Wikipedie

Finanční vládní výbor

Finanční vládní výbor san-s’[1] (čínsky pchin-jinem Sānsī, znaky 三司; česky „tři odbory“) nebo finanční výbor san-s’[2] či ústřední finanční komise[3] byl v Číně od počátku 10. století do 80. let 11. století jeden z ústředních úřadů státní správy. Řídil výběr daní, evidenci daňových poplatníků, dozíral nad výrobou a distribucí strategických surovin (soli a rud). Vznikl sjednocením několika samostatných finančních a hospodářských úřadů počátkem období pěti dynastií, v říši Pozdní Liang (907–923). Převzala jej i administrativa říše Sung založené roku 960. Zanikl při všeobecné reorganizaci ústředních úřadů počátkem 80. let 11. století, jeho kompetence převzalo ministerstvo daní.

Historie editovat

Finanční vládní výbor san-s’ řídil daňové, finanční a hospodářské záležitosti čínských států v 10. – 11. století. Vznikl po pádu říše Tchang, když při reorganizaci administrativy v říši Pozdní Liang (907–923) dostalo společné vedení několik úřadů zabývajících se daněmi, financemi a průmyslem.[4] Zanikl začátkem 80. let 11. století, když sungský císař Šen-cung pod heslem „nápravy úředních titulů“ vrátil pravomoci a odpovědnost úřadům tchangského systému, především šesti ministerstvům. Kompetence finančního výboru san-s’ přešly na ministerstvo daní chu-pu, konkrétně na jeho levé oddělení cuo-cchao.[5]

V sungské době finanční vládní výbor san-s’ vedl zpravidla (v letech 960–982, 993 a 1003–1082)[6] ředitel san-s’-š’ (三司使) a zástupce fu-š’ (副使).[1] V letech 982–983 stáli v jeho čele spoluředitelé tchung san-s’-š’; v letech 983–993 a 995–1003 tři odbory výboru fungovaly samostatně, každý pod svým vlastním vedoucím; v letech 993–995 stáli v čele výboru ředitelé účtů jou-ťi š’, cuo-ťi š’ a cung-ťi š’.[6] S výjimkou období vlády prvních dvou císařů bylo v sungské administrativě místo v čele tří odborů vyhrazeno zkušeným odborníkům, kteří se nemalou část (v průměru třetinu) své kariéry specializovali na ekonomiku a finance.[6]

Vedoucí představitelé výboru nebyli členy císařské rady. Nicméně nezřídka byli povyšováni na místo zástupce správce vojenského výboru šu-mi-jüan a zástupce vedoucího nebo i vedoucího císařského sekretariátu čung-šu men-sia. V důsledku toho po tři čtvrtiny období 960–1082 byl v císařské radě finanční odborník.[7][pozn. 1] Výbor san-s’ sice byl nezávislý na císařském sekretariátu, nicméně nejmocnější členové císařské rady (caj-siangové) si dokázali neformálně podřídit jak finanční, tak i vojenský výbor.[8][9]

Skládal se ze tří odborů, v pořadí podle významu,[10] odboru soli a rud jen-tchie-s’ (鹽鐵司), odboru financí tu-č’-s’ (度支司) a odboru daní chu-pu-s’ (戶部司).[pozn. 2]

Odbor soli a rud jen-tchie-s’ (鹽鐵司) zodpovídal za těžbu a zpracování soli, čaje a kovů, včetně výroby zbraní a jiného vojenského materiálu a též za dohled nad vodními cestami a obchodem.[3][11]

Odbor financí tu-č’-s’ (度支司) odpovídal za správu státních příjmů a výdajů, peněžních i naturálních.[1] Dělil se na osm sekcí.[12] Podléhaly mu také námořní obchodní úřady š’-po tchi-ťü s’ (市舶提擧司) ustavené ve vybraných přístavech k výběru cla a odkupu zboží dováženého do země.[13]

Odbor daní chu-pu-s’ (戶部司) dozíral na sčítání lidu a výběr daní.[1][14]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Z 85 vedoucích predstavitelů tří odborů v letech 960–1082 jich 34 do císařské rady postoupilo později, když byli povýšeni na zástupce správce vojenského výboru šu-mi-jüan či zástupce vedoucího císařského sekretariátu čung-šu men-sia, 12 z nich stanulo v čele sekretariátu.[7]
  2. ↑ V Palát, Průšek Středověká Čína : Společnost a zvyky v době dynastií Sung a Jüan nazývány úřad pro sůl a železo; pro fondy; pro census.[3]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d XU, Shu’an; OLIVOVÁ, Lucie. Vývoj správního systému v Číně. Praha: Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5. S. 56. [Dále jen Xu, Olivová]. 
  2. ↑ HRDLIČKOVÁ, Věna; HRDLIČKA, Zdeněk. Čína císaře Šen-cunga. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1992. 266 s. (Obrazy ze života doby). ISBN 80-204-0083-4. S. 44. 
  3. ↑ a b c PALÁT, Augustin; PRŮŠEK, Jaroslav. Středověká Čína : Společnost a zvyky v době dynastií Sung a Jüan. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2001. 376 s. ISBN 80-85905-39-6. S. 294. [Dále jen Palát, Průšek]. 
  4. ↑ THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge – a universal guide for China studies [online]. 2000 a násl. [cit. 2013-05-16]. Kapitola Chinese History - Five Dynasties and Ten States government and administration. [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SMITH, Paul Jakov. Shen-tsung’s Reign and the New Policies of Wang An-shih, 1067–1085. In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. [Dále jen Smith]. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 347–483, na s. 459. (anglicky)
  6. ↑ a b c HARTWELL, Robert M. Financial Expertise, Examinations, and the Formulation of Economic Policy in Northern Sung China. The Journal of Asian Studies. Únor 1971, roč. 30, čís. 2, s. 281–314, na s. 286. [Dále jen Hartwell]. Dostupné online. ISSN 0021-9118. (anglicky) 
  7. ↑ a b Hartwell, s. 293.
  8. ↑ LAU, Nap-Yin; HUANG, K’uan-chung. Founding and Consolidation of the Sung Dynasty under T’ai-tsu (960–976), T’ai-tsung (976–997), and Chen-tsung (997–1022). In: TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov. The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Sung China And Its Precursors, 907–1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. [Dále jen Lau, Huang]. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. S. 206–278, na s. 239. (anglicky)
  9. ↑ Theobald. [cit. 2013-05-16]. Kapitola Chinese History - Song Dynasty 明朝 (1368-1644) government and administration. 
  10. ↑ Hartwell, s. 287.
  11. ↑ HUCKER, Charles O. A Dictionary of Official Titles in Imperial China. Stanford: Stanford University Press, 1985. ISBN 0-8047-1193-3. S. 580. (anglicky) [Dále jen Hucker]. 
  12. ↑ Hucker (1985), s. 538.
  13. ↑ Hucker (1985), s. 428.
  14. ↑ Hucker (1985), s. 259.

Literatura editovat

  • HUCKER, Charles O. A Dictionary of Official Titles in Imperial China. Stanford, California: Stanford University Press, 1985. 676 s. ISBN 0-8047-1193-3. 
  • HARTWELL, Robert M. Financial Expertise, Examinations, and the Formulation of Economic Policy in Northern Sung China. The Journal of Asian Studies. Únor 1971, roč. 30, čís. 2, s. 281–314. Dostupné online. ISSN 0021-9118. (anglicky) 
  • XU, Shu’an; OLIVOVÁ, Lucie. Vývoj správního systému v Číně. Praha: Karolinum, 2000. 110 s. ISBN 80-246-0093-5. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Finanční_vládní_výbor&oldid=20617989“