Felix Zbořil

Felix Zbořil
Felix Zbořil
Narození	9. ledna 1916; Bystřice pod Hostýnem nebo Rychlov
Úmrtí	11. července 1991 (ve věku 75 let); Brno
Národnost	Češi
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Felix Zbořil (9. ledna 1916 v Rychlově – 11. července 1991) byl český voják, odbojář a politický vězeň komunistického režimu, který za druhé světové války bojoval mimo jiné jako stíhací pilot v řadách 313. stíhací perutě RAF.

Životopis editovat

První republika editovat

Po absolvování Reálného gymnázia v Holešově nastoupil do školy důstojníků v záloze v Josefově. Po jejím ukončení v říjnu 1935 působil od ledna 1936 jako pátrač-dělovod u dělostřeleckého oddílu č. 84 ve Vranově nad Topľou v hodnosti četaře aspiranta. Zde byl až do října 1936, kdy přešel do Vojenské akademie v Hranicích, kterou ukončil v srpnu 1937.Poté byl zařazen do aplikačního kursu v Prostějově až do září 1938.

Od září 1938 do března 1939 byl zástupcem velitele letky u 2. leteckého pluku v Olomouci. Po okupaci v březnu 1939 je nucen odejít z armády a zde se začíná jeho historie jako vojáka Čs. zahraniční armády.

Polsko editovat

Přechod do Polska zorganizoval Felix Zbořil 29. května 1939 za pomocí učitele Cyrila Macha. Po úspěšném přechodu hranice přišli do sběrného tábora v Krakově. Odtud 16. června odjíždí se skupinou 44 čs. letců do Gdyně. 17. června se naloďuje na zaoceánský parník Sobieski. Přes Skagerrak a Kattegat doplul 20. června do Doveru, kde se vylodil senátor Beneš s chotí. Odtud vyplouvá loď do Boulogne-sur-Mer, kam dopluli ještě toho samého dne ve 14.00 hodin.

Francie editovat

21. června 1939 odjíždí letecká skupina do Paříže a později odpoledne je autokary převezena do kasáren v Balard. 7. srpna odjíždí skupina čs. letců do Marseille, kde vstupují do Cizinecké legie s podmínkou, že v případě vstupu Francie do války budou přeřazeni k francouzskému letectvu. Jednalo se Fejfara, Mrázka, Zimpricha, Nezbedu, Janoucha, Hochmála, Šikla, Čermáka, Venciho a Zbořila. Po vstupu Francie do války je Felix Zbořil přeřazen k francouzskému letectvu, kde sloužil v různých posádkách vlastně až do doby, kdy Francie podepsala s Německem příměří.

Anglie editovat

18. června 1940 byl Felix Zbořil i s dalšími letci přesunut z Bordeaux polskou uhelnou lodí Robur III do Anglie.

Zde absolvoval stíhací kurz v Sutton Bridge. 21. května 1941 hlásil příchod k 313. stíhací peruti RAF, která byla umístěna v Cattericku. Byl určen jako pobočník velitele. Zde byl však pouze do 20. července 1941, protože u něj propukla v plné míře jaterní choroba, jíž se nakazil při svém pobytu u cizinecké legie v Africe. Po léčení byl předán k náhradnímu tělesu čs. vojska v Leamington-Spa. Zde byl později zařazen do 1. pěšího praporu v různých funkcích.

15. srpna 1944 byl npor. let. Felix Zbořil uvolněn ze svazku Ministerstva národní obrany pro Ministerstvo zahraničních věcí, kde byl určen k vyškolení v kurzu BBC pro obsluhu rozhlasových vysílačů, které měly být po osvobození umístěny na československém území v případě, že stávající rozhlasové zařízení by bylo zničeno německými vojsky.

Československo editovat

V lednu 1945 odjíždí Felix Zbořil s československou vládní delegací přes Port Said, Persii, Bagdád, Teherán, Baku, Rostov, Charkov a Kyjev do Košic. Zde byl do května 1945, poté byl přeřazen k Ministerstvu informací.

V Praze byl již 27. května 1945, v Ministerstvu informací do listopadu 1945, kdy byl uvolněn. Přešel do armádního rozhlasu, kde byl vedoucím armádní redakce až do ledna 1949. Tehdy byl přemístěn k voj. leteckému skladu 1 v Praze jako velitel pomocné letky, ale to jen do února 1949. Výborem MNO byl dán na dovolenou, později do výslužby. Poté byl podobně jako mnoho jiných letců z RAF vyřazen z armády. Potom se snažil najít jakoukoliv práci, o čemž svědčí následující přehled:

Květen 1949 – únor 1950: tiskový referent v n. p. Sklo a porcelán
Únor 1950 – „šestiměsíční brigáda“ na Kladně Září
Říjen 1950 – vězněn ve věznici na Pankráci
2. října 1951 – „brigáda“ v huti na Kladně
Červenec 1954 až červenec 1955 – uranové doly Jáchymov.

Odkazy editovat

Literatura editovat

Fejfar, St., 1970: Deník stihače. Kruh, Hradec Králové
Duda. M., 1994: Velitel stíhacího letectva. Naše vojsko, Praha
Air Vice – Marshala K. Janouška, inspektora čs. letectva ze dne 4. července 1941 pod č.j. 755.dův./41
dopis Jana Masaryka; Listiny související s účasti F. Zbořila ve vládni misi na Slovensko v r. 1945
VHA, Praha, fond: Čs.Vj. – Francie
VHA, Praha, fond: Čs. L. – Velká Británie
Archív evidencie vojenských osob – Trnava
Ministry of Defence – Londýn