Fenakit (Nordenskjöld, 1833), chemický vzorec Be2SiO4, je klencový minerál. Název je odvozen z řeckého phenakos = lhář, protože jeho bezbarvá varieta se snadno zamění za křemen.

Fenakit
Fenakit
Fenakit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecBe2SiO4
Identifikace
Barvabezbarvý, žlutý ...
Vzhled krystaluromboedr
Soustavaklencová
Tvrdost7,5 – 8
Leskskelný
Štěpnostnedokonalá
Index lomunω = 1,650 – 1,656
nε = 1,667 – 1,670
Vrypbílý
Hustota2,96 – 3 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv kyselinách nerozpustný

Původ editovat

V žulových pegmatitech, také hydrotermální původ a v žílách alpského typu.

Morfologie editovat

Krystaly romboedrické, hojnoploché, buď tlustěji až štíhle sloupcovité a zakončené jedním nebo více klenci. Také krystaly čočkovité (u uralských fenakitů) nebo s nízkými klenci (jako u brazilských), často silně rýhované. Méně často krystaly až jehlicovité, do 20 cm délky. Zrnité a radiálně paprsčité agregáty. Penetrační dvojčata vzniklá rotací podle [0001].

Vlastnosti editovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5 – 8, křehký, hustota 2,96 – 3 g/cm³, štěpnost zřetelná podle {1120}, špatná podle {1011}, lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, žlutá, narůžovělá, růžová, může být i skvrnitý. Lesk skelný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Be 6,37 %, Si 25,51 %, O 58,12 %, obsahuje malé příměsi hořčíku, vápníku, hliníku a sodíku. V kyselinách nerozpustný, před dmuchavkou se netaví.

Podobné minerály editovat

Parageneze editovat

Využití editovat

Někdy jako ruda Be, jako drahý kámen v klenotnictví — fasetové brusy, kabošony.

Naleziště editovat

Řídce se vyskytující minerál.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • Dana, E.S. (1892) Dana's system of mineralogy, (6th edition), 462–463
  • American Mineralogist (1978): 63: 664
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat