Florence Griffith-Joynerová

americká atletka, sprinterka na 100 a 200m, trojnásobná olympijská vítězka

Florence Griffith-Joynerová (21. prosince 1959 Los Angeles, Kalifornie21. září 1998 Mission Viejo, Kalifornie) byla americká atletka, sprinterka, trojnásobná olympijská vítězka a držitelka dosud platných světových rekordů v bězích na 100 m (10,49 s) a 200 metrů (21,34 s).[1] Ty jsou v platnosti již více než třicet let a v současnosti nejsou elitními sprinterkami obvykle přímo ohrožovány.[2] (česky)

Florence Griffith-Joynerová
Osobní informace
Narození21. prosince 1959
Los Angeles, Kalifornie
Úmrtí21. září 1998 (ve věku 38 let)
Mission Viejo, Kalifornie
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Výška170 cm
Hmotnost57 kg
ChoťAl Joyner
Kariéra
Disciplína100 m, 200 m, 400 m, 4x400 m, 4x100 m
Účasti na LOH1984, 1988
Účasti na MS1983, 1987
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro LOH 1984 Los Angeles běh na 200 m
zlato LOH 1988 Soul běh na 100 m
zlato LOH 1988 Soul běh na 200 m
zlato LOH 1988 Soul štafeta 4 × 100 m
stříbro LOH 1988 Soul štafeta 4 × 400 m
Mistrovství světa v atletice
stříbro MS 1987 Řím běh na 200 m
zlato MS 1987 Řím štafeta 4 × 100 m

V roce 1988 se "Flo-Jo" stala vítězkou ankety Atlet světa. Zemřela ve věku 38 let, když ve spánku utrpěla epileptický záchvat.[3]

Kariéra editovat

Talent u své dcery objevila její matka a přihlásila ji do atletického oddílu.[3] Po úspěších v žákovských a dorosteneckých kategoriích ji byla nabídnuta pozvánka do týmu kalifornské univerzity. Ze školy však musela pro nedostatek peněz odejít. Finanční podporu ji však nabídl její trenér Bob Kersee.[3]

Na prvním ročníku MS v atletice v roce 1983 v Helsinkách doběhla ve finále závodu na 200 metrů na 4. místě (22,46 s). O rok později na olympijských hrách v Los Angeles získala na stejné trati stříbrnou medaili (22,04 s), kde prohrála jen s krajankou Valerií Brisco-Hooksovou. Pro stříbro si doběhla rovněž na druhém světovém šampionátu v Římě v roce 1987, kde byla rychlejší jen východoněmecká sprinterka Silke Gladischová. Zlatou medaili poté vybojovala ve štafetovém běhu na 4 × 100 metrů.

Soul 1988 editovat

Největší úspěchy své kariéry zaznamenala v roce 1988 na letních olympijských hrách v jihokorejském Soulu, kde vybojovala tři zlaté (100 m, 200 m, 4 × 100 m) a jednu stříbrnou medaili (4 × 400 m).

V semifinále běhu na 200 metrů trať zvládla v čase 21,56 s, čímž o 15 setin sekundy překonala světový rekord, který tehdy držely Marita Kochová i Heike Drechslerová (obě dvě čas 21,71 s běžely shodně ve své kariéře dvakrát).[4][5] Ve finále dvoustovky Flo-Jo[6] vylepšila semifinálový výkon o dalších 18 setin a čas 21,34 s je dosud na prvním místě dlouhodobých tabulek.

Podezření z dopingu editovat

Její světové rekordy nadále vyvolávají otázky, zdali podezřele skvělých výkonů dosáhla bez podpůrných prostředků. Především první zmiňovaný rekord (100 m) představuje čas, k němuž se dnešní nejlepší sprinterky stále nedokážou přiblížit (časy nejlepších mají obvykle hodnotu mezi 10,70 – 11,00 s). Dosud nejblíže se dostala Jamajčanka Elaine Thompsonová-Herahová, která zaběhla stovku v čase 10,54 s.[7]

I proto a z dalších důvodů (velmi rychlé ukončení kariéry ještě v roce 1988) je tato atletka podezřívána z dřívějšího užívání dopingu.[8][9] Sama sportovkyně však vždy užívání jakýchkoliv podpůrných prostředků popírala a svoji výkonnost zdůvodňovala tvrdou prací a zdravým životním stylem.[3]

Zajímavosti editovat

Florence Griffithová-Joynerová je také nejrychlejší ženou historie, a to i podle změřené maximální rychlosti běhu.[10] Na olympijských hrách v Soulu běžela jeden desetimetrový úsek za 0,91 sekundy, což odpovídá rychlosti 10,99 m/s = 39,56 km/h.[11][12]

Osobní rekordy editovat

Dráha

Osobní život editovat

Pocházela z jedenácti dětí.[3] Jejím manželem byl někdejší americký atlet, olympijský vítěz v trojskoku z roku 1984 Al Joyner. Její švagrovou byla jeho mladší sestra Jackie Joynerová-Kerseeová, olympijská vítězka v sedmiboji a ve skoku dalekém.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Video světového rekordu na 100 m
  2. SOCHA, Vladimír. Velká výročí atletických světových rekordů. OSEL [online]. Osel, 2018-06-21 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  3. a b c d e CHARVÁT, Martin; KADEŘÁBEK, Petr. Rekordmanka Flo Jo, sprinterka bez dopingu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2010-05-22 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  4. World Records Progression - 200 m (Women)
  5. European Records Progression - 200 m (Women)
  6. ČTK. Nikoho jsem neznevažoval, vzkázal Bolt šéfovi MOV. Sport.cz [online]. Borgis, 2008-08-28 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  7. Fantastičtí Jeterová a Gay, úspěšný návrat Liu Xianga. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10. 
  8. VRTIŠKA, Ondřej. Nandají to ženy mužům?. Ábíčko.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2004-12-07 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  9. Běh na 100 metrů[nedostupný zdroj]
  10. http://www.espn.com/classic/biography/s/Griffith_Joyner_Florence.html
  11. https://dinosaurusblog.com/2008/08/31/718667-jak-je-to-s-nejvyssi-rychlosti-cloveka/
  12. SOCHA, Vladimír. Vývoj rychlosti lidského sprintu. OSEL [online]. Osel, 20. července 2018. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy editovat