Faliština
italický jazyk
Faliština je jeden ze tří nejlépe doložených územních dialektů latiny,[1] kterým se mluvilo kolem města Falerií severně od Říma. Dochovalo se z ní zhruba 350 nápisů, pocházejících převážně z náhrobků a vesměs velmi krátkých. Nápisy pocházejí z období od přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem do poloviny 2. století před naším letopočtem. Pro zápis sloužila zvláštní faliská abeceda, používala se však též abeceda latinská a etruské písmo. S latinou města Říma se faliština vesměs shoduje v morfologii a slovní zásobě, největší rozdíly jsou v hláskosloví.
| faliština | |
|---|---|
| Počet mluvčích | 0 |
| Písmo | Etruscan alphabet, Faliscan alphabet a latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | xfa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příklady editovat
Číslovky editovat
| Falisky | Česky |
| duom, du | dva |
| tis | tři |
| cuicue | pět |
| zex | šest |
| zepten | sedm |
| octu | osm |
| neuen | devět |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Gabriel C. L. M. Bakkum: The Latin Dialect of the Ager Faliscus — 150 Years of Scholarship Part I, Amsterdam 2009, s. 1.
Literatura editovat
- Gabriel C. L. M. Bakkum: The Latin Dialect of the Ager Faliscus — 150 Years of Scholarship, Amsterdam 2009.
