Wikipedie

Formule E 2014/2015

(přesměrováno z Formule E 2014/15)

Sezóna 2014/15 závodů Formule E (oficiálním názvem 2014–15 FIA Formula E season) byla historicky první sezónou šampionátu Formule E pořádaného Mezinárodní automobilovou federací FIA, který je nejvyšším mistrovství v kategorii monopostů na elektrický pohon.

1. sezóna
mistrovství světa vozů Formule E
(2014/2015)
Mistr světa Nelson Piquet Jr.
Mistr světa Nelson Piquet Jr.
Obecné informace
Počet závodů11
Počet pilotů35
Počet týmů10
Pohár jezdců
PrvníBrazílie Nelson Piquet Jr.
(China Racing)
DruhýŠvýcarsko Sébastien Buemi
(Renault e.Dams)
TřetíBrazílie Lucas di Grassi
(Audi Sport ABT Schaeffler)
Pohár týmů
PrvníFrancie Renault e.Dams
Formule E
◄ 

Sezóna se skládala ze 11 závodů od 13. září 2014 do 28. června 2015, účastnilo se jí 10 týmů a 35 jezdců.[1]

Vítězem mezi jezdci se stal až v posledním závodě Brazilec Nelson Piquet Jr. se 144 body, který za sebou nechal o jediný bod Švýcara Sébastiena Buemiho a o dalších 10 bodů krajana Lucase di Grassiho. Mezi týmy získal s pohodlným náskokem historicky první titul tým e.dams-Renault.

Monopost editovat

 
Spark-Renault SRT 01E v barvách týmu Andretti.

Pro start nového šampionátu obdržely všechny týmy stejný monopost Spark-Renault SRT 01E. Vyrobila jej firma Spark Racing Technology dle návrhů designerů firmy Dallara. Elektrický motor dodal McLaren ze svého supersportu McLaren P1, bateriový systém vyvinuli v Williams Grand Prix Engineering a pětistupňovou převodovku ve firmě Hewland. Dodavatelem pneumatik byl Michelin.[2][3][4] Pro sezónu 2014/15 si FIA objednala 42 elektrických vozů.[5]

Týmy a jezdci editovat

Tým No. Jezdci Podniky Testovací jezdci
  Virgin Racing 2   Sam Bird Vše
3   Jaime Alguersuari 1–9
  Fabio Leimer 10–11
  Mahindra Racing 5   Karun Chandhok Vše
21   Bruno Senna Vše
  Dragon Racing 6   Oriol Servià 1–4
  Loïc Duval 5–11
7   Jérôme d'Ambrosio Vše
  e.dams Renault 8   Nicolas Prost Vše
9   Sébastien Buemi Vše
  Trulli GP 10   Jarno Trulli Vše
18
  Michela Cerruti 1–4
  Vitantonio Liuzzi 5–9
  Alex Fontana 10–11
  Audi Sport ABT 11   Lucas di Grassi Vše
66   Daniel Abt Vše
  Venturi Grand Prix 23   Nick Heidfeld Vše
30   Stéphane Sarrazin Vše
  Andretti Autosport 27   Franck Montagny 1–2   Matthew Brabham
  Jean-Éric Vergne 3–11
28   Charles Pic 1
  Matthew Brabham 2–3
  Marco Andretti 4
  Scott Speed 5–8
  Justin Wilson 9
 Simona de Silvestro 10–11
  Amlin Aguri 55   Takuma Sató 1   Fabio Leimer
  António Félix da Costa 2–9
  Sakon Jamamoto 10–11
77   Katherine Legge 1–2
  Salvador Durán 3–11
  China Racing 88   Tung Che-pin 1–2   Antonio García
  Antonio García 3, 9
  Charles Pic 5–8
  Oliver Turvey 10–11
99   Nelson Piquet Jr. Vše

Průběh sezóny editovat

Už první závod přinesl velké drama, když v poslední zatáčce posledního kola havaroval Nicolas Prost s Nickem Heidfeldem. Tento incident se stal ikonou první sezóny a i díky němu si pro historicky první výhru ve Formuli E dojel Brazilec Lucas di Grassi, hájící barvy týmu Audi Sport ABT. Ten si držel vedení v šampionátu jezdců až do Berlínské ePrix. Tam sice vyhrál, ale po závodě komisaři zjistili, že používal modifikované přední křídlo, tudíž byl diskvalifikován a celkové vedení převzal jeho krajan Nelson Piquet Jr. Další dva závody byly v režii trojice Piquet, Di Grassi a Buemi.

Poslední jmenovaný se titulu přiblížil nejvíc, když vyhrál první ze dvou závodů v Londýně a kvalifikoval se do posledního závodu na 6. místo. Jeho brazilští protivníci se kvůli zhoršujícím se podmínkám na trati nevešli ani do první desítky. Závod Švýcar kontroloval a i chvilku po pit stopech to vypadalo, že nakonec potřebnou pozici k titulu udrží. Jenže ještě totéž kolo udělal hodiny a předjel ho Burno Senna. Piquetovi se povedlo prokousat pořadím na osmou pozici. Ta mu zajišťovala titul, pokud by Buemi nepředjel pátého Sennu a málem se tak i nakonec v posledním kole závodu stalo, Senna však svoji pozici ubránil, a tak se stal Nelson Piquet Jr. prvním vítězem šampionátu Formule E.

Kalendář závodů editovat

 
ePrix Punta del Este 2014.

Sezóna obsahovala 11 závodů mezi zářím 2014 a červnem 2015. Původní kalendář, schválený v prosinci 2013, měl jen 10 závodů.[6] V dubnu 2014 vypadl závod v Rio de Janeiro, který již dříve nahradil závod v Hongkongu, a odsunul závody v Los Angeles na 4. dubna.[7] Dne 22. května 2014 se rozhodli zastupitelé Los Angeles, že závod uspořádají na 40 kilometrů vzdáleném modifikovaném okruhu v Long Beach.[8] Na původně plánovaných 10 závodů se kalendář opět rozrostl dne 3. února 2015, kdy byl oznámen závod v Moskvě s termínem 6. června.[9] 19. února 2015 byla pak ohlášena poslední změna, a to přidání jednoho závodu navíc v Londýně.[10]

Závod ePrix Země Trať Datum
1 EPrix Pekingu   Čína Beijing Olympic Green Circuit 13. září 2014
2 EPrix Putrajayi   Malajsie Putrajaya Street Circuit 22. listopadu 2014
3 ePrix Punta del Este   Uruguay Punta del Este Street Circuit 13. prosince 2014
4 ePrix Buenos Aires   Argentina Puerto Madero Street Circuit 10. ledna 2015
5 ePrix Miami   Spojené státy americké Biscayne Bay 14. března 2015
6 ePrix Long Beach   Spojené státy americké Long Beach Street Circuit 4. dubna 2015
7 ePrix Monaka   Monako Circuit de Monaco 9. května 2015
8 ePrix Berlína   Německo Tempelhof Airport Street Circuit 23. května 2015
9 ePrix Moskvy   Rusko Moscow Street Circuit 30. května 2015
10 ePrix Londýna závod 1   Spojené království Battersea Park Circuit 27. června 2015
11 ePrix Londýna závod 2 28. června 2015

Výsledky editovat

ePrix editovat

Závod ePrix Pole position Nejrychlejší kolo Vítězný jezdec Vítězný tým Výsledky
1   Peking   Nicolas Prost   Takuma Sató   Lucas di Grassi   Audi Sport ABT Výsledky
2   Putrajaya   Nicolas Prost [pozn. 1]   Jaime Alguersuari   Sam Bird   Virgin Racing Výsledky
3   Punta del Este   Jean-Éric Vergne   Daniel Abt   Sébastien Buemi   e.dams Renault Výsledky
4   Buenos Aires   Sébastien Buemi   Sam Bird   António Félix da Costa   Amlin Aguri Výsledky
5   Miami   Jean-Éric Vergne   Nelson Piquet Jr.   Nicolas Prost   e.dams Renault Výsledky
6   Long Beach   Daniel Abt [pozn. 2]   Nicolas Prost   Nelson Piquet Jr.   NEXTEV TCR Výsledky
7   Monako   Sébastien Buemi   Jean-Éric Vergne   Sébastien Buemi   e.dams Renault Výsledky
8   Berlín   Jarno Trulli   Nelson Piquet Jr.   Jérôme d'Ambrosio [pozn. 3]   Dragon Racing Výsledky
9   Moskva   Jean-Éric Vergne   Sébastien Buemi   Nelson Piquet Jr.   NEXTEV TCR Výsledky
10   Londýn   Sébastien Buemi   Lucas di Grassi   Sébastien Buemi   e.dams Renault Výsledky
11   Stéphane Sarrazin   Sam Bird   Sam Bird [pozn. 4]   Virgin Racing
Poznámky
  1. ↑ Nicolas Prost zajel nejrychlejší kolo v kvalifikaci a získal tak 3 body do pořadí jezdců, ale protože byl v předchozím závodě penalizován posunem o 10 míst na startovním roštu vzad za způsobení kolize s Nickem Heidfeldem, startoval až z 11. místa a na pole position stál Oriol Servià, druhý v kvalifikaci.[11] [12]
  2. ↑ Sébastien Buemi zajel nejrychlejší čas, ale všechny jeho výsledky byly anulovány kvůli překročení povoleného výkonu.
  3. ↑ Lucas di Grassi a tým Audi Sport Abt vyhráli závod, ale po něm byli diskvalifikováni, protože di Grassiho auto nesplňovalo technická pravidla.[13]
  4. ↑ Stéphane Sarrazin a tým Venturi vyhráli závod, ale po něm obdrželi trest přičtení 49 sekund k výslednému času za překročení maximálního povoleného výkonu.[14]

Pořadí jezdců editovat

Body se udělují dle uvedeného schématu prvním 10 jezdcům v každém závodě, dále jezdci na pole position a jezdci, který zajede nejrychlejší kolo závodu.

Pořadí v cíli  1.   2.   3.   4.   5.   6.   7.   8.   9.   10.  Pole position Nejrychlejší kolo
Body 25 18 15 12 10 8 6 4 2 1 3 2
Poř. Jezdec PEK
  		PUT
  		PDE
  		BUE
  		MIA
  		LBH
  		MCO
  		BER
  		MSC
  		LON
  		Body
1   Nelson Piquet Jr. 8 Ret 2 3 5 1F 3F 4F 1F 5F 7F 144
2   Sébastien Buemi Ret 3 1 Ret 13 4 1 2F 9F 1 5F 143
3   Lucas di Grassi 1F 2 3 Ret 9 3 2 DSQ 2F 4 6 133
4   Jérôme d'Ambrosio 6 5 8 14 4 6 5 1 11 2 2 113
5   Sam Bird 3 1 Ret 7 8 RetF 4 8 Ret 6 1 103
6   Nico Prost 12† 4 7 2 1 14 6 10 8 7 10 88
7   Jean-Éric Vergne 14†F 6F 18†F 2F RetF 7 4 3 16† 70
8   António Félix da Costa 8 Ret 1 6 7 9 11 7 51
9   Loïc Duval 7 9 Ret 3 15 8 3 42
10   Bruno Senna RetF 14†F 6 5F RetF 5 Ret 17 16 16 4 40
11   Daniel Abt 10 10 15 13† 3 15 Ret 14 5 Ret 11 32
12   Nick Heidfeld 13† DSQF 10F 8F 12 11 10 5 3 13 Ret 31
13   Jaime Alguersuari 11 9 5 4 11 8 Ret 12 13 30
14   Stéphane Sarrazin 9 12 Ret 10 Ret 10 7 6 14 10 15 22
15   Scott Speed 2 Ret 12 13 18
16   Franck Montagny 2 DSQ 18
17   Karun Chandhok 5 6 13 Ret 14 12 13 18 12 12 13 18
18   Charles Pic 4 17 16 8 15F 16
19   Oriol Servià 7 7 9 9 16
20   Jarno Trulli Ret 16 4 Ret 15 Ret 11 19† 18† 15 Ret 15
21   Salvador Durán 16F DSQ 10F Ret RetF 16 6 17 8 13
22   Oliver Turvey 9F 9F 4
23   Vitantonio Liuzzi 16 13 NC 9 17 2
24   Takuma Sató Ret 2
25   Justin Wilson 10 1
26   Tung Che-pin 16 11 11 0
27   Simona de Silvestro 11 12 0
28   Antonio García 11 19 0
29   Michela Cerruti 14 Ret 12 Ret 0
30   Marco Andretti 12 0
31   Matthew Brabham 13 Ret 0
32   Fabio Leimer 14 Ret 0
33   Alex Fontana Ret 14 0
34   Katherine Legge 15F 15F 0
35   Sakon Jamamoto RetF Ret 0
Poř. Jezdec PEK
  		PUT
  		PDE
  		BUE
  		MIA
  		LBH
  		MCO
  		BER
  		MSC
  		LON
  		Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

F – FanBoost

Pořadí týmů editovat

Poř. Tým No. PEK
  		PUT
  		PDE
  		BUE
  		MIA
  		LBH
  		MCO
  		BER
  		MSC
  		LON
  		Body
1   e.dams Renault 8 12† 4 7 2 1 14 6 10 8 7 10 232
9 Ret 3 1 Ret 13 4 1 2F 9F 1 5F
2   Dragon Racing 6 7 7 9 9 7 9 Ret 3 15 8 3 171
7 6 5 8 14 4 6 5 1 11 2 2
3   Audi Sport ABT 11 1F 2 3 Ret 9 3 2 DSQ 2F 4 6 165
66 10 10 15 13† 3 15 Ret 14 5 Ret 11
4   NEXTEV TCR 88 16 11 11 11 17 16 8 15F 19 9F 9F 152
99 8 Ret 2 3 5 1F 3F 4F 1F 5F 7F
5   Virgin Racing 2 3 1 Ret 7 8 RetF 4 8 Ret 6 1 133
3 11 9 5 4 11 8 Ret 12 13 14 Ret
6   Andretti Autosport 27 2 DSQ 14†F 6F 18†F 2F RetF 7 4 3 16† 119
28 4 13 Ret 12 2 Ret 12 13 10 11 12
7   Amlin Aguri 55 Ret 8 Ret 1 6 7 9 11 7 RetF Ret 66
77 15F 15F 16F DSQ 10F Ret RetF 16 6 17 8
8   Mahindra Racing 5 5 6 13 Ret 14 12 13 18 12 12 13 58
21 RetF 14†F 6 5F RetF 5 Ret 17 16 16 4
9   Venturi 23 13† DSQF 10F 8F 12 11 10 5 3 13 Ret 53
30 9 12 Ret 10 Ret 10 7 6 14 10 15
10   Trulli 10 Ret 16 4 Ret 15 Ret 11 19† 18† 15 Ret 17
18 14 Ret 12 Ret 16 13 NC 9 17 Ret 14
Poř. Tým No. PEK
  		PUT
  		PDE
  		BUE
  		MIA
  		LBH
  		MCO
  		BER
  		MSC
  		LON
  		Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá 		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy 		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
† Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡ Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

F – FanBoost

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014–15 Formula E season na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Motorsport stats Formula E [online]. motorsportstats.com, 28 June 2015 [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ Michelin confirmed as official tyre supplier for FIA Formula E Championship. Formula E Operations. FIA Formula E Championship, 28 March 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05. 
  3. ↑ Renault signs with Spark Racing Technology and Formula E Holdings as Technical Partner in the FIA Formula E Championship. Formula E Operations. FIA Formula E Championship, 15 May 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-12. 
  4. ↑ Williams partners with Spark Racing Technology to provide battery expertise for the FIA Formula E Championship. WilliamsF1.com. Williams F1, 11 June 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 October 2014. 
  5. ↑ Formula E buys 42 electric racers for 2014 circuit [online]. 18 November 2012. Dostupné online. 
  6. ↑ The final 2013 meeting of the FIA World Motor Sport Council (WMSC) took place today (4 December) in Paris, France.. fia.com. Fédération Internationale de l'Automobile, 4 December 2013. Dostupné online [cit. 4 December 2013]. 
  7. ↑ FIA confirms Formula E updates following World Motor Sport Council. FIA Formula E Championship. Formula E Operations, 11 April 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. ↑ Formula E to race at IndyCar and ex-F1 venue Long Beach. Autosport. Haymarket Publications, 22 May 2014. Dostupné online [cit. 22 May 2014]. 
  9. ↑ Formula E: Moscow ePrix puts series calendar back to 10 races. www.foxsports.com. FOXSports.com, 3 February 2015. Dostupné online [cit. 27 February 2015]. 
  10. ↑ WATKINS, Gary. Formula E London race to be a double-header in Battersea Park. Autosport. Haymarket Publications, 19 February 2015. Dostupné online [cit. 19 February 2015]. 
  11. ↑ VAN LEEUWEN, Andrew. Oriol Servia on pole, Nicolas Prost fastest. Autosport. Haymarket Publications, 22 November 2014. Dostupné online [cit. 28 December 2014]. 
  12. ↑ Nicolas Prost clinches pole position for the Putrajaya ePrix. FIA Formula E Championship. Formula E Operations, 22 November 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  13. ↑ Di Grassi excluded from DHL Berlin ePrix [online]. Formula E Holdings, 23 May 2015 [cit. 2016-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. 
  14. ↑ WATKINS, Gary. London Formula E: Nelson Piquet Jr wins title, Sam Bird wins race. Autosport. Haymarket Publications, 28 June 2015. Dostupné online [cit. 1 October 2016]. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Formule_E_2014/2015&oldid=23831574“