Fürstenwalde (hrad)
Fürstenwalde byl slezský hrad, ležící na Zámecké hoře u Vrbna pod Pradědem. Dnes je z tohoto hradu zřícenina.
| Fürstenwalde | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Zánik | 16. století |
| Poloha | |
| Adresa | Vrbno pod Pradědem,  Česko |
| Souřadnice | 50°7′21,3″ s. š., 17°20′46,2″ v. d. |
  Fürstenwalde | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 26165/8-210 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Hrad se poprvé jmenuje v listině z 24. srpna 1348. V textu je uvedeno, že opavský kníže Mikuláš II. Opavský povoluje Janu Bruxerovi obnovit či vystavět obec či městečko Gesenek a soudní úřad „pod naším hradem Fürstenwald“. Hrad je nepochybně stavitelským počinem zmíněného knížete, který si ho měl prý zbudovat jako lovecké a odpočinkové sídlo. Roku 1377 hrad připadl losem Mikulášovu synu Janu I. Ratibořskému. Hrad patřil k významným objektům, neboť v listině z roku 1377 se uvádí mezi majetkem opavského knížectví na prvním místě. Roku 1384 byl nucen jeho syn Jan II. Opavský nucen pro dluhy prodat Krnovsko i s hradem Fürstenwaldem. Novým majitelem hradu se stal opolský kníže Vladislav. Později zde vznikly mezi Janem II. a Vladislavem spory. Roku 1390 markrabě Jošt vykoupil Krnovsko za 29 tisíc hřiven grošů pro sebe a část země s hradem Fürstenwaldem obratem prodal Janu II. [1]
Počátkem 15. století byl na hradě postaven nový palác. Roku 1405 se spolumajitelem hradu stal další opavský přemyslovec Mikuláš IV. z Bruntálu. Ten však brzy zemřel a hrad přešel na jeho staršího bratra Jana II. V té době mělo posádku hradu tvořit osm mužů. Po smrti Jana II. se stala správkyní a majitelkou hradu Janova žena Helena Korybutovna. Údajně se měla pod hradem roku 1428 odehrát menší bitva s husity, kde měli být tito poraženi. Za Janova syna Mikuláše V. Krnovského ztratil hrad význam ve prospěch hradu v Bruntále, ale byl nadále obýván.[2] Po smrti tohoto panovníka hrad připadl spolu s Bruntálskem roku 1465 jeho synu Janu IV. Krnovskému. Během česko-uherských válek bylo mnoho hradů v okolí zničeno, není známo, zda takový osud postihl i hrad Fürstenwalde, ale je to velmi pravděpodobné. Poslední nálezy jsou totiž z konce 15. století a roku 1523 není již o hradu zmínka.[3]
Podle pověsti byl hrad ještě používán v době třicetileté války.[4]
Popis hradu editovat
Zřícenina hradu se nachází na samém temeni Zámeckého vrchu ve výšce 854 metrů nad mořem. Na nejvyšším bodě se předpokládá mohutná věž, která mohla být pro své rozměry i z části obytná. Měla tvar nepravidelného čtyřúhelníku s ostrou hranou ve směru příchodu a nejméně tři podlaží. V jádru hradu obehnaném hradbou stál ještě na druhé straně dvora dvouprostorový palác. Cesta do hradu vedla od západu a procházela dvěma branami. Na východě se nacházela další brána. Hrad měl celkem tři nádvoří. Na severním konci hradu stála zřejmě strážní věž a na plošině před ní je patrné nedostavěné opevnění s nedokončeným hloubením příkopu. Na hradu není patrná žádná stopa po studni, cisterně či pramenu. Ještě k roku 1833 se na hradě uvádí zachované vysoké zdi. [5] Dnes viditelné poměrně malé zbytky zdiva paláce, věže a hradby u věže. Vše zděno na maltu. Dále patrné terénní úpravy a destrukční kužele. Zřícenina hradu kulturní památkou ČR.[6]
Reference editovat
- ↑ VOJKOVSKÝ, Rostislav. Freudenštejn. Firstenwald. 1. vyd. Hukvaldy – Dobrá: Miroslav Bitter – Putujme, 2013. ISBN 978-80-87712-99-3. S. 7–9.
- ↑ Vojkovský, s. 10–12
- ↑ Vojkovský, s. 13–14
- ↑ Vojkovský, s. 15–16
- ↑ Vojkovský, s. 13, 15, 17, 18 a obálka
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-09]. Identifikátor záznamu 137326 : hrad Fürstenwalde. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura editovat
- KOUŘIL, Pavel; PRIX, Dalibor; WIHODA, Martin. Hrady českého Slezska. Brno: Archeologický ústav AV ČR, 2000. 645 s. ISBN 80-86023-22-2.
- PLAČEK, Miroslav. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 1996. 439 s. ISBN 80-85983-08-7.
