Marica

Marica, Марица, Έβρος, Meriç
	Pramen řeky Marica v pohoří Rila
Základní informace
Délka toku	480 km
Plocha povodí	53 000 km²
Světadíl	Evropa
Pramen
	Rila; 42°9′53,3″ s. š., 23°35′45,2″ v. d.; 2378 m n. m.
Ústí
	15 km východně od Alexandroupoli do Egejského moře; 40°44′17″ s. š., 26°1′50″ v. d.; 0 m n. m.
Protéká
	Bulharsko (Sofijská oblast, Pazardžická oblast, Plovdivská oblast - Plovdiv, Chaskovská oblast), Řecko (Východní Makedonie a Thrákie), Turecko (Edirnská provincie)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Středozemní moře, Egejské moře, Povodí Marice (Bulharsko 66,49%, Turecko 25,69%, Řecko 7,55%)
	; mapa povodí řeky
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marica (bulharsky Марица, řecky Εβρος, turecky Meriç) je s délkou 480 km nejdelší řeka protékající vnitrozemím Balkánského poloostrova. Protéká v délce 321 km Bulharskem (Sofijská oblast, Pazardžická oblast, Plovdivská oblast, Chaskovská oblast) a na dolním toku tvoří hranici mezi Řeckem (Východní Makedonie a Thrákie) a Tureckem (Edirnská provincie). Povodí má rozlohu 54 000 km² (většina historické Thrákie).

Průběh toku editovat

Pramení v Mariški cirku pod horou Musala v pohoří Rila a teče k východu Hornothráckou nížinou přes města Pazardžik, Plovdiv a Dimitrovgrad. Protéká východními výběžky Rodop a na dolním toku se stáčí k jihu. Teče městy Edirne (Drinopol) a Pythio a poblíž Alexandrupoli ústí do Egejského moře, přičemž vytváří bažinatou deltu. Hlavní přítoky jsou Strjama, Tundža, Arda a Ergene.

Zdroj vody je převážně dešťový. V létě hladina výrazně klesá.

Voda se využívá na zavlažování. Na řece byly vybudovány vodní elektrárny. Vodní doprava je možná od tureckého města Edirne.

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Марица“.