Fasciola gigantica (Cobbold, 1856) je motolice z čeledi Fasciolidae parazitující v játrech přežvýkavců v subtropických a tropických oblastech Asie a Afriky. Onemocnění, které tento druh společně s motolicí jaterní (Fasciola hepatica) způsobuje, se označuje jako fasciolóza. Vývojový cyklus probíhá přes mezihostitele – vodní plž z čeledi Lymnaeidae.[1]

Jak číst taxoboxFasciola gigantica
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenploštěnci (Platyhelminthes)
PodkmenNeodermata
Třídamotolice (Trematoda)
ŘádEchinostomida
ČeleďFasciolidae
RodFasciola
Binomické jméno
Fasciola gigantica
Cobbold, 1856
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morfologie editovat

Dospělí jedinci F. gigantica měří 30–75 mm, tělo je listovitého tvaru. Kraniální kónus není tak výrazný jako u F. hepatica. Vajíčka jsou o velikosti 190×100 μm.[2]

Vývojový cyklus a mezihostitel editovat

Podrobnější informace naleznete v článku motolice jaterní.

Vývojový cyklus F. gigantica je obdobný jako u motolice jaterní, s výjimkou délky vývojových fází a druhu mezihostitele. Jako mezihostitelé F. gigantica figurují vodní plži patřící k jednomu druhu ve více geografických rasách: Lymnaea auricularia sensu lato. V Indii, Bangladéši, Pákistánu je to poddruh L. auricularia rufescens, zatímco v Africe je mezihostitelem L. auricularia natalensis. V jihovýchodní Asii je vnímavý plž L. auricularia rubiginosa.[1] Jednotlivé vývojové fáze F. gigantica trvají déle než je tomu u motolice jaterní.[2]

Definitivní hostitel editovat

Hlavním definitivním hostitelem je skot a vodní (domestikovaný) buvol. Z dalších zvířat může motolice napadat ovce, kozy a osly. V Africe byla F. gigantica diagnostikována u celkem 16 volně žijících druhů přežvýkavců. Výjimkou nejsou ani infekce člověka (Egypt, Čína).[1]

Reference editovat

  1. a b c Spithill, T.W., Smooker, P.M., Copeman, D.B. 1999. Fasciola gigantica: epidemiology, control, immunology and molecular biology. In: Dalton, J.P. (Ed.), Fasciolosis. CAB International Publishing, Wallingford, pp. 465–525.
  2. a b JURÁŠEK, V.; DUBINSKÝ, P. Veterinárna parazitológia. Bratislava: Príroda, 1993. 382 s. ISBN 80-07-00603-6. 

Externí odkazy editovat