deník [online]. 2013-10-24 [cit. 2019-10-28]. Dostupné online. 
  23. ↑ ČTK. Zemřel skokanský rekordman Antonín Hájek. Poslední měsíce byl pohřešován. iDNES.cz [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ MELANOVÁ, Miloslava. Publicistika na Frýdlantsku. In: ANDĚL, Rudolf, a kol. Frýdlantsko – Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor. Liberec: Nakladatelství 555, 2002. ISBN 80-86424-18-9. S. 102.
  25. ↑ JIRKA, Jan, a kol. Kdo byl kdo v české atletice. 2., přeprac. vyd. Praha: Olympia, 2004. 252 s. Dostupné online. ISBN 80-7033-864-4. Heslo Hladká Blanka, s. 51.  Archivováno 20. 1. 2024 na Wayback Machine.

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frýdlant&oldid=23819466“