Fair trade

sociální hnutí a tržní přístup

Fair trade (česky též spravedlivý obchod či férový obchod) je organizované sociální hnutí a tržní přístup, který usiluje o pomoc producentům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky a propagaci udržitelnosti. Hnutí prosazuje platbu „spravedlivých cen“ za produkty, stejně jako dodržování sociálních a environmentálních standardů při produkci široké škály komodit. Zaměřuje se zejména na export z rozvojových do rozvinutých zemí světa. Sedm nejprodávanějších fairtradových produktů tvoří banány, kakao, káva, bavlna, cukr, čaj a květiny.[1]

Logo ochranné známky Fair Trade

Dlouhodobým cílem hnutí je pomoci marginalizovaným producentům a zaměstnancům dosáhnout větší ekonomické soběstačnosti a stability. Mezi další cíle patří dosažení jejich silnější pozice v příslušných producentských organizacích a prosazení spravedlivějšího systému světového obchodu.

V roce 2019 dosáhly tržby za certifikované fairtradové produkty celosvětově přibližně 2 mld. EUR, což činí 27% nárůst proti předchozímu roku.[1] Toto číslo představuje nepatrný podíl z celkového objemu obchodu s fyzickými produkty. V roce 2011 bylo v systému zapojeno 1,2 mil. farmářů a pracovníků farem.[1] V Evropě se stále silněji prosazuje politika prosazování fairtradových požadavků do veřejných zakázek, tzv. Fair trade public procurement.

Definice fair trade editovat

Nejrozšířenější definice fair trade byla vytvořena FINE (viz mezinárodní asociace):

„Fair trade je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a úctě, jehož cílem je větší spravedlnost v mezinárodním obchodě. Přispívá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší obchodní podmínky a chrání práva drobných výrobců a pěstitelů – především v rozvojových zemích. Organizace Fair trade (podporované spotřebiteli) aktivně podporují výrobce i osvětu a prosazují změny v pravidlech a ve způsobech konvenčního mezinárodního obchodu.“

Hlavní cíle fair trade editovat

 
Pěstitelé fairtradového merlíku čilského
  • Zlepšit životní podmínky znevýhodněných výrobců zlepšením jejich přístupu na trh, posílením organizací výrobců, poskytnutím spravedlivých cen za výrobky a zajištěním kontinuity obchodních vztahů.
  • Rozvíjet příležitosti pro znevýhodněné výrobce, zvláště ženy a domorodé obyvatele, a chránit děti před zneužíváním v procesu výroby.
  • Zvyšovat informovanost spotřebitelů o negativním vlivu mezinárodního obchodu na výrobce, tak aby svou kupní sílu mohli využívat pozitivním způsobem.
  • Dávat příklad obchodního partnerství skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost.
  • Přispívat ke kampaním za změnu pravidel konvenčního mezinárodního obchodu.
  • Chránit lidská práva podporou rozvoje sociální spravedlnosti, environmentálně přijatelného chování a ekonomického zabezpečení.

Vznik a vývoj fair trade ve světě editovat

Historie fair trade začíná po druhé světové válce, kdy britská charitativní organizace Oxfam a některé další organizace začaly dovážet výrobky ze svých rozvojových a humanitárních projektů. První specializovaný obchůdek fair trade vznikl v roce 1959 v Nizozemí.

Koncem 80. let začaly výrobky s označením fair trade pronikat i do běžných obchodů, nejen do specializovaných obchůdků a kanceláří humanitárních, rozvojových, církevních a ekologických organizací. Bylo proto třeba vytvořit jasnou záruku, symbol, který by spotřebitelům garantoval skutečně férový původ výrobku. Proto začaly vznikat certifikační organizace. První z nich byl holandský Max Havelaar, postupně následovaly další iniciativy.

V současné době (rok 2006) existuje v Evropě kolem 3000 Fair trade obchůdků[zdroj⁠?], kromě toho lze některé výrobky Fair trade najít i v 43 000 supermarketech. Celkový maloobchodní obrat prodeje výrobků Fair trade přesahuje 1 miliardu €. Kolem 70 procent tvoří potraviny (nejvíce káva, dále kakao, banány, čaj), zbytek připadá na řemeslné výrobky. Káva z produkce Fair trade zaujímá na evropském kávovém trhu 2–3 procenta; největší tržní podíl dosahují banány ve Švýcarsku – kolem 50 procent.

Fairtradové obchůdky jsou v současné době k nalezení ve všech starých členských zemích EU, Švýcarsku, Norsku, Japonsku, USA, Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, zájem o Fair trade začíná být i v nových členských zemích (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Estonsko) či například v Srbsku.[zdroj⁠?] Zajímavou novinkou je vznik fairtradových obchodů přímo v zemích výrobců (Indie, Thajsko, Chile, Brazílie, Argentina, Mexiko).[zdroj⁠?]

Mezinárodní asociace ve fair trade editovat

Fair trade má výrazný mezinárodní rozměr. Důležité jsou proto následující zastřešující organizace, které umožňují komunikaci mezi organizacemi fair trade i prezentaci fair trade navenek:

  • WFTO (World Fair Trade Organization); do jara 2009 IFAT (International Fair Trade Association) – sdružení výrobců, dovozců i prodejců, spojující všechny články řetězce Fair trade z celého světa. Poskytuje svým členům známku, která potvrzuje, že se jedná o skutečné organizace Fair trade (FTO). IFAT má asi 260 členů z 59 zemí.
  • FLO (Fairtrade Labelling Organizations International) – sdružení 19 národních iniciativ. Vytváří standardy pro certifikaci výrobků ochrannou známkou FAIRTRADE a spravuje registr certifikovaných výrobců.
  • EFTA (European Fair Trade Association) – sdružení 11 největších evropských dovozců fair trade (německá Gepa, italské CTM Altromercato, britský Traidcraft, švýcarské Claro, nizozemská Fair Trade Organisatie, belgičtí Oxfam Wereldwinkels a Magasins du Monde Oxfam, francouzský SolidarMonde, rakouská EZA, španělští IDEAS a Intermon Oxfam.

Ochranná známka Fairtrade editovat

Zastřešující certifikační organizace vznikla v roce 1997. Fairtrade Labelling Organisations International (FLO) se sídlem v německém Bonnu sdružuje 19 národních iniciativ. Snahy o zavedení jednotné známky a o vznik národní iniciativy v současnosti probíhají i v dalších zemích.

FLO koordinuje certifikaci výrobků, stanovuje standardy pro jednotlivé produkty a koordinuje monitoring dodržování standardů v zemích producentů. Spravuje také registr producentských organizací, kterých v současnosti eviduje kolem 870 z 58 zemí. Kromě toho se věnuje i propagaci jednotné známky Fair trade.

FLO Cert uděluje ochrannou známku FAIRTRADE výrobkům, které splňují kritéria FLO. Provádí inspekční kontroly u výrobců.

Zboží, které nese označení fairtrade editovat

Sortiment výrobků ze Spravedlivého obchodu zahrnuje fairtradovou kávu, čaj, kakao, čokoládu a další cukrovinky, třtinový cukr, banány, sušené ovoce, ořechy, ovocné šťávy, med, rýži, žvýkačky a další potraviny. Významnou součástí nabídky fair trade, která však nenese ochrannou známku Fairtrade, jsou umělecké a řemeslné výrobky – keramika, sklo, textil, šperky, hudební nástroje, hračky, doplňky do domácnosti, koberce a mnoho dalších.

Cena výrobků fair trade bývá obvykle o něco vyšší než u běžného zboží, ale spotřebitel ví, že platí nejen za spravedlivé a ekologicky šetrnější výrobní podmínky, ale i za velmi dobrou kvalitu. U kvalitních káv, sypaných čajů nebo například čokolád ze Spravedlivého obchodu jsou proto ceny mnohdy ve srovnání s obdobně kvalitními výrobky z konvenčního obchodu rovnocenné.

Rozvoj konceptu fair trade v Česku editovat

Podobně jako v řadě evropských zemí se i v Česku začíná mezi příznivci alternativních způsobů obchodování prosazovat myšlenka spravedlivého obchodu. Ačkoliv se rozsah českého hnutí zatím nedá srovnávat se státy jako Švýcarsko nebo Nizozemí, které jsou v tomto ohledu skutečnými velmocemi, dá se říci, že český fair trade si postupně hledá své místo na slunci. V roce 2012 dosáhl obrat 92 miliónů korun.[2]

K roku 2013 v Česku působilo šest fair trade organizací, které jsou sdruženy v organizaci Fairtrade Česká republika.[3] V roce 2004 vznikla Asociace pro Fair Trade (od roku 2012 Fairtrade Česká republika), sdružující většinu organizací, které se zabývají Fair trade v Česku. Asociace pro fair trade je navíc smluvním zástupcem FLO pro Česko a zabývá se kontrolou a propagací známky Fairtrade.

V roce 2011 byla v Česku zahájena kampaň fairtradových měst a fairtradových škol.

Kritika Fair trade editovat

Kontrola ceny a certifikace fair trade končí u finálního zpracovatele či vlastníka licence, následní obchodníci již kontrole nepodléhají. Výrobky proto mohou být předražené. Vedle kritiky na vysokou cenu se někdy objevují také úvahy o tom, zda je fair trade skutečně ekonomicky vhodným nástrojem na pomoc třetímu světu.

V zahraničí, kde už Fair trade dosáhlo značné popularity a procento podílu na trhu roste (zatím nicméně dosahuje 0,01 % podílu na celosvětovém trhu), je možné nalézt výrobky Fair trade i ve velkých obchodních řetězcích (TESCO, Carrefour, Sainsburry). Vyskytly se ale případy, kdy řetězce využívají toho, že lidé jsou ochotni kupovat výrobky Fair trade i za vyšší cenu, a toto zboží předražují – např. v Anglii byl zaznamenán čtyřnásobný rozdíl mezi běžnými banány z Dominikánské republiky a banány s označením Fair trade z Dominikánské republiky v řetězci Sainsburry (£ 2,74 za libru (0,454 kg) oproti 70 pencím za libru). Podle odhadů platil řetězec Sainsburry prostředníkům zhruba £ 1,40 za kilogram, tedy vydělával na každém kilogramu banánů 4 libry. Koneční producenti podle FLO dostávají za každý kilogram nasbíraných banánů asi 32 pencí.[4]

Jiné kritické hlasy polemizují s hypotetickým stavem, kdy by spravedlivě obchodované výrobky na trhu převážily. Například stálá cena zaručená pěstitelům kávy by pak vedla ke zhroucení trhu, protože by neodpovídala tržní hodnotě kávy.[5]

Zajímavosti editovat

Pravděpodobně první automat s pouze fairtradovými výrobky byl v Česku umístěn v říjnu 2013 na České zemědělské univerzitě.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fair trade na anglické Wikipedii.

  1. a b c https://organic-market.info/news-in-brief-and-reports-article/fairtrade-products-increase.html [online article]. Organic-market.info, rev. 2020-5-14 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Fairtrade Česko a Slovensko | Obrázky a grafy. www.fairtrade-cesko.cz [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. 
  3. Fairtrade Česko a Slovensko | Úvodní stránka. www.fairtrade-cesko.cz [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné online. 
  4. JOURNAL, Steve Stecklow and Erin WhiteStaff Reporters of THE WALL STREET. At Some Retailers, 'Fair Trade' Carries A Very High Cost. WSJ. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. (anglicky) 
  5. Macchiato myths - On Line Opinion - 15/8/2006. On Line Opinion. Dostupné online [cit. 2018-08-07]. 
  6. První fairtradový automat u nás na ČZU v Praze. Asociace společenské odpovědnosti A-CSR [online]. [cit. 2018-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-07. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Fair trade v ČR editovat

Fair trade ve světě editovat