Fortuna (planetka)
(19) Fortuna je jednou z největších planetek v hlavním pásu planetek. Složením se podobá trpasličí planetě (1) Ceres; má tmavý povrch pokrytý jednoduchými uhlíkatými látkami.
| Fortuna | |
|---|---|
| Identifikátory | |
| Typ | planetka |
| Označení | (19) Fortuna |
| Předběžné označení | A902 UG |
| Katalogové číslo | 19 |
| Objeveno | |
| Datum | 22. srpna 1852 |
| Místo | Londýn |
| Objevitel | John Russell Hind |
| Jméno po | Fortuna |
| Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Epocha | 2006-09-22 00:00:00,0 UTC 2454000,5 JD |
| Velká poloosa | 365 233 430 km 2,4414 au |
| Výstřednost | 0,1593 |
| Perihel | 307 044 100 km 2,0525 au |
| Afel | 423 432 070 km 2,8304 au |
| Perioda (oběžná doba) | 1393,352 d (3,8148 a) |
| Střední denní pohyb | 0,2584°/den |
| Sklon dráhy | |
| - k ekliptice | 1,5734° |
| Délka vzestupného uzlu | 211,3712° |
| Argument šířky perihelu | 181,9583° |
| Střední anomálie | 89.3523° |
| Průchod perihelem | 2005-10-11 03:57:07,4 UTC 2453654,6647 JD |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Absolutní hvězdná velikost | 7,13 |
| Rovníkový průměr | 220 (225×205±12) km |
| Hmotnost | ~ 1,2×1019 kg |
| Průměrná hustota | ~ 2,0 g/cm³ |
| Gravitační parametr | ~ 0,80 km³/s² |
| Gravitace na rovníku | ~ 0,066 m/s² (~ 6,7×10−3 G) |
| Úniková rychlost | ~ 120 km/s |
| Perioda rotace | 7,445 h d |
| Albedo | 0,028±0,001 |
| Spektrální třída | C (G) |
Historie editovat
Objevil ji J. R. Hind, a to 22. srpna 1852 na londýnské soukromé hvězdárně George Bishopa. Pojmenoval ji po Fortuně, římské bohyni štěstí.
Popis objektu editovat
Tato planetka patří na základě spektroskopických průzkumů do skupiny C, tedy uhlíkatých objektů a to do podskupiny G, neboť v infračervené oblasti byly zjištěny spektrální pásy, odpovídající chemickým vazbám C—H. Dá se z toho usoudit, že její povrch obsahuje značné množství tholinu, vznikajícího fotolýzou uhlovodíků působením jednak slunečního ultrafialového záření, tak korpuskulárního kosmického záření. Další spektrální pásy ukazují na přítomnost hydratovaných křemičitanů a oxidů železa. Zdá se být prokázané, že se její povrch nejvíce blíží složení chondritických meteoritů třídy CM. Někteří astronomové tuto planetku dokonce spolu s (1) Ceres považují za mateřské těleso uhlíkatých chonditů (např. meteoritu Murchison).
V roce 1993 uskutečnil Hubbleův vesmírný dalekohled první podrobná pozorování. Bylo zjištěno, že planetka má v průměru asi 0,2 úhlové vteřiny a téměř kulovitý tvar. Pátrání po jejích družicích bylo bezvýsledné.
Několika pozorovaných zákrytů hvězd bylo též použito k upřesnění velikosti tohoto tělesa.
Průzkum objektu editovat
Tato planetka dosud nebyla zblízka zkoumána žádnou pozemskou sondou. V 90. létech 20. stol. ruští vědci ve spolupráci s německými ji navrhovali jako jeden z možných cílů kosmické mise s cílem odběru vzorků hornin vzhledem k tomu, že se pohybuje ve vnitřní části hlavního pásu planetek a protože představuje zřejmě charakteristického zástupce třídy objektů s málo přeměněným materiálem z doby formování sluneční soustavy. Byla též na seznamu potenciálních cílů pozorování zblízka později zrušeného projektu sondy CRAF (Comet Rendezvous and Asteroid Fly-by).
Odkazy editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fortuna na Wikimedia Commons - (19) Fortuna na webu České astronomické společnosti
